Nikdo nepochybuje o tom, že jsou zdravé a že bychom jich měli jíst víc. Ovoce a zelenina patří k základním stavebním kamenům zdravého životního stylu. V poslední době se k nim navíc přidává narůstající nabídka bio produktů.
Nových, vědecky podložených informací o zelenině a ovoci přibývá. Přesto o nich stále koluje mnoho mýtů a polopravd.
Mýtus: Špenát v sobě má spoustu železa
Mýtus o tom, že špenát je obrovskou zásobárnou železa, je už velmi starý. Už v roce 1870 publikoval doktor. E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina. Skutečná špenátománie vypukla ve 30. letech dvacátého století, kdy spatřil světlo světa Pepek námořník, který špenátu vděčil za své obří svaly.
Přitom ale už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které se u něj původně předpokládalo. E. von Wolf prý způsobil tento omyl nechtěným posunem desetinné čárky, takže špenát neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg.
Nicméně fáma o tom, že vás špenát dobije železem víc než jakákoli jiná potravina, přetrvaly. Další problém je v tom, že kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové a listové nedokáže naše tělo absorbovat ze špenátu prakticky žádný vápník a téměř žádné železo.
Mýtus: Pomeranče jsou vynikající proti chřipce
Určitě už jste se také setkali s tvrzením, že proti chřipce a nachlazení je nejlepší sníst co nejvíc pomerančů a vitamin C si už s viry poradí. Je pravdou, že pomeranče jsou skutečně bohatým zdrojem vitaminu C, ale podle studie provedené v roce 2007 na univerzitě v Helsinkách a zveřejněné v listu Guardian je problém v tom, že jsou zároveň sladké i kyselé.
Cukr oslabí aktivitu bílých krvinek, neutrofilů, zatímco zvýšená kyselost dočasně oslabí schopnost těla vypořádat se s viry a bakteriemi. Navíc víc než třicet provedených studií zjistilo, že vitamin C má na chřipku či nachlazení minimální vliv. Rozdíl mezi nemocnou skupinou, která užívala doplňky s vitaminem C, a skupinou užívající obyčejné placeno byl prakticky nulový.
Pokud se při chřipce chcete zásobit vitaminem C, podle odborníků jsou mnohem lepší volbou například jablka, která jsou také jeho bohatým zdrojem, ale zároveň nejsou kyselá a jsou považována za potravinu s nízkým glykemickým indexem.
Mýtus: Sója je zázračná a stoprocentně zdravá potravina
Je skvělým zdrojem proteinů, má nízký obsah tuku, snadno se tráví a vegetariáni na ni nedají dopustit. Sója už se několik let hřeje na výsluní přízně nejen vegetariánů, ale i propagátorů zdravého životního stylu. Jenže četné studie dokazují, že se zdravotními dopady konzumace sóji to vůbec není tak růžové, jak se původně předpokládalo.
Vědci už před několika lety zjistili, že isoflavony obsažené v sojových bobech mají negativní vliv na činnost štítné žlázy a lidé, kteří mají se štítnou žlázou problémy, by konzumaci sóji měli rozhodně omezit.
Výzkum provedený na Cornell University Medical College a Long Island Community Hospital zase odhalil, že děti, které byly krmené sojovým mlékem, měly dvojnásobnou pravděpodobnost, že se u nich objeví diabetes typu 1. Na kojence má neblahý vliv i obsah estrogenu v sóje, který se dá zjednodušeně přirovnat k situaci, kdy byste malé dítě krmili antikoncepčními pilulkami. Studie z univerzity v Oxfordu zveřejněná v Daily Mail zase prokazuje, že sója zvyšuje ztrátu paměti u seniorů.
Mýtus: Brambory jsou tučné
Pověst brambor sice "upadla" u dietářů kvůli bramborovým hranolkům a chipsům, ale pokud zvolíte zdravou úpravu bez tuku jako například vařené nebo pečené brambory, dopřejete svému tělu dietní jídlo.
Brambory jsou tvořeny z osmdesáti procent vodou, zbylých dvacet procent tvoří pevná složka. Syrová nebo pečená brambora průměrné velikost má sto kalorií, 22 gramů sacharidů, 3 gramy proteinů a žádný tuk. Navíc mají vysoký obsah vitaminu C, takže například na zahnání jarní únavy jsou jako stvořené.
To se však týká pouze jejich zdravé úpravy, jedna porce smažených hranolků má totiž víc než dvojnásobný počet kalorií.
Mýtus: Upravená zelenina a ovoce mají nutně méně živin
Čerstvé ovoce a zelenina nepředstavují vždy tu nejzdravější variantu, kterou si můžete dopřát. Mražené a konzervované ovoce a zelenina často mají dokonce víc vitamínů než čerstvé.
Mrazí a konzervuje se totiž vždy v sezóně, v době, kdy je zcela zralé a v nejlepší "kondici". Pokud tedy například v současné době váháte nad nákupem čerstvých či mražených jahod, mražené budou pravděpodobně zdravější a vaše tělo si z nich vezme víc živin, protože dozrály za přirozených podmínek a v sezóně.
Při nákupu konzervovaného ovoce a zeleniny si však všímejte, zda a kolik je k němu přidáno cukru a soli.
