Staré potraviny ohrožují zdraví. Kdy už bychom měli maso či sýry vyhodit?

Zkažené potraviny mohou v lepším případě způsobit zažívací potíže, v horším vážně poškodit zdraví. Poradíme vám, jak máslo, vajíčka, maso, ale také ovoce a zeleninu správě uchovávat a kdy je už raději nejíst.

Ilustrační fotografie - Sýr, plíseň | foto: Profimedia.cz

Jak ideálně konzumovat potraviny, aby neohrožovaly zdraví, radí MVDr. Jarmila Ondrušková, vedoucí oddělení hygieny potravin Státního veterinárního ústavu v Olomouci.

Mléko

Mléko má na obalu uvedeno datum použitelnosti a výrobce většinou uvádí i dobu spotřeby po otevření, což bývá většinou jeden den. Neotevřené trvanlivé mléko můžete skladovat při teplotě až do 24 stupňů Celsia, po otevření uchovávat v chladu (4 až 8 stupňů) a spotřebovat do tří dnů.

Zkažené mléko může způsobit zdravotní problémy. Mléko, které je nakyslé, nahořklé nebo má změněnou barvu, je sražené, má nafouklý obal, případně vykazuje jiné změny, rozhodně nepijte ani ho nepoužívejte k vaření.

Sýry a máslo

Podmínkou trvanlivosti všech sýrů je, že musí být důkladně zabaleny, jinak mohou na povrchu osychat, případně plesnivět. Krájené sýry prodávané u pultu by se měly spotřebovat do 24 hodin, balené do data spotřeby uvedeného na obalu.

Máslo musí být vždy uchováváno v chladu, uzavřeno v obalu, aby nežluklo nebo neplesnivělo. Při krájení používejte vždy čistý nůž.

Maso

Pokud otevřete například balíček kuřecích řízků, můžete je použít i následující den. Samozřejmě jen za předpokladu, že ještě nevypršela doba jejich použitelnosti. Pokud je povrch oslizlý a páchnoucí, v žádném případě maso nepoužívejte.

V mrazáku (při teplotě -18 stupňů) byste maso neměli skladovat déle než půl roku.

Obecně platí, že potraviny se označují jednak datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti.

Datum použitelnosti (Spotřebujte do…) ukončuje dobu, po níž si potravina podléhající rychlé zkáze zachovává při dodržení skladovacích podmínek své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Po vypršení této lhůty se nesmí prodávat.

Datum minimální trvanlivosti vymezuje minimální dobu, po kterou si potravina při dodržení skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost.

Vajíčka

Vejce mají minimální trvanlivost 28 dní od data snášky, skladovat se mohou od 5 do 18 stupňů Celsia. V ledničce vydrží minimálně měsíc, ovšem za předpokladu, že mají neporušenou skořápku.

Ovoce a zelenina

Trvanlivost nejde stanovit jednoznačně. Vždy záleží na konkrétním druhu a způsobu skladování, jestli například skladujeme ovoce či zeleninu ve sklepě, v ledničce nebo při pokojové teplotě. V každém případě byste neměli jíst ovoce a zeleninu, které má viditelné změny (plíseň, hniloba) nebo vykazuje změnu konzistence.

Rovněž neplatí, že stačí postižený kousek vykrojit. Zvláště ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody, jako je například okurka, broskev nebo rajče, může být závadné celé, nejen na povrchu.

Krájené ovoce a zelenina nebo třeba naklíčená semena mají na obalu uvedeno datum použitelnosti a podmínky skladování.

Ohřívané jídlo

Pokud dáte nesnědené jídlo do ledničky, měli byste ho sníst do dvou dnů. Vždy ovšem záleží na teplotě v ledničce a na způsobu přípravy jídla. Měli byste ho ohřívat maximálně jednou a ne vše, ale pouze z něj odebrat a ohřát část, kterou chcete sníst. Uvařené jídlo byste měli dát do ledničky do dvou hodin po uvaření.

Pro ohřívané jídlo, ale i pro syrové potraviny platí, že dobu skladování v chladničce ovlivňuje teplota uvnitř, přičemž optimální je mezi 4 a 6 stupni Celsia. Teplota v ledničce se ovšem může zvýšit, když do ledničky dáte větší počet nevychlazených potravin nebo ji často nebo na delší dobu otevíráte.

Důležité rovněž je, aby syrové potraviny byly v ledničce odděleny od ostatních. Zamezí se tím vzájemné kontaminaci.

Co hrozí

I malá plíseň na marmeládě, chlebu, jogurtu nebo pečených výrobcích značí, že by se celá potravina neměla jíst.

Stejně tak to platí pro ovoce a zeleninu. Ovoce a zelenina jako okurky, broskve nebo rajčata, s vysokým obsahem vody, bývají kontaminované v celé šíři, nejen na povrchu.

Plísně nebo bakterie rozkládají potravinu a vytvářejí nebezpečné látky, mykotoxiny, které mohou vyvolat otravu a v extrémních případech způsobit až životu nebezpečnou reakci.

Mykotoxiny mohou poškodit játra, ledviny, imunitní systém a tvorbu krve. V některých případech mohou vyvolat dokonce rakovinotvorné bujení.

Nejrizikovější jsou z tohoto pohledu starší potraviny z ryb, uzenin, sýrů, kvašené potraviny, plísňové sýry. Například konzumace vlašského ořechu s plísní na skořápce nebo jádru může způsobit zažívací potíže nebo otravu.