"Karcinom jater neboli hepatocelulární karcinom patří mezi nádory, u kterých poměrně přesně známe příčiny a mechanismy jejich vzniku. Základním poznatkem je skutečnost, že nádor tohoto typu vzniká u lidí, kteří mají nějakou jaterní chorobu," říká docent Petr Urbánek z Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha.
"Je naprostou raritou, když nádor jater vznikne u jinak zdravých osob," dodává lékař.
Kdo je ohrožený nádorem jater- Člověk s virovou hepatitidou B a C - Porucha metabolismu železa – tzv. dědičná hemochromatóza - Metabolická jaterní onemocnění, a to i ve spojení s jinými nemocemi (diabetes mellitus) - Alkoholová jaterní cirhóza a jiná toxická jaterní onemocnění (užívání anabolických steroidů) - Vliv mohou mít aflatoxiny – jedy, které produkují plísně napadající obiloviny, arašídy apod. |
Celosvětový program
Docent Urbánek upozornil na speciální program, který se týká právě rakoviny jater.
"V souvislosti se znalostmi příčin vzniku nádoru a s poměrně dobře vymezenými skupinami osob, u kterých je reálné riziko vzniku nádoru, je po celém světě uplatňován program screeningu hepatocelulárního karcinomu. Dlouhodobá péče o nemocné s rizikovými nemocemi má tento screening vždy jako jednu z hlavních součástí," říká Petr Urbánek.
Diagnóza nádoru se opírá o kombinaci několika metod. Součástí je laboratorní vyšetření, ultrazvuk, CT, kontrastní ultrasonografie a magnetická rezonance. "V některých případech je nutné použít i metody morfologické, tedy vyšetření histologického vzorku odebraného biopsií podezřelého útvaru v játrech," upozorňuje lékař.
Proč zrovna játra
Jak rakovina jater vlastně vzniká? "Rakovinové buňky jater mohou pocházet z několika zdrojů. Jaterní buňky se mohou změnit v rakovinné, jestliže dojde k narušení normálních buněčných procesů. Rakovinové jaterní buňky se pak postupně množí a mění se v nádor. Léčba hepatocelulárního karcinomu se často komplikuje, protože mnoho pacientů má chronické onemocnění jater, cirhózu nebo virovou hepatitidu," vysvětluje docent Jindřich Fínek z Onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.
Nebezpečné metastázy
Do jater se také mohou šířit rakovinové buňky z jiných orgánů, jako je tlusté střevo, žaludek, prsa nebo plíce. Tím v játrech vytvářejí takzvané dceřiné nádory. Tento proces se nazývá jaterní metastázy neboli druhotná rakovina jater.
"Většina typů rakoviny jater začíná jako malé nádory a šíří se játry. Dokud zůstávají malé, mohou využívat veškerý kyslík a výživu z okolních cév. V určité fázi však už nádor nemůže růst, aniž by si zajistil vlastní prokrvování. Dělá tak tím, že uvolňuje chemické látky, které napomáhají novým cévám vzrůstat do samotného nádoru," vysvětluje Jindřich Fínek proces bujení.
Se zvyšujícím se prokrvováním se může nádor zvětšovat a rakovinné buňky mohou putovat krevním oběhem k dalším orgánům (mozku, plicím, játrům nebo slinivce břišní).
Mezi úplným a částečným vyléčením
"Metody léčby se dělí na ty, které umožňují úplné vyléčení pacienta, a na takzvané paliativní metody, které nevedou k úplnému vyléčení, ale mohou významně prodloužit a zkvalitnit život nemocného člověka," říká Petr Urbánek.
Do první skupiny přitom patří chirurgické metody, jako transplantace jater nebo vynětí nádoru neboli resekce. Mezi paliativní metody patří různé techniky spadající především do oboru invazivní radiologie, jejich principem je destrukce nádorové tkáně, které se dociluje různými způsoby, jako jsou místní podávání cytostatik nebo destrukce tkáně pomocí mikrovln.
"S neléčeným karcinomem jater mohou pacienti přežívat jen zhruba šest až devět měsíců," upozorňuje Martin Oliverius z pražské Kliniky transplantační chirurgie IKEM.
"Vzhledem k nepochybné souvislosti tohoto nádoru s jaterní cirhózou musíme tyto nemocné pečlivě sledovat a diagnostikovat nádor v časném stádiu, což umožní jeho chirurgickou léčbu," dodává lékař. Zdaleka nejlepší výsledky léčby má transplantace jater. Tato metoda řeší jak samotné nádorové onemocnění, tak i jeho příčinu.
Léčbou, která pacientům s karcinomem jater významně prodlouží život, je takzvaná systémová léčba.
"U této léčby ve formě tablet je prokázán pozitivní přínos prodloužení doby přežití pacientů. Děje se tak díky účinné látce sorafenib, která funguje tak, že brání růstu rakovinných buněk a prokrvování nádorů. Účinek této látky byl prokázán ve dvou velkých mezinárodních klinických studiích. Nově je léčba pomocí této látky hrazena také v České republice," říká Jindřich Fínek z Fakultní nemocnice v Plzni.
