Právě na podzim bývají lidé posmutnělí z počasí a nedostatku přirozeného světla, což je známý fakt. U mnohých tato doba může nastartovat sezonní depresi, pocity úzkosti a celkově nedobré rozpoložení.
Kromě toho, když ke všemu připočteme vrtkavou situaci kolem světové pandemie, nejistoty, co bude zítra, není se čemu divit, že aktuální doba je vnímána jako potemnělá a odráží se na psychice nás všech.
V posledních přibližně dvou letech, kdy nás ovlivňuje nekončící světová pandemie covidu-19, je lidská psychika vystavována ještě větší zátěži, než tomu bývalo. Výskyt duševních poruch v populaci vzrostl v pandemickém roce 2020 o třetinu. Souhrn studií na journals.plos.org opravdu dosvědčuje, že v globální pandemii byla celosvětově hlášena vysoká míra symptomů úzkosti, deprese, posttraumatické stresové poruchy a stresu.
Dominují přitom deprese a sebevražedné tendence a myšlenky, které narostly trojnásobně, u úzkostných poruch došlo k dvojnásobnému růstu.
Přechod z veselého a radostného léta do podzimu se může na náladě podepsat i u odolnějších lidí.
Vysilující boj
Nejde však pouze o „závažné” poruchy. Bohužel, mnoho lidí se stále bojí o svých problémech mluvit. Pociťují stud, byť jen z představy návštěvy psychiatra či psychologa. Přitom mnohdy jen terapie mohou výrazně zlepšit kvalitu života. Důležité je ovšem umět odhadnout, do jaké míry nám duševní nerovnováha ovlivňuje bytí.
„Často lidé mluví o tom, že mají zase ‚depku‘. Tento druh ‚depky‘ může být jen špatná nálada, která nás na jeden, možná dva dny polapí a my se nemáme z čeho radovat. Ale pokud tuto ‚depku‘ bagatelizuje někdo, kdo se z hlubokým pocitem smutku potýká v kuse déle než deset dní, nemá na nic chuť, ani vstát z postele, jít se najíst nebo umýt, tam už je opravdový problém. Tam jde o depresi a je třeba ihned najít odborníka a svůj stav sdílet,” nastiňuje problematiku podceňování narušené psychiky terapeutka Anna Pašková.
Kromě již zmíněné deprese se hojně vyskytují také úzkosti. Ač jde o přirozenou reakci těla, i ta může přerůst ve velkou obtíž negativně ovlivňující člověka.
„Bohužel úzkosti, které nás občas mohou potrápit jen jako nepříjemný tlak na hrudi, když se bojíme nebo jsme v delším stresu, mohou časem vygradovat v panickou ataku, která už je opravdu nepříjemná. Může totiž trvat od několika nepříjemných minut až po hodiny. Tam už je dobré také kontaktovat odborníka dřív, než se tento nepříjemný stav rozjede naplno. Se všemi těmito nepříjemnými emočními projevy se dá systematicky pracovat tak, aby negativní emoce neovládaly ony vás, ale vy je,” vysvětluje terapeutka s dlouholetou praxí.
Snažte se hýčkat. Být k sobě milosrdná. Jen tím, že budete dbát o své potřeby, psychické blaho, můžete zabránit přemíře stresu, která časem může vygradovat do skutečných potíží.
Lékař versus šarlatán
V okamžiku, kdy je nejhůř, se často pomyslně probudíme. Začneme hledat nápomocnou ruku. Existují ale jedinci, co se vydají cestou lehce alternativní. Nechtějí se prozatím svěřit do rukou specialistů, například z oboru psychiatrie. Stydí se navštívit „cvokhaus“. Usoudí, že „šamani” budou stačit… Jenže je potřeba si uvědomit, že mezi lékařem, léčitelem a šarlatánem je značný rozdíl.
„Mám takový příklad, který pacientům říkám, aby pochopili smysl, proč kombinujeme a proč je nutné odborné vedení. Představte si, že před vás dají kousek dortu. Podle toho kousku si vytvoříte nějaký obrázek, jak by ten dort mohl vypadat, ale skutečnost je taková, že pouze cukrář ví, jak dort vypadá. Z čeho je složený a jak se peče. Stejně tak je to i u diagnostiky a správné léčby. To, že si pacient přečte nebo vyslechne kusé informace a někdo ho přesvědčí o podobě dortu, ještě neznamená, že tomu tak skutečně je. Pouze erudovaný, vystudovaný lékař či terapeut je schopný klienta správně diagnostikovat a léčit,“ upozorňuje lékař Rodion Schwarz z Přílepské ordinace.
Síla přírody
Spousta z nás má předsudky vůči antidepresivům. Ač jsou dnes hojně využívaným medikamentem, nemají již takové vedlejší účinky, jako tomu bývalo, stejně se jich bojíme. Zde mohou být nápomocné blahodárné bylinky. Například třezalka, meduňka, šišák bajkalský, kozlík lékařský, levandule, mučenka pletní či heřmánek jsou pro napjatou psychiku konejšivým balzámem.
Meditace umí zmírnit deprese, předcházet infarktu i posílit imunitu |
Na výběr samozřejmě máte i širokou škálu doplňků stravy. Na většině z nich nevzniká závislost, nemají téměř žádné vedlejší účinky. Složení se opírá ve větší míře o již zmíněny dary matičky země.
Jsou vyvinuty pro dosažení dobré nálady, duševní a fyzickou pohodu, snížení únavy a vyčerpání, snazší vyrovnání se stresem nebo na podporu kvalitnějšího spánku a odpočinku. Kromě známých bylinek obsahují vitaminy. Nejčastěji v nich nalezneme vitaminy řady B (B5 a B6) a C či aminokyselinu s názvem L-tryptofan. L-tryptofan je učiněným zázrakem nejen pro psychiku, napomáhá také ke snížení bolesti hlavy a migrén, posiluje paměť a usnadňuje hubnoucí proces.
Rada: L-tryptofan naleznete v potravinách. Obsahuje ho avokádo, oříšky, semínka, banány, hnědá rýže, tofu či fazole.
Stres, nespavost, podráždění – bylinky v jisté míře uleví. Nedokážou si však poradit se závažnější psychickou poruchou. Jsou „jen” příjemným bonusem.
Chceš se dožít stovky? Ujdi po obědě sto kroků
Snad každý z nás zažil den, kdy se mu nechtělo nic dělat. Dlouhé hodiny byly ve znamení válení se na gauči či v posteli. A je to v pořádku – tedy za předpokladu, že jde o výjimečnou chvilku, která se pravidelně neopakuje.
Jakmile tento stav mysli přetrvává, musíte převzít otěže nad chmurami a leností. Posedět s přáteli, zacvičit si jógu, zajít do kina či se vydat na výlet s rodinným příslušníkem nebo čtyřnohým miláčkem. Prostě něco dělat.
Možná sebevíc nechcete opustit prostor domova, ale měli byste. Byť jen na procházku. Právě přirozená aktivita lidského organismu v podobě chůze plní zdravotní funkci. Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu přispívá k lepšímu okysličení krve, což má za následek zlepšení kognitivních funkcí mozku, zvýšení kreativity a pokles depresivních stavů. Chůze samozřejmě ovlivňuje i hubnutí. Spojujete tak příjemné s užitečným.
„Při chůzi se v těle zvyšuje tepová frekvence, srdce a plíce se lépe prokrvují, okysličují, mozek plesá nad záplavou živin, nožní svalové pumpy pumpují krev zpět do oběhu, střeva se natahují a stlačují, potrava se začíná místo stagnace lépe trávit cestou zvýšeného vylučování enzymů. V těle se uvolní endorfiny, které nám navodí pocit štěstí. A to vše přirozeně, jen tím, že jsme se dvacet minut prošli. Nepotřebujeme k tomu sledovat tepovou frekvenci, stačí pozorovat své tělo. To nám vždy samo říká, co chce a jak to chce,“ vysvětluje výhody chůze lékař Rodion Schwarz.
Procházky, kontakt s přírodou a minuty ticha strávené v lese jsou k nezaplacení…
Zaměstnaná mysl znamená půl zdraví
Není nic horšího než nekonečný tok myšlenek. Zvláště ženy s tímto neduhem často bojují. Neustále přemýšlejí, co, kde, kdy, jak, proč, s kým… Odpoutat pozornost od negativ se může zdát opravdovým oříškem, ale nemusí tomu tak být. V podstatě stačí jednoduché kroky.
Všichni víme, že pravidelný spánek, pohyb, vitaminy, celkově správný životní styl, přátelé a koníčky pomáhají dobíjet naše baterky a hýčkat emoce. Ale v návalech emocionální tísně může přijít vhod třeba malování. Jde o příjemnou relaxační metodu, která pohladí pocuchané nervy. Vyzkoušet lze také oblíbené antistresové omalovánky.
Nejedna dívka si v mládí psala deníček – a dělat si zápisky je podle terapeutů další způsob, jak pochopit nejen vlastní myšlení, ale také pozorovat proces chování, případně uzdravování duše. Kdyby náhodou zaručené triky nepomohly a vy jste museli nebo chtěli navštívit odborníka, skrze zápisník můžete konzultovat výkyvy nálad a rozklíčovat problém.
Tip: Pro někoho je uklízení ztráta času, pro někoho forma uvolnění. Je pravdou, že úklid představuje aktivitu, při které víme, kde mají věci své místo. Touto mechanickou stereotypní činnosti se naše mysl uklidňuje. A pro psychiku je důležitou součástí i nenáročný pohyb.
Spojte příjemné s užitečným. Úklidem domova dostanete do kondice i svou mysl.
Rada na závěr
„Každá životní situace nezávisle na povaze má minimálně tři varianty řešení. Můžete se se situací smířit, můžete z ní odejít, nebo můžete změnit její vlastnosti tak, aby vás už dále nepoškozovala. Z dlouhodobého hlediska není vhodné přemýšlet nad tím, co se vám v životě nelíbí nebo v čem se vám nedaří. Tento způsob uvažování vede pouze k další konzervaci těchto problémů. Myslete na to, že každý uzel lze rozplést (i ten nejzamotanější). Jen je třeba postupovat pomalu a systematicky. Základem každého řešení je vždy odpověď na otázku ‚co chceš?‘ místo toho ‚co nechceš?‘ Tento způsob myšlení koncentruje energii na nalézání řešení,” doporučuje terapeutka Anna Pašková.
