Pití vody se stalo módním trendem zejména v souvislosti s hubnutím. Spousta dietářů a vyznavačů kultu štíhlosti tak do sebe obracela jeden pohárek „kohoutkové“ za druhým, jejich mantrou bylo vypít toho co nejvíc! Jako by existovalo nepsané pravidlo, že čím více vody tělo dostane, tím více toxinů a špatných látek vyloučí.
Aquaholismus jako byznysTvůrce módy a kosmetiky Don Ed Hardy (77) nazval svůj nový bronzer kontroverzně – Aquaholic. Přestože je aquaholismus vlastně špatný návyk, oslovuje spoustu mladých lidí. Toho se slavný Američan rozhodl využít. A není jediný, s názvem propagujícím nadměrné pití si hrají i jiní výrobci lahví na vodu, plavek nebo triček. I když se některé hollywoodské celebrity od tohoto trendu distancují, všem je jasné, že tuhle „vodní kúru“ spousta z nich dodržovala či ještě dodržuje. Zkrátka (přiznaný nebo tajný) aquaholismus je trend, o kterém se v současné době dost mluví. |
Jenže podle odborníků je to pravda jen napůl. Ano, lidský organismus je závislý na vodě, ale když je jí moc, začíná mu být přítěží. Kde je tedy správná míra?
Aspoň jednu lahev denně
Pojďme se na to podívat logicky. Lidské tělo je tvořeno ze sedmdesáti procent vodou. Funguje v něm coby „hybná síla“ důležitých orgánů, jako je mozek, játra, žaludek či ledviny.
Protože průměrný člověk během jednoho dne vypotí, vyloučí, ba dokonce i vydýchá zhruba dva a půl litru tekutin, je důležité, aby stejné množství dostalo tělo i nazpět. Od tohoto vzorce se zřejmě odvíjí také pravda o pitném režimu, která hlásá, že průměrně bychom měli vypít dva a půl litru vody denně.
Někdo zvládne jeden a půl litru, ale jsou i tací, kteří dosáhnou na dvojnásobek (i trojnásobek) doporučené dávky. Těmto velkým pijanům se říká aquaholici. Nepatříte mezi ně?
Syndrom aquaholika
Aquaholik funguje stejně jako alkoholik, jen je zatížený na vodu. Poznáte ho podle všudypřítomné pet lahve, v níž si nosí svůj oblíbený drink. „To bude asi můj případ,“ přitakává pětapadesátiletá Dagmar a nervózně pokukuje na svou lahev vody.
„Původně jsem s tím začala kvůli dietě. Po dítěti jsem hodně přibrala. A když mě partner konečně požádal o ruku, nechtěla jsem na svatebních fotkách vypadat jak medvěd. Nasadila jsem drastickou dietu a během několika měsíců zhubla 10 kilo. Chtěla jsem ještě více, ale nebavilo mě stále hlídat jídelníček. Jediné, co jsem si z celého redukčního programu odnesla, bylo nadměrné pití. Voda mi začala chutnat. Její pravidelné popíjení mi dává pocit, že pro svoje tělo dělám alespoň něco. Vždyť voda přece odplavuje toxiny, ne?“
Očista těla i duše
Sklony k aquaholismu mají podle odborníků spíše ženy. Závislost na popíjení vody může mít podobnou sílu, jakou má třeba narkomanova touha po droze.
„Závislost na vodě? A není to hloupost?“ podivuje se padesátiletá jogínka Šárka z Prahy, která denně vypije pět litrů tekutin. „Vždyť voda je zdravá a očišťuje tělo i mysl!“ A právě to je kámen úrazu. Voda pro spoustu lidí znamená více než jen zdravý nápoj. Řada z nich ji podvědomě vnímá jako očistnou věc, která funguje nejenom na tělo, ale i na psychiku.
To ostatně potvrzují i psychologové, kteří tvrdí, že většina aquaholiků jsou lidé s traumaty a duševními problémy. Veřejné či tajné popíjení vody jim dává pocit klidu, bezpečí a jistoty. Možná, že je v tom zakletý jakýsi zážitek z dětství, kdy jsme se jako embrya vznášeli v plodové vodě. Přesto je to zvláštní. Že by aquaholici hledali ve vodě totéž, co alkoholici třeba ve víně?
Třeste se, obsese
Ano, i obyčejná voda dokáže v člověku vyvolávat zvláštní emoce. U některých aquaholiků dokonce může popíjení jejich oblíbeného čirého nápoje přerůst i v obsesi. To znamená, že bez vody nemůžou vůbec fungovat. Bez vody neodejdou z domu. Bez vody nepracují. Bez vody nejsou schopni pozřít ani sousto.
„Popravdě jsem netušila, že jsem aquaholička, dozvěděla jsem se to teprve nedávno, když mi začaly problémy s ledvinami,“ vypráví jednašedesátiletá Jana z Plzně.
A pokračuje: „Tehdy mi lékařka řekla, že na vině je moje nadměrné popíjení vody. Koukala jsem na ni jako zjara. A pak mi to celé došlo. Už jako malá holka jsem trpěla migrénami a moje maminka mi říkala, ať piju hodně vody. Asi to ve mně zůstalo, protože migrény, stresy či nepříjemné věci vždycky zapíjím vodou. Nedávno jsem povýšila a přibylo více práce i stresu. Tak i moje dávky vody se zvýšily. Byla jsem schopná za jeden den vypít až deset litrů. No, a to zřejmě moje ledviny zlikvidovalo.“
Obsesi na vodě přiznává i další z našich čtenářek, čtyřicetiletá Jarka z Olomouce, která má pocit, že bez vody jí něco chybí. „Je to podobné, jako bych si doma nechala peněženku. Zkrátka, když nemám vodu u sebe, cítím se nesvá.“
Voda je víc než pití
Podle odborníků je nadměrné popíjení vody hra s ohněm. Její velké dávky zatěžují důležité orgány, jako je srdce, ledviny nebo celý oběhový aparát. V extrémních případech by mohly dotyčného pijana i zabít. Důvod je prostý, nadbytek vody z krve odbourává důležitý minerál, sodík, který funguje jako dozor nad zavodňováním buněk. Bez jeho kontroly mohou pohodlně nabobtnat a vytvářet tlak na lebku.
Dotyčný člověk se následně dostává do stavu mezi životem a smrtí. Trápí ho časté bolesti hlavy, dechové problémy nebo návaly na zvracení. V takovém případě není radno nic riskovat a je třeba se obrátit na lékaře.
Ať už pijete málo či hodně vody, pamatujte vždy na staré dobré úsloví: „všeho s mírou“. Voda je totiž stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán. Proto ji „držte na uzdě“ a vypijte jenom tolik, kolik opravdu potřebujete. Pokud vás někdy přepadne pocit, že vás voda uklidňuje, dopřejte si ji ve svém okolí – vyrazte k řece a dívejte se, jak vítr čeří hladinu.
Pomoci vám může i chvilka na lavičce u kašny nebo vodotrysku. Někteří lidé s bolavou duší si pochvalují domácí vodní fontánky nebo akvária s rybičkami. Zkrátka, užívejte si vodu všemi smysly.
Co o vodě asi nevíte
|
