Mráz vysušuje sliznice…
V mrazivých dnech, kdy rtuť teploměru ještě minulý víkend klesla v některých oblastech až k minus třiceti stupňům Celsia, ošetřili lékaři desítky omrzlin - na Bruntálsku museli šedesátileté důchodkyni, která ztratila při cestě z obchodu rukavice, amputovat konečky tří prstů. Podle lékařů mohou omrzliny vznikat už při teplotě minus čtyři stupně. Záleží na síle větru a odolnosti každého člověka. K nejohroženějším patří malé děti: lékaři dokonce doporučovali rodičům, aby s miminky do jednoho roku věku raději ani nechodili ven. Mráz (a to už pod sedm stupňů) ohrožuje jak kůži malých dětí, tak sliznice. Vysušuje je, dráždí, a tím oslabuje vůči případné infekci. To platí obecně, jenže dospělí a zdraví jedinci se s tím snáze vyrovnají. Mráz vadí i kardiakům, protože se jim hůře prokrvují cévy, mají horší tepelnou regulaci a jsou tak náchylnější k omrzlinám. Nízké teploty jsou i velkým nepřítelem opilých lidí: alkohol roztahuje cévy a z organismu pod jeho vlivem uniká více tepla než z těla střízlivého člověka.
…na sliznice zaútočí bacily
Mnozí lidé se s počátkem tohoto týdne zaradovali, že zvládnou přeběhnout do práce i v lodičkách či polobotkách - ale mnohé současně začalo škrábat v krku a pálit v nose. "Náhlá změna je vždycky horší než to, co bylo předtím," tvrdí pražský pediatr Milan Kudyn. "Organismus se sice teplu rychle přizpůsobí, ale ve vlhkém podnebí a mírném chladu se daří virům. Proto mnohdy při takovém zlomu přicházejí chřipkové epidemie. Sliznice jsou předchozím mrazem oslabené: prochlazená sliznice je méně prokrvená a má méně ochranných látek z krve." Náchylnějším k infekci zároveň člověka činí smog - ten sliznice dráždí a tedy rovněž oslabuje. "Škrábání v krku však může být zapříčiněné právě jen smogem. Chodí k nám pacienti a mylně se domnívají, že mají angínu," upřesňuje lékař. Jako prevenci doporučují lékaři vyhýbat se, pokud je to možné, velkým kolektivům. "Zvlášť bych apeloval na maminky, aby své nachlazené děti neposílaly mezi zdravé kamarády," uvedl Kudyn. Kdyby si tento lékař mohl vybrat, dal by přednost stálejšímu počasí, třeba i mrazivému. "Organismus si na něj zvykne a přizpůsobí se."
Nebezpečí pro stáří
Zima je obzvlášť riziková pro staré lidi. Pro chronicky nemocné a pak ty, kteří už překročili osmdesátku. Vysoký věk s sebou kromě jiného přináší méně intenzivní pocity tepla či chladu, takže se vytrácí důležitý varovný signál. Staří a chronicky nemocní jsou ohroženi nejen venku při extrémních mrazech, náledí či silném ledovém větru. Častější a možná i nebezpečnější je podchlazení kvůli nízkým teplotám doma. "Kolem tří procent osob starších 75 let je při přijetí do nemocnice podchlazeno," uvedla primářka pražského Gerontocentra Iva Holmerová. Podchlazení je stav, kdy je tělesná teplota pacienta nižší než 35 stupňů. "Teploměry, které běžně užíváme, končí svou stupnici zpravidla u teploty 34 stupňů, jsou tedy stavěny na horečku a nikoli na podchlazení," podotkla Holmerová. Velmi staří lidé a chronicky nemocní (respektive ti, kteří se o ně starají) musí dbát na to, aby měli doma dostatečně teplo a přiměřeně vlhko. Studený vzduch je vždy suchý, takže se po vyvětrání místnosti ve velmi mrazivém počasí skokem sníží i vlhkost vzduchu. Kromě toho by měli mít dostatek tekutin (prokrvují) a vydatnou výživu. "I když to kolegové z jiných oborů neradi slyší, v zimním období bych si moc nelámala hlavu s dietami - a to zejména u velmi starých lidí, kteří jsou více ohroženi podvýživou než obezitou," podotkla Holmerová. "Ostatně i naši předkové nám dávají v tomto bodě za pravdu: přestože jejich strava byla prostá a chudá, právě období největší zimy a mrazu bývalo obdobím zabíjaček. Měli k tomu mnohé důvody."
V mrazivých dnech, kdy rtuť teploměru ještě minulý víkend klesla v některých oblastech až k minus třiceti stupňům Celsia, ošetřili lékaři desítky omrzlin - na Bruntálsku museli šedesátileté důchodkyni, která ztratila při cestě z obchodu rukavice, amputovat konečky tří prstů. Podle lékařů mohou omrzliny vznikat už při teplotě minus čtyři stupně. Záleží na síle větru a odolnosti každého člověka. K nejohroženějším patří malé děti: lékaři dokonce doporučovali rodičům, aby s miminky do jednoho roku věku raději ani nechodili ven. Mráz (a to už pod sedm stupňů) ohrožuje jak kůži malých dětí, tak sliznice. Vysušuje je, dráždí, a tím oslabuje vůči případné infekci. To platí obecně, jenže dospělí a zdraví jedinci se s tím snáze vyrovnají. Mráz vadí i kardiakům, protože se jim hůře prokrvují cévy, mají horší tepelnou regulaci a jsou tak náchylnější k omrzlinám. Nízké teploty jsou i velkým nepřítelem opilých lidí: alkohol roztahuje cévy a z organismu pod jeho vlivem uniká více tepla než z těla střízlivého člověka.
…na sliznice zaútočí bacily
Mnozí lidé se s počátkem tohoto týdne zaradovali, že zvládnou přeběhnout do práce i v lodičkách či polobotkách - ale mnohé současně začalo škrábat v krku a pálit v nose. "Náhlá změna je vždycky horší než to, co bylo předtím," tvrdí pražský pediatr Milan Kudyn. "Organismus se sice teplu rychle přizpůsobí, ale ve vlhkém podnebí a mírném chladu se daří virům. Proto mnohdy při takovém zlomu přicházejí chřipkové epidemie. Sliznice jsou předchozím mrazem oslabené: prochlazená sliznice je méně prokrvená a má méně ochranných látek z krve." Náchylnějším k infekci zároveň člověka činí smog - ten sliznice dráždí a tedy rovněž oslabuje. "Škrábání v krku však může být zapříčiněné právě jen smogem. Chodí k nám pacienti a mylně se domnívají, že mají angínu," upřesňuje lékař. Jako prevenci doporučují lékaři vyhýbat se, pokud je to možné, velkým kolektivům. "Zvlášť bych apeloval na maminky, aby své nachlazené děti neposílaly mezi zdravé kamarády," uvedl Kudyn. Kdyby si tento lékař mohl vybrat, dal by přednost stálejšímu počasí, třeba i mrazivému. "Organismus si na něj zvykne a přizpůsobí se."
| Co dělat, když se přitíží * zajistit vysokou dávkou vitamínu C - aspoň půlgramovou tabletu denně * zvýšit příjem tekutin, nejlépe teplého čaje * teplotu do 38 stupňů není nutné snižovat (tedy nebrat hned acylpyrin či paralen, které zvyšují výdej energie), ale ani nepodceňovat * nepotlačujte příznaky infekce hned antibiotiky, je totiž padesátiprocentní pravděpodobnost, že původcem choroby nejsou bakterie, ale viry, a na ně antibiotika nezabírají. * podobnou trefou mimo může být i nákup cucavých bonbonů proti bolestem v krku (Strepsils či Neo-Angin), i ty jsou proti bakteriím. * bolavý krk lze vystříkat Joxem či Stopanginem * hit posledních let, Coldrex, má hned tři složky, a proto ani on není optimální pro všechny situace: obsahuje vitamín C, ale taky snižuje teplotu a spouští rýmu - hodí se tedy například pro horečkové stavy s ucpaným nosem. Zdroj: Zbyněk Čalkovský, lékárna Břevnov, Praha 6 |
Zima je obzvlášť riziková pro staré lidi. Pro chronicky nemocné a pak ty, kteří už překročili osmdesátku. Vysoký věk s sebou kromě jiného přináší méně intenzivní pocity tepla či chladu, takže se vytrácí důležitý varovný signál. Staří a chronicky nemocní jsou ohroženi nejen venku při extrémních mrazech, náledí či silném ledovém větru. Častější a možná i nebezpečnější je podchlazení kvůli nízkým teplotám doma. "Kolem tří procent osob starších 75 let je při přijetí do nemocnice podchlazeno," uvedla primářka pražského Gerontocentra Iva Holmerová. Podchlazení je stav, kdy je tělesná teplota pacienta nižší než 35 stupňů. "Teploměry, které běžně užíváme, končí svou stupnici zpravidla u teploty 34 stupňů, jsou tedy stavěny na horečku a nikoli na podchlazení," podotkla Holmerová. Velmi staří lidé a chronicky nemocní (respektive ti, kteří se o ně starají) musí dbát na to, aby měli doma dostatečně teplo a přiměřeně vlhko. Studený vzduch je vždy suchý, takže se po vyvětrání místnosti ve velmi mrazivém počasí skokem sníží i vlhkost vzduchu. Kromě toho by měli mít dostatek tekutin (prokrvují) a vydatnou výživu. "I když to kolegové z jiných oborů neradi slyší, v zimním období bych si moc nelámala hlavu s dietami - a to zejména u velmi starých lidí, kteří jsou více ohroženi podvýživou než obezitou," podotkla Holmerová. "Ostatně i naši předkové nám dávají v tomto bodě za pravdu: přestože jejich strava byla prostá a chudá, právě období největší zimy a mrazu bývalo obdobím zabíjaček. Měli k tomu mnohé důvody."
