Situace, kdy si nemůžeme vzpomenout, zda už jsme nasypali rybičkám krmení, nebo pro co jsme vlastně šli do ledničky, mohou být čas od času celkem komické. Když ovšem podobná „dilemata“ řešíme dennodenně, mohou nám pořádně otrávit život. Zejména pokud se od nás výpadky paměti neočekávají, protože nespadáme do kolonky senior.
Od dvaceti se nám začíná scvrkávat mozek o procento ročně, tvrdí neurolog |
Faktem je, že se zapomínáním se potýkají i mladší lidé. Vývoj mozku je podle předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ) Dany Steinové ukončen zhruba kolem dvacátého pátého roku života. Od té doby se jeho funkčnost začíná zhoršovat.
„Vlastně se věří, že problémy s pamětí začínáme mít už po osmnáctém roce života.“ Proč bychom nad překrmenými neonkami a častým stáním před otevřenou lednicí neměli jen tak mávnout rukou? Mimo jiné proto, že na krátkodobé paměti lze neustále pracovat a předejít tím i zdravotním komplikacím.
Kromě celé řady výživových doplňků, které běžně seženeme v lékárnách, bychom neměli opomíjet jednu velmi zásadní věc – trénink paměti. Existují dokonce i speciální kurzy.
„Na nich se naučíte paměťové techniky. Trenér je zodpovědný za úspěch klienta, takže si můžete být jisti, že se zlepšíte. Lekce probíhají napříč celou republikou, momentálně máme zhruba dva tisíce trenérů, kteří školí v knihovnách, školách, nemocnicích i v domovech důchodců,“ vysvětluje předsedkyně ČSTPMJ. Podrobný výčet míst můžete zjistit na stránkách trenovanipameti.cz.
Mozkový jogging i aktivní život
Možná už jste ale zaslechli i spojení mozkový jogging. Ačkoli i při něm zapojujete mozkové závity, oproti zmiňovanému kurzu ho provádíte bez vedení lektora, třeba večer před spaním nebo po ranním budíčku. Za případný úspěch či neúspěch jste tedy osobně zodpovědní.
„Napovídá tomu už samotný název jogging. Když jdete běhat, také to za vás nikdo neoddře. V tomto případě si z knih nebo na internetu zjistíte techniky a moříte se sami,“ dodává Steinová.
Chcete si dát jeden takový krátký mozkový jogging? Vezměte noviny, přečtěte si krátký text nahlas a poté se ho pokuste v co nejpřesnějším znění přepsat na papír, aniž byste se do novin dívali. Pro zlepšení výsledků si zkuste každý den délku textu prodlužovat.
Nabízí se otázka, proč bychom tohle všechno měli vlastně podstupovat. První, co vás asi napadne, je minimalizace problémů s pamětí v běžném životě. Ano, vhodnými paměťovými technikami jsme schopni poskytnout stárnoucímu mozku potřebnou asistenci pro úspěšné zpracování informací. Ale to, že si budeme lépe pamatovat, je vlastně jen takový vedlejší efekt.
„Trénování paměti je hlavně velmi efektivní způsob, jak si budovat rezervní mozkovou kapacitu, která nám je schopna v případě úrazu mozku, cévní mozkové příhody či nástupu neurodegenerativního onemocnění více či méně vykompenzovat možné devastující důsledky,“ uzavírá Dana Steinová.
Mozku také velmi prospívá aktivní životní styl bohatý na sociální a vzdělávací podněty a každodenní pohyb. Kromě vědomého procvičování se proto setkávejte s přáteli, do svých plánů zapojujte pohyb, dbejte na kvalitní spánek a dopřávejte si pestrou a vyváženou stravu.
