Potápí se, loví ze dna hračky a umí skákat šipku. "Lidé se vždycky srotí, dcera je pro ně atrakce. Sledují, jak dovádí, a nechápou, že se neutopí," směje se matka Daniela Drtinová z Olomouce.
Maruška se začala učit plavat už coby dvouměsíční kojenec. I když se tomu, co ve vodě dělá, ještě stále nedá říkat plavání, její matka se už nemusí bát, že když dcera někde neopatrně spadne do vody, utopí se. Navíc holčička nebývá nemocná, díky plavání je otužilá.
Otrkané děti
Otužilost a zvládnutí vodního živlu - to jsou jen dvě z mnoha výhod, které kojenecké plavání má. "V prvních měsících věku, zhruba do půl roku, je nejdůležitější, že vývoj miminka je díky plavání rychlejší. Není to ale tak, že bychom děti učili věci, do kterých nedorostli," vysvětluje Markéta Machková, instruktorka plavání z pražského studia Kytka.
Díky nadlehčování vodou si děti snáz natrénují správné pohyby a posílí svaly. Pro nemluvňata starší než šest měsíců jsou důležité dovednosti, které souvisí s dýcháním.
"Děti se učí potápět, a tím i pracovat s dechem. To znamená obrovskou pomoc pro astmatické děti nebo ty, co trpí různými průduškovými onemocněními," vysvětluje Machková. Dalším kladem je, že se děti "otrkají". Vyzkoušejí si, jaké to je třeba občas svůj boj s jinými vyhrát a jindy prohrát.
Jak se zvyká na vodu
Většina rodičů začala s dětmi chodit na plavání proto, aby se nemuseli bát, že batole někde spadne do vody a utopí se. Ale plavání je také skvělá rehabilitace.
"Syn se neotáčel a byl málo pohyblivý, plavání mu hodně pomohlo. Zlepšil se, začal sedět a brzy i sám chodit," říká matka dvouletého Martina Trska z Prahy.
A jak taková lekce vypadá? Nejprve mohou chodit instruktorky přímo do rodiny a učí ve vaně dítě zvykat si na vodu. Později přejde kojenec do bazénu. Instruktorka si s dětmi na začátku hodiny hraje, teprve pak děti učí nové věci.
Pomocí říkanek se děti učí pohybovat rukama a nohama tak, jak je třeba. Až do čtyř let věku se dá mluvit jen o plavání v uvozovkách. Teprve starší děti se dokážou naučit některý plavecký styl.
