„Moje postava se mi vždy líbila, ale v devatenácti letech mi ruplo v bedně a rozhodla jsem se, že hodně zhubnu. Přestala jsem skoro úplně jíst. Moje posedlost hubnutím se stala nemocí a já za měsíc shodila dvanáct kilo. Tou dobou jsem jedla jen zelené fazolky a jednou jsem taky strávila šest hodin ve fitku. No, a kvůli tomuhle šílenému nápadu se to pak všechno zvrtlo. Po období hladu přišla éra žravosti a já se dopracovala na osmdesát sedm kilogramů,“ přiznává Leona, pro kterou byla nadváha a pokles fyzické kondice v jejích dvaceti letech hodně skličující záležitostí.
Nemůžu se věčně přežírat!
„Cítila jsem se pořád hrozně unavená a taky smutná, skoro všechno mě rozbrečelo. Prostě jsem si připadala jak neforemná brambora! Až jednoho dne se ve mně něco hnulo a já jsem si konečně přiznala, že se přece nemůžu přežírat ve dne, v noci. Rozhodnutí, že se sebou něco udělám, přišlo jako blesk z čistého nebe a myslím, že za pět minut dvanáct,“ vypráví Leona, která se pokoušela zhubnout vícekrát. Jenomže držela úplně nesmyslné diety, kdy třeba shodila kilo a půl, ale za čtrnáct dnů měla zase dvě nahoře.
„To bylo hrozně demotivující. Naštěstí jsem si ale včas uvědomila, že jde o mě! A o koho důležitějšího v životě běží než o nás samotné? S přítelem, který mě do hubnutí nikdy nenutil, za což jsem ráda, a který mě celou dobu podporoval, jsme si řekli, že se nebudu řídit ‚zaručenými‘ radami z internetu, ale vezmu rozum do hrsti. A tak jsem snížila dřív obrovské porce jídla na polovinu, přestala jsem se po nocích ládovat sladkostmi a začala jsem cvičit podle videí na YouTube. Od té doby nedám dopustit na cvičení s vlastní vahou, na lehké činky a rezistentní gumu. Bylo fajn, když jsem ze začátku cvičila v místnosti sama, protože mě nikdo neslyšel hekat a neviděl, jak se potím už při prvním cviku. Jindy jsme s přítelem vyběhli do přírody, což bylo moc hezké,“ usmívá se pohledná slečna, která zjistila, že ji pohyb naplňuje.
„Kdykoli jsem si byla zaběhat anebo jsem si zacvičila, hned jsem nabrala víc energie a líp se mi spalo. Taky jsem zjistila, že mému tělu dělá dobře, když není věčně zatížené tučným jídlem. Například sušenky, které jsem dřív milovala, mi teď vůbec nechutnají a připadají mi příšerně sladké. Omezila jsem přísun tuků, pečiva a těstovin a začala jsem jíst kvanta zeleniny a taky bílkoviny. Dobré špagety miluju pořád, ale už si jich nedám půl kila a vychutnám si je třeba s dobrým salátem. Taky jsem se naučila pít vodu. Dřív jsem sice pila dost, ale jen sladké nápoje. Brrr! Je fakt, že voda změnila spoustu věcí k lepšímu. Od pleti až po vlasy,“ pochvaluje si Leona a přidává pár rad.
Pomáhal mi přítel
Zajímavosti o LeoněOdkud: Stochov |
Kousek dobré čokolády neškodí. „Když vás honí mlsná, dejte si kávu. Nejenže dokáže zahnat hlad, ale utiší všechny chutě na sladkosti. Stejně tak jako hořká čokoláda, která je v malém množství zcela neškodná.“
A kdo byl pro Leonu během hubnutí největším parťákem? „Jednoznačně můj přítel. Pořádali jsme spolu soutěže v tom, kdo dřív někam doběhne nebo kdo udělá víc dřepů. Myslím, že mě nechával schválně vyhrát. Kamarádi mě zase vyloženě pošťuchovali a schválně mi nabízeli bonbony, aby mě otestovali. Jenže netušili, že bonbony já nikdy neměla moc ráda. Jo, čokoláda, to je jiná, to bych možná neodolala,“ směje se studentka vysoké školy oboru kreativní komunikace, která měla vždycky užší pas a širší boky, ale nikdy nebyla tlustá. Teď se jí ovšem podařilo shodit postupně 17 kilo za necelý rok.
Pár triků
Nejdřív se napijte
Říká se, že hlad je vlastně převlečená žízeň. Tělo vyšle signál o hladu ve chvíli, kdy je ve skutečnosti dehydratované. Až vás tedy přepadne touha něco sníst, sáhněte nejdřív po sklenici vody.
Začněte posilovat
Je jedno, jestli s činkami, nebo vlastní vahou. Svaly jsou energeticky náročnější než tuk, a proto organismus při jejich „tvorbě a údržbě“ potřebuje víc kalorií.
