Fotbalista zkolaboval, nahodil ho přístroj v těle. Podívejte se

Dvacetiletý Belgičan Anthony Van Loo mohl v létě skončit jako jiní fotbalisté, kteří zemřeli přímo na hřišti. Například jako Michal Ježek, který skonal před týdnem na srdeční zástavu při utkání v Pcherách na Kladensku. Belgičanovi zachránil život defibrilátor přímo v těle.

Defibrilátor - Pacienti s defibrilátorem mohou na rentgenové vyšetření, ale nikoliv na megnetickou rezonanci. | foto: Medtronic

Jednatřicetiletého českého hráče Michala Ježka se oživit nepodařilo. - čtěte více.

Srdce nahodí 700 voltů

Belgičan měl ovšem v těle implantovaný defibrilátor Medtronic, který je schopen zaznamenat srdeční zástavu a pacienta okamžitě začít oživovat. Přístroj mu lékaři "nasadili" poté, co u něj na jaře 2008 objevili srdeční vadu.

Jak ukazuje záznam na YouTube, fotbalista na hřišti najednou upadne do bezvědomí, ovšem po chvilce sebou škubne, když mu defibrilátor elektrickým výbojem 700 voltů pomůže srdce "nahodit", a vzápětí se sám posadí. Hřiště sice opustil na nosítkách, ale po jednodenním pobytu v nemocnici byl propuštěn bez dalších následků.

Ježek přitom mohl mít obdobný přístroj také, pokud by se u něho včas zjistilo, co mu hrozí. "Když má pacient oficiální doporučení a odpovídající diagnózu, je defibrilátor pro každého bez problému dostupný. Není žádná čekací listina ani selekce. Přístroj plně hradí pojišťovna, přestože stojí osm set tisíc," řekl Jan Bytešník, vedoucí oddělení arytmologie kardiologické kliniky IKEM.

Kolik lidí nemusí umřít

Kardioverter-defibrilátor (ICD) je přístroj, který se používá k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti, na níž umírají ve vyspělých zemích až dvě procenta obyvatel.

Příčinou náhlé srdeční smrti je v 85 procentech případů rychlý srdeční rytmus, pocházející ze svaloviny komor.

arytmie

Arytmie jsou poruchy srdečního rytmu.

Normální srdeční činnost je pravidelná a má klidovou frekvenci individuálně mezi 50−90 údery za minutu - více zde

Jeho následkem je velmi rychlé nebo nekoordinované stahování srdce a nedostatečné pumpování krve do celého těla. Tomuto stavu se říká zástava krevního oběhu.

Pokud nedojde během několika minut k přerušení arytmie nebo k zahájení účinné resuscitace, tedy nepřímé srdeční masáže a dýchání z úst do úst, postižený umírá.

Přístroj jako dlaň

Nejúčinnější cestou přerušení arytmií je právě co nejrychlejší aplikace elektrického šoku přes povrch hrudníku k srdci.

Většina nemocných, kteří prodělali oběhovou zástavu, je bez následné léčby ohrožena tím, že se situace může kdykoliv opakovat. Jednou z moderních metod léčby je právě implantace kardioverteru-defibrilátoru. Přístroj, který se vejde do dlaně, se zavádí pacientům v těch případech, kdy arytmii nelze potlačit léky nebo její zdroj chirurgicky odstranit.

Kardioverter-defibrilátor sice vzniku opakované arytmie nezabrání, ale dovede ji automaticky zjistit a poskytnout okamžitou léčbu přímo v srdci. Většinou se dává do podkoží pod prsní sval pod levou klíční kost.

Celý systém se skládá z vlastního přístroje a z jedné nebo dvou ohebných elektrod zavedených přes podklíčkovou žílu do srdce. Elektrický výboj pak v případě potřeby probíhá mezi elektrodou zavedenou v hrotu pravé komory a kovovým krytem přístroje.

Umístění přístroje vlevo poskytuje nejlepší šanci na přerušení arytmie ohrožující život, protože elektrický proud tak prochází přes celou levou komoru srdeční.

Uvnitř přístroje je baterie a také mikroprocesor, který zpracovává veškeré informace o jednotlivých arytmiích a způsobu jejich léčby. Uchovává je v paměti, odtud je lze získat pomocí speciálního programovacího zařízení.

Moderní kardiovertery-defibrilátory dovolují vytisknout EKG záznamu z jednotlivých epizod arytmie. Na základě rozboru výsledků lze dále naprogramovat přístroj tak, aby arytmii léčil co nejlépe.