Všiml si totiž několika objektivů, které na něj mířily z okna.
Nebo jiný příklad: předseda ODS a premiér Mirek Topolánek odbíhá při schůzi Poslanecké sněmovny každou chvíli na dvorek, aby si zapálil. Ale běda, když ho někdo chce natočit nebo vyfotografovat. Hned se na novináře utrhuje: "Nefoťte mě s tím!"
Zeman nejde příkladem
Ještě před několika málo lety by si politici snad ani neuvědomili, že před novináři kouří. Diváci televizních zpráv vídali téměř denně se zapálenou cigaretou nejvyšší představitele státu.
Typickým příkladem byl Miloš Zeman, který si kouření na veřejnosti neodpustil ani jako premiér a s cigaretou či dýmkou je vidět na fotografiích u rozhovorů, jež dává i v současnosti jako důchodce.
Až do roku 1996 kouřila také hlava státu. Z Hradu zmizely popelníky až poté, co se do té doby vášnivý kuřák Václav Havel začal léčit s rakovinou plic.
Současná politická elita se podvolila všeobecnému společenskému trendu a dospěla k závěru, že kouření nepůsobí na voliče dobře.
"V posledních letech se začíná projevovat veřejný a mediální tlak, že by veřejní činitelé měli jít příkladem. Třeba ombudsman Otakar Motejl byl kritizován za to, že je velmi často vidět v médiích s cigaretou, a on své chování změnil," říká místopředseda zdravotního výboru Sněmovny a lékař Boris Šťastný.
Mezi nejvyššími ústavními činiteli jsou dva kuřáci, a to premiér Topolánek a předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Na rozdíl od stranického šéfa se Sobotka klidně nechá s cigaretou v prstech zvěčnit. "Vzhledem k tomu, že je to o mně notoricky známé, tak mi to nevadí," říká.
Senát vůbec zůstává pro politické kuřáky Mekkou. Popelníky na chodbách jsou vidět dodnes. "Nejsme státní institucí, takže nepodléháme protikuřáckému zákonu, ve společných prostorách se pořád kouří, i když některé salonky jsme vyhradili jako nekuřácké," hájí benevolentní politiku Sobotka. K dalšímu ustupování nekuřákům nevidí důvod.
O pár desítek metrů dál v Poslanecké sněmovně popelníky na chodbách neuvidíte. Kuřáci se scházejí v kuřárně nebo na dvorku, levicoví poslanci obvykle na balkoně poblíž hlavního jednacího sálu. I všechny sněmovní restaurace, s výjimkou klubu, jsou nekuřácké.
Paradoxně je to ale Sněmovna, kde se protikuřácký zákon porušuje. Na odpadkových koších ve dvorech, jež slouží i jako popelníky, zůstaly reklamy tabákových firem. Tabáková reklama je přitom už dva roky zakázaná.
Kouří jen záporné postavy
Protikuřácká atmosféra se promítá nejen do politiky. Třeba scenáristé si už dávají pozor na to, zda a které postavě dají do ruky cigaretu.
"Žádná pravidla, která by určovala, kolik postav v seriálu smí kouřit, zatím neexistují. Ale kdo ví, jak to jednou dopadne. Každopádně je to bráno jako negativní vlastnost a přispěje to ještě k horšímu vnímání postavy. Jediná, kdo v našem seriálu kouří, je tedy největší potvora, kterou hraje Dana Morávková," říká scenáristka populárního seriálu Rodinná pouta Kateřina Bártů.
Rok platnosti protikuřáckého zákona, který byl označován jako příliš mírný, je přece jen znát. Zákon zakázal kouření ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách a ve státních úřadech. A také na zastávkách městské dopravy, kde si už dnes opravdu zapálí jen málokdo, ačkoli jsou pod širým nebem.
Své určitě dělá i zákaz reklamy, platný od roku 2004. Od 1. ledna příštího roku přestávají platit i poslední výjimky, takže tabáková reklama bude muset zmizet i z trafik nebo motoristických akcí.
Poslance brzy čeká opakování vášnivých debat o protikuřáckém zákonu, které se odehrávaly loni. Boris Šťastný v lednu předloží návrh na jeho změnu. Hlavní novinkou má být povinnost "stavebně oddělit" v restauracích sekce pro kuřáky.
Podrobnosti o tom, co se rozumí oddělenými prostorami, má stanovit vyhláška. Podle Šťastného je to ale v zásadě samostatná místnost.
Kromě toho chce dát poslanec pravomoc obcím, aby vyhláškou omezily či zakázaly kouření v místech, kde se zdržují děti a mládež, například na venkovních hřištích nebo sportovištích.
Lékaři a protikuřáčtí aktivisté prosazují ještě tvrdší omezení kuřáků. Chtěli by například úplně zakázat kouření v restauracích. Podle Šťastného by ale příliš radikální změny v parlamentu neprošly.
V Česku podle něj zatím není "veřejná poptávka" po tom, aby byly všechny restaurace nekuřácké nebo aby se dokonce nesmělo kouřit na ulicích. "Stoupá ale poptávka po tom, aby kuřáci neobtěžovali," vysvětluje poslanec.
