Odhaduje se, že v České republice kouří asi 2,5 milionu lidí, tedy třetina dospívající a dospělé populace.
Zhruba 1,75 milionu lidí chce s kouřením skoncovat, každý rok to přitom zkouší asi milion lidí, ale podaří se to jen asi 50 tisícům lidí ročně.
Mezi lidmi staršími 18 let tvoří kuřáci přibližně 26 procent, u lidí nad 15 let je to téměř 30 procent.
Nejvíce kuřáků je ve věkové skupině 15 až 18 let, kde kouří polovina lidí, častěji dívky. Starší kuřáci zase většinou vykouří více cigaret.
Lékaři spočítali i to, kolik cigaret je v průměru potřeba k tomu, aby vznikl nádor plic. Hranicí je 180 000 cigaret, tedy krabička denně po dobu 25 let.
Kuřáci umírají dříve
Důsledky kouření se většinou neprojeví ihned. Kuřácký kašel stejně jako rakovina se většinou objevují po letech kouření, ostatně nyní v zemi přibývá rakoviny plic u žen, což je přímý důsledek toho, že v posledních desetiletích přibývá kuřaček. Na rakovinu plic ročně zemře asi pět tisíc lidí.
"Kouření přímo způsobuje asi dvacet nemocí. Je nejčastější z příčin smrti, kterým lze předcházet," vyčísluje internista Petr Sucharda.
Čísla jsou hodně výmluvná: polovina všech kuřáků zemře kvůli své vášni pro tabák a čtvrtina kuřáků zemře o celých dvacet až pětadvacet let dříve, než kdyby nikotinu nepropadli.
Někteří lidé mohou onemocnět i kvůli pasivnímu kouření, jiní kouří do stovky a cigarety jim neudělají nic. Jisté je jen to, že kouření nejvíce ubližuje lidem, kteří návyku propadli v době, kdy jim bylo méně než dvacet.
Ačkoli s přibývajícími léty kouření přibývá i zdravotních potíží, přesto se i tehdy vyplatí přestat. Riziko nemocí srdce a cév, což je nejčastější příčina smrti v důsledku kouření, se přiblíží tomu nekuřáckému zhruba po pěti letech, riziko nádorového onemocnění přibližně po deseti letech.
