Právě malé děti patří mezi nejohroženější skupiny. "Většině lidí už je snad jasné, že by si neměli zapálit v přítomnosti dítěte, ale dítě by dokonce ani nemělo pobývat v prostorách, kde se kouřilo," říká jeden z autorů nové studie, profesor Jonathan Winickoff z General Hospital v Massachusetts.
Podle této zprávy publikované v letošním čísle respektovaného časopisu Paediatrics mohou mít jedovaté částice uvolněné z cigaretového dýmu vsáknuté například do oblečení nebo koberců stejně nebezpečný vliv jako aktivní nebo pasivní kouření. V nejhorších případech mohou přispívat ke vzniku rakoviny, především leukemie, a mít negativní vliv na vývoj dětského mozku.
Zmiňovaná studie zahrnovala více než 1 500 domácností. Vědci zjistili, že tam, kde rodiče sice nekouřili přímo ve společnosti dítěte, ale v jeho nepřítomnosti si občas zapálili, měly děti problémy s astmatem a dalšími respiračními chorobami. A mnohem víc než ve zcela nekuřáckých domácnostech trpěly záněty středního ucha.Nejohroženější jsou batolata
Jonathan Winickoff k tomu dodává: "Nebezpečí kouře z třetí ruky je velmi reálné. Toxické částice uvolněné z cigaretového kouře a zapuštěné například do sedačky jsou problematické stejně jako obsah popelníku."
Nejcitlivější jsou batolata, která se často pohybují po koberci a vdechují částice z bezprostřední blízkosti, nebo koberec dokonce olizují. Totéž platí i o prstech rodičů, kteří kouří. I na nich samozřejmě ulpívají toxické části, které se uvolňují kouřením cigaret.
"Pestré" složení jedu
Tabákový dým obsahuje na 4 000 různých chemických látek v plynném nebo pevném stavu. Z toho 100 látek je karcinogenních, jiné jsou jedovaté (kyanidy, čpavek) nebo mají mutagenní účinek (DDT). Cigaretový kouř obsahuje arzenik, kysličník uhelnatý, který má vysoce škodlivý účinek na srdečně-cévní aparát, benzen, toluen, chrom, kadmium a kyanovodík, který se používá při výrobě chemických zbraní.
Kouř zároveň může obsahovat vysoce radioaktivní karcinogen, polonium 210, který se stal nechvalně známým poté, co jím byl zavražděn ruský špion Alexandr Litviněnko v Londýně v roce 2006.
Na složení tabákového kouře se podílí také teplota hoření konce cigarety. "Pokud kuřák vtahuje kouř, teplota konce cigarety je 900 až 1 100 stupňů Celsia a část látek se spálí a část se inhaluje. Pokud cigareta leží například na popelníku, mezi jednotlivými šluky klesá teplota na 80 až 300 stupňů, čímž se zvyšuje procento jednotlivých složek, které se dostanou do okolí," upozorňuje Jarmila Pradáčová, která se vlivu kouření věnuje dlouhodobě a je i členkou Ligy proti rakovině.
Škodliviny v oblečení
Odborníci nepochybují o tom, že látky obsažené v cigaretovém dýmu jsou karcinogenní a mohou také negativně ovlivňovat vývoj mozku dítěte. Děti jsou totiž mnohem zranitelnější než dospělí jedinci, protože všechny jejich orgány se stále vyvíjejí. Vystavení dětí cigaretovému kouři může často vést také k respiračním onemocněním, nejčastěji k astmatu.
"Když kuřáci své děti chovají a mazlí se s nimi, měli by si uvědomit, že je vystavují nebezpečným částicím ve svém oblečení," upozorňuje profesor Ros Smith, šéf Divize dětského zdraví z University of Liverpool.
Pasivní jako aktivní
U nekuřáků se pobyt v zakouřeném prostředí projeví slzením, kýcháním, bolestmi hlavy. Při delším pobytu katary horních cest dýchacích, nádory plic, infarktem myokardu, zvýšeným výskytem astmatu a jeho recidivami.
"Pasivní kouření je stejně nebezpečné jako aktivní. Nebezpečné jsou i nízké koncentrace látek obsažených v cigaretovém kouři, hlavně při dlouhodobém vystavení. Výskyt rakoviny plic může být u lidí vystavených pasivnímu kouření až o 17 % vyšší než u lidí, kteří s cigaretovým kouřem nepřijdou do styku," upozorňuje Jarmila Pradáčová.
Lidem, kteří se nechtějí vzdát kouření, přitom však žijí v domácnosti s dětmi, odborníci radí, aby alespoň měli doma co nejvíce zelených květin, co nejčastěji malovali a prali koberce a potahy na sedačkách a aby si často měnili oblečení za čisté.
