Mnohý z nás má právě teď bakterie Chlamydophila pneumoniae (plicní chlamydie) v těle. Plicní chlamydie byly objeveny teprve nedávno, přesto jsou mnohem více rozšířené než jejich odnože- C. trachomatis zasahující pohlavní orgány a C. psittaci, která postihuje oči.
Pacienti se léčí na vlastní pěst
S touto bakterií se za život setká každý z nás, někteří i víckrát, ne u každého se ale chronicky rozšíří. Chorobu není snadné diagnostikovat. „Současný stav českého zdravotnictví bohužel nedovoluje, aby se dělal test na plicní chlamydie každému, kdo zakašle- to je hudba budoucnosti. Pojišťovny by to stálo moc peněz,“ říká Mudr. Renata El Chaarová, obvodní lékařka z polikliniky ve Zlíně- Malenovicích. „Na testy se posílají až lidé, kteří se nelepší po běžné léčbě respiračních potíží.“
Při léčbě plicních chlamydií se používají především antibiotika. Je nutné zvolit jejich správnou kombinaci, aby došlo k vyhubení všech bakterií. Postižení lidé se dělí o své zkušenosti na mnoha internetových serverech zabývajících se touto problematikou. Jsou k tomu nuceni i proto, že ani lékaři se zákeřnými bakteriemi příliš zkušeností nemají a jsou odkázáni na nové výzkumy. Donedávna bylo mnoho postižených plicní chlamydií označováno za hypochondry. „Ty antibiotika, který mně nezabraly se jmenují Fromilid. Ten doktor říkal, že mi je předepisuje jen pro jistotu, že prý žádnou infekci ani zánět nemám,“ stěžuje si například "adam35" na jednom z diskusních fór.
Kdy zajít na vyšetření?
Plicní chlamydie jsou infekční bakterie. Šíří se podobně jako třeba chřipka- kapénkovou infekcí, to znamená kašláním a kýcháním. Způsobují podobné potíže jako chřipka, ovšem pokud se v těle rozšíří, jsou mnohem nepříjemnější. Mohou se z dýchacích cest dostat do dalších částí těla- do nervových tkání, do mozku, svalů, napadají i imunitní buňky.
Bakterie infikují buňky zevnitř a parazitují na nich - okrádají je o energii, kterou pak používají k vlastnímu množení. Nestačí pouze klasická dvoutýdenní léčba antibiotiky, protože ta hubí pouze jednu z jejich tří životních fází, zbylé dvě snadno infekci obnoví. Příznaky tedy zmizí, ale v budoucnu může přijít recidiva (nové propuknutí nemoci).
Chlamydie se podle lékařů podílejí na vzniku mnoha nemocí, například roztroušené sklerózy, chronického únavového syndromu, astmatu nebo Alzheimerovy choroby. Kdy by měl člověk uvažovat o tom, že zajde na vyšetření? Podle britského lékaře Davida Wheldona je varující chronická únava, zvláště následuje-li po nějaké respirační infekci, záškuby svalů, angína, bolest kloubů nebo ničím nevyvolaná opakující se bolest břicha.
Wheldon přišel s údajně úspěšnou metodou léčby. „Rozhodl jsem se léčit podle Wheldonova protokolu, jelikož v současné době v České republice neexistuje účinná antichlamydická léčba,“ píše jeden z postižených na svém blogu.
Nečekané souvislosti
„Při testech bylo zjištěno, že mnoho dospělých má protilátky na c. pneumoniae, to znamená, že nemoc se vyskytuje stejně hojně,“ říká americký imunolog Aristo Vojdani, který rozvinutou nemoc spojuje s aterosklerózou. Ateroskleróza je přitom nejčastější příčinou smrti v civilizovaných zemích. Jedná se o tuhnutí cévní stěny, céva se ucpává a nedostatečně prokrvuje orgán, ke kterému vede.
Když se jedná o mozek, způsobuje tzv. sklerózu, kdy odumírají paměťové buňky. Pokud jde o srdce, vede k infarktům. Hlavním důvodem je ukládání tukových látek v cévách, především cholesterolu. Svou roli však zřejmě hraje i C. pneumoniae. „Plicní chlamydie jsou neobvyklé, protože ve svém metabolismu používají stejný druh cholesterolu jako lidské buňky. Jsou také schopny růst a rozmnožovat se jen uvnitř jiných buněk,“ tvrdí nigerijský vědec Antony Azenabor, který provádí výzkum na Univerzitě v Millwaukee.
