Vzpomínáte? Nadýchané šaty s vlečkou, tři družičky, padesát hostů a tříposchoďový dort. Romantické fotografie ze zámeckého parku, prstýnky z dvoubarevného zlata, ale hlavně, ty krásné sny a představy, že zrovna vám hraje Mendelssohn na celý život.
A ono se to potom kdesi zadrhlo. Princ odcválal i s bílým koněm, anebo jste mu pro jeho neschopnost šoupla kufr za dveře sama. Případně (za optimální situace), jste se dohodli, že vám bude každému jinde líp. Podělili jste se o majetek i o děti, zbytek vyřešil soud. Jako memento vám v ruce zůstal rozsudek a v občance přívlastek "rozvedená".
Jak šel čas, zahojily se rány a vy jste našla znova vlastní cíl a sama jste pochopitelně nezůstala. Jednoho krásného dne se objevil ON. Každý vztah nás někam posouvá a určitě ne každý musí být tím zásadním pro život. Ale osudová přitažlivost je potvora a funguje neomylně. Vystřízlivělé z prvního opojení a poučené z vlastních chyb už většinou u nového partnera postupujeme opatrněji. Taky spoustu věcí, které jsme prvnímu se skřípěním zubů tolerovaly, tentokrát odmítáme akceptovat.
Ano, nebo ne?
Ale co když Pan Dokonalý zahraje na romantickou notu a přikvačí jednoho dne s kyticí a prstýnkem? Už jste dávno samostatná, máte své jisté, o vše se dokážete postarat a vztah vám klape i bez papíru. Má vůbec smysl vrhat se do dalšího "dobrodružství"?
"Do druhého manželství se většina lidí nehrne hned. Vědí, do čeho jdou, mají zkušenosti a dokážou si spočítat, že případný rozvod je drahý," upozorňuje psycholožka Marta Boučková. A je to tak. Jenom masochista by dobrovolně absolvoval rozvodové řízení víckrát.
O druhé svatbě proto mnoho žen ani neuvažuje. Třeba šestačtyřicetiletá Jana ze středních Čech, která říká: "S přítelem mi to klape, i když spolu nežijeme. Nemyslím si, že by se mi znovu chtělo prát špinavé fusekle a vařit teplé večeře. Takhle se skvěle užijeme, já i moje děti máme svůj klid a bez dalšího manželství se v pohodě obejdu."
Je ale pravda, že úředně posvěcený svazek má i své výhody. Přinejmenším se nemůže stát, že vás za partnerem nepustí do nemocnice, protože jste cizí. Společensky uznávaná "hodnota" vdané ženy stojí vždy o stupínek výš. A ostatně, co si budeme namlouvat, mladé a soběstačné věčně nezůstaneme a ve stáří se to ve dvou vždycky táhne líp. A to nejen po ekonomické stránce. A kromě toho, chlapi se do dalších pokusů se ženěním obvykle příliš nehrnou. Je tedy lepší chytit příležitost za pačesy?
Okázalost není nutná
Každý má jiný vkus a jiné představy. Ale v případě druhé svatby by měl na prvním místě stát rozum, teprve potom vše ostatní. Ošetřit si smlouvou, abyste nepřišly i o to málo, co máte. A potom střízlivě zvážit, jak celý obřad pojmout. "Svatba je u nás pořád chápána jako velký den, symbol, jakýsi veřejný slib, proto se jí přikládá velký význam," připomíná psycholožka Boučková.
Nicméně tetičky z desátého kolena stejně jako spolužačky ze střední už asi nejsou na programu dne. Ostatně i závoj by vypadal asi trochu divně, stejně jako kočár s koňmi na nádvoří. Dnes už nejsou dokonce potřeba ani prstýnky. A když, tak ty z chirurgické oceli vypadají stejně dobře a stojí desetinu toho, co zlaté. Čím méně okázalosti, tím je možná větší pravděpodobnost, že to klapne.
"Vzali jsme se v malém městě daleko od Prahy, kde máme poblíž chalupu," vzpomíná na své repete čtyřiačtyřicetiletá Karolína z Prahy. "Nikomu jsme o tom dopředu neřekli, svědčily nám naše dospělé děti. Místo luxusního oběda v restauraci jsme si na zahradě ugrilovali maso a byla to naprostá pohoda."
Jiné představy o své druhé veselce má ale šestatřicetiletá Monika z jižní Moravy. "Svatba se u nás na vsi pořád bere jako něco zásadního, i když už bude druhá. Nemohla bych ji jen tak odbýt," tvrdí. "Plánujeme ji dlouho a chci, aby byla prostě nádherná. Ale asi pozveme tentokrát méně lidí, na té první jich bylo přes sto a to by stálo moc peněz."
Než se nicméně do celé akce pustíme, asi bychom si měly ujasnit, zda to opravdu chceme, zda pozitiva převažují. Zda se ochotně vzdát své těžce nabyté svobody a uvázat si na krk toho pána s kytkou, ze kterého se za nějakých pár let může vyklubat nerudný důchodce s vysokým tlakem. Vědět, že tím romantickým dnem na úřadu či v kostele se do života na obláčku neposuneme. Ale pokud nám i s tímto vědomím ten pán za to stojí, tak hodně štěstí.
