Manžela jsem si vzala před osmi lety, ale jsme spolu už patnáct let. Bylo mi 30, když jsem ho poznala, on je o necelé tři roky starší. Byla jsem jen asi tak dva měsíce po ošklivém rozchodu s mužem, se kterým jsem si plánovala celý život. Opustil mě v nejhorší chvíli mého života, pár dní po potratu. Byl to už třetí během našeho vztahu a doktoři mi dali prakticky nulovou šanci mít, resp. donosit dítě. Přítel to neunesl a rozešel se se mnou. S odstupem let to chápu, ale k rozchodu si vybral ten úplně nejhorší okamžik, kdy jsem ještě ležela a vzpamatovávala se v nemocnici.
Děti mít nemůžu, on je ani nechtěl
Rozhodla jsem se, že nikdy žádného chlapa už nechci vidět. Pořídím si kočku, ta mi bude dělat společnost, a budu se soustředit jen sama na sebe. Než jsem ke svému plánu přistoupila, potkala jsem Radima. V obchodním centru jsem narazila na malou pětiletou holčičku, která se kolem sebe se slzami v očích rozhlížela a hledala tatínka. Pomohla jsem jí ho najít a oba mě pak pozvali na zmrzlinu. Příjemně strávený čas pak Radim ukončil tím, že mě požádal o telefonní číslo, a já mu ho dala. Přiznávám, okouzlil mě, nejen tím, jak vypadal, jak mluvil, jak se tvářil a usmíval, ale i jak se choval ke své dceři. Z jejich řeči jsem pochopila, že společně nežijí, že ona bydlí s maminkou a táta je sám.
Začali jsme se scházet a já v jeho společnosti zapomněla na zlomené srdce a všechna svá předsevzetí, že už nikdy žádného muže vedle sebe nechci. Postupně jsme jeden druhému vyprávěli o svých předchozích životech. Radim byl rozvedený, proč se rozvedl, mi neřekl, ale časem jsem se to dozvěděla od jeho sestry. Byl ženě několikrát nevěrný a ona ho prostě vyhodila. S dcerou mu ale ve styku nebránila, dokonce se později, to už jsem s Radimem žila, domluvili na střídavé péči.
Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
I já mu řekla o svém předchozím vztahu, i důvodu rozchodu. Bála jsem se, jak to vezme, třeba si plánoval mít jednou ještě dítě. Ale on mi na rovinu řekl, že to bere jako velké plus. Jedno dítě mu prý naprosto stačí a žádné další už mít nechce. Tak jsem to hodila za hlavu a byla ráda, že jsem potkala muže, který nebude řešit to, že já děti už mít nemůžu.
Bylo nám spolu dobře, po několika měsících randění jsme spolu začali žít. I s Radimovou dcerou jsem měla celkem fajn vztah a dost jsme se sblížily, když pak u nás během střídavé péče půlku měsíce bydlela. Vlastně jsem si tak trochu mohla užívat toho, že jsem máma. Alenka mi tak dokonce občas řekla.
Nevěra, odpuštění, žádost o ruku
Pak se ale po nějaké době provalilo, že má milenku. Nevím, jestli bych na to sama přišla, kdyby mi to jedna dobrá duše nevyslepičila. Zpětně jsem si uvědomovala, že se choval občas jinak než normálně. Telefon nosil neustále při sobě, častěji než jindy chodil do fitka, pořizoval si nové oblečení… Vůbec mi to nedošlo, ani jsem si ničeho nevšimla. Ke mně se choval naprosto v pohodě, byl milý, pozorný, sex jsme měli, tak jsem neměla žádné podezření. Když jsem mu řekla, že to vím, ani nezapíral. Ale hned mi slíbil, že to ukončí.
Byla jsem hodně nešťastná, uvažovala i o rozchodu, ale přesvědčoval mě, že mu musím odpustit, že mě miluje a nedokáže si představit svůj život beze mě. Denně mi to dokazoval a já ho pomalu začala opět brát na milost. Po několika měsících mě požádal o ruku. Vzali jsme se o rok a půl později.
Manželé jsme už osm let a pomalu jednou tolik jsme spolu. Za tu dobu jsme prožili už hodně. Máme hodně společného, stále si máme co říct, řekla bych, že je nám spolu celkem fajn. Pomohla jsem mu vychovat dceru, pro kterou jsem druhá máma. Už žije sama s přítelem. Jestli měl manžel i jiné vztahy, kromě toho, který se na něj provalil, netuším. Já nic nepoznala, nikdo mně nic nedonesl. Myslím si, že měl, protože to už asi tak nějak k němu patří. Náš vztah to ale nepoznamenalo.
Pár dní se mnou, pár dní s milenkou
Ovšem teď je situace jiná. Jsou to dva měsíce, kdy mi sám řekl, že poznal dívku, o pomalu dvacet let mladší, kterou má hodně rád. Prý mi to chce říct sám, než bych se to dozvěděla od jiných, protože tenhle vztah by se asi brzy provalil. Ona žije mimo naše město, celkem daleko, a on by ji chtěl navštěvovat a trávit s ní čas i pár dní po sobě. Na našem manželství se podle něj nic nemění, on se nechce rozvádět, ale nechce ani přijít o ni. Prý ho musím chápat. Nevěřila jsem svým očím, uším, nechápala, co mi to vykládá. Co si jako myslí, že já budu chápat, že má vedle mě další ženu? Miluje mě a miluje i ji. Já se nezmohla ani na nějaké výčitky, hádku, nadávky, jen jsem na něj nevěřícně zírala, co mi to jako vykládá.
Mám teď pocit, že žiju nějaký jiný, cizí život, že tohle přeci nemůže být pravda. Radim se chová jakoby nic. Přijde domů z práce, má dobrou náladu, chce si povídat, chce i sex, kterému se ale já stále bráním. V pátek se sebere, odjede za svou milenkou, a v neděli se vrátí s úsměvem na rtech a jak jsem se prý měla a co bude k večeři a že už vymyslel, kam pojedeme v létě na dovolenou. A já jen na něj tupě zírám a pořád nevím, co mám dělat. Mám ho ráda, ale nemůžu žít s tím, že vím o jeho druhém vztahu, to je prostě divný. Nebo můžu? Zvyknu si?
Michaela
Názor psycholožky čtěte na další straně.
Názor odbornice: Za Radima nic neuděláte
Vážená Michaelo! Jelikož aktuální milenka rozhodně není Radimovou první nevěrou, je načase přijmout fakt, že žijete s chronickým nevěrníkem. Otázkou zůstává, zda a případně za jakých podmínek můžete ve vztahu s ním setrvat. Takové přemýšlení není na chvíli a domnívám se, že byste na něj neměla zůstat sama. Obrátíte-li se na odborníka, psychologa z některé z partnerských poraden, budete spolu procházet historii vztahu i vaši vlastní. U důležitých momentů se zastavíte a prozkoumáte, nakolik vás ovlivnily.
Věřím, že by se vám líbilo, kdyby šlo Radima změnit, „opravit“. Ale nebude-li tomu nakloněn on sám (a nic moc nenapovídá, že by byl, spíše se zdá, že je v současné situaci poměrně spokojen), vy sama za něj nic neuděláte. Jde tedy o to, abyste si sama utřídila, za jakých okolností je pro vás život s Radimem, takovým, jaký je, udržitelný. A kdy už byste ze vztahu potřebovala odejít.
Aby se vám dobře fungovalo v jakémkoliv vztahu, je důležité být ve fungujícím kontaktu sama se sebou. Čili také neodvíjet svou vlastní hodnotu a spokojenost výhradně od fungování či nefungování partnerského vztahu. Dobrou úlohu tedy mohou sehrát příjemné volnočasové aktivity, kterým se budete věnovat buď vy sama, nebo třeba i společně s Radimem. Popisujete také, že máte pěkný vztah s Radimovou dcerou. I ten je dobré rozvíjet, pracovat na něm. Na druhou stranu je důležité uvědomit si, zda existuje moment (a jaký konkrétní to je), kdy už byste ve vztahu s Radimem zůstat nemohla. To vše by se vám mělo podařit rozkrýt v průběhu psychoterapie.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co má Michaela dělat? Hlasujte v anketě na další straně.
