Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Příběh Blanky: Kolegyně zná mé tajemství, teď mě vydírá

  • 118
Jsem vdaná a mám milence. Zjistila to má kolegyně v práci, kterou jsem považovala za kamarádku. Neprozřetelně jsem se jí se vším svěřila. Teď mě vydírá, že všechno prozradí mému muži.

Jmenuji se Blanka a je mi 39 let. Jsem téměř 15 let vdaná, s manželem máme dvě děti. Nemohu říct, že by naše manželství bylo problémové, je normální s běžnými radostmi i starostmi. Naučili jsme se spolu žít, i když jsme každý jiný, v mnoha věcech máme i rozdílné názory, ale svým způsobem se máme rádi. Manžel je zodpovědný, má smysl pro pořádek a rodina, především pak děti, je pro něho vším.

Rychlá svatba

Napište svůj příběh i vy

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Znali jsme se jen pár týdnů, když jsem otěhotněla. Dítě jsem si chtěla nechat i za cenu, že by byl jeho otec jiného názoru. Ale on se k tomu postavil jako chlap a požádal mě o ruku. Přiznám se, že vdávat jsem se nechtěla, vždyť jsme se ani pořádně neznali, nakonec mě přesvědčili mí rodiče.

Když tak nad tím někdy přemýšlím, asi bychom spolu, nebýt mého těhotenství, nezůstali. Jenže jsme pár a máme ne jedno, ale dvě děti. Vím, že na svého manžela se můžu spolehnout, že se umí o nás postarat, snad kromě toho, že náš milostný život je hodně nudný, a i on se často chová jako velký suchar, nemůžu ukázat na nějaké jeho zásadní vady. Kdoví, nejspíš i on má ke mně nějaké výhrady… Nikdy jsme se však nedostali do situace, že bychom se chtěli rozejít.

Milenec prozrazen

O rozchodu s manželem neuvažuji ani nyní, kdy mám už několik měsíců milence. U něj jsem našla hodně toho, co mi doma u mého muže chybí. Můj přítel je živel, spontánní, je s ním legrace, i ten sex je skvělý. Jsem s ním šťastná, a i díky tomu neřeším, jestli mě na manželovi něco štve. Ani on, mimochodem je také ženatý, ani já nepřemýšlíme o tom, že bychom rozbili dvě rodiny a vytvořili třetí. Oba chceme zůstat s tou svou a jen občas si spolu užít pár krásných chvil. Nemyslím, že do budoucna změníme názor, to spíš ukončíme náš vztah.

O mém milenci se dozvěděla má kolegyně. Dokonce jsem ji považovala za kamarádku a když naprostou náhodou na nás dva narazila v jedné vinárně, kde bych nikoho známého rozhodně nečekala, svěřila jsem se jí. V té době jsme se znaly už nějakou dobu, v práci jsme si sedly asi nejvíc. Chodily jsme spolu na obědy, dost si povídaly a občas jsme se viděly i mimo práci. Tak jsem jí prostě prozradila své velké tajemství. Netušila jsem ale, jaké to bude mít následky.

Začalo to nenápadně. Jak do té doby jsme si každá dělala svou práci, tak najednou mě občas požádala, jestli bych jí nemohla pomoct s tou její, že to nestíhá. Pracujeme na různých výkazech a evidencích, občas zpracováváme různé metodické pokyny. Každá sice máme svůj úsek práce, ale jsme schopné jedna druhou zastoupit, třeba když má některá z nás dovolenou, nebo onemocní. Takže kolegyně na mě postupně začala házet svoji práci. Když už jsem se ohradila, řekla mi, že ona něco ví a klidně poví, kdybych jí nechtěla pomáhat. Já se začala bát, že to splní, tak jsem se prostě zapřela, dělala víc i částečně za ni a doufala jsem, že ji to třeba časem přejde, nebo že si toho všimne vedoucí.

Řekla si o peníze

Jenže kolegyně přitvrdila. Požádala mě o půjčku 20 tisíc korun a že prý mi to samozřejmě bude splácet. Nelíbilo se mi to, to je jasné, sice nějakou železnou zásobu mám, ale nakonec jsem svolila. Když jsem s ní chtěla sepsat, že jsem jí ty peníze půjčila a kolik mi bude splácet a kdy mi peníze vrátí, vysmála se mi, že jí snad věřím. Domluvily jsme se na 1500 korunách měsíčně, je to už několik měsíců, ale žádnou korunu jsem od ní ještě neviděla. Ozvala jsem se a ona mi řekla, že prostě teď nemá. A nakonec dodala, že ani neví, jestli mi to někdy vrátí, můžu to třeba brát jako platbu za to, že bude mlčet.

Jsem z ní naprosto v šoku, jsem zoufalá, nevím, co mám dělat. Nejen, že se bojím, že prozradí manželovi pravdu o mém milenci, zároveň jsem tak zklamaná z toho, jak se vybarvila. Sedím s ní v jedné kanceláři a někdy je mi z ní tak zle, že se musím zvednout a odejít.
Blanka

Názor odbornice: Hledejte v sobě hranici

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Blanko! Nacházíte se v delikátní situaci. Kolegyně na vás ví informaci, která by mohla ohrozit vaše manželství. Vypadá to, že peníze, které si od vás půjčila, nehodlá splácet. S vyděrači se to má tak, že když jim uhýbáte, nikdy nemají mít dost. Domnívám se, že budete muset najít sama v sobě hranici, kam dál už kolegyni nepustíte. Kde jí dáte jednoznačně najevo, že stačí.

Myslím, že by vaše patálie mohly být i k řešení v právní poradně, alespoň informovat byste se mohla zajít. Zjistit své možnosti, typy na cestu ven z této šlamastyky. Netroufám si říct, zda se celá záležitost může podařit před vaším manželem utajit. Když nad tím tak přemýšlím, představuji si, že pravděpodobně dospějete do bodu, kdy bude dávat větší smysl o tom všem svému muži říct, než abyste přistupovala na stále větší a větší požadavky ze strany vyděračky.

K dobru by vám jistě bylo, kdyby vaše nevěra byla v momentě odhalení, dekonspirace již minulostí. Člověk prostě nemůže mít všechno. Chybujeme každý, ale když se k již uzavřené chybě přiznám a poprosím druhého o pomoc, hůř mě odmítne.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1874
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 12. dubna 2021. Anketa je uzavřena.