Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích, nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Doma to neměla jednoduché, vlastní matka nikdy nerespektovala, co Markéta chce a potřebuje. Odstěhovala se od ní, zpřetrhala všechny kontakty a my teď nevíme, kde je a jak se jí daří.
Tereze a Markétě byly čtyři roky, když se poznaly. Pamatuji si ten den, jako kdyby to bylo včera, přitom uběhlo už deset let. Přišla jsem s Terezkou poprvé do školky, byla natěšená, ráno nemohla dospat, ani pořádně nesnídala a jen mě honila, abychom tam poprvé nepřišly pozdě. Já ten okamžik, kdy dcera už nebude jen „moje“ (jsem s ní sama, její otec se vypařil, ještě než se narodila), neustále oddalovala, ale donekonečna to nešlo.
Kamarádství na první pohled
Bylo to tady, stojíme v šatně, paní učitelka nás vítá a vedle ní stojí uplakaná holčička. Tereza ji spontánně vzala za ruku a zeptala se jí, proč brečí. Učitelka mi to pak vysvětlila, její matka ji jen šoupla za dveře, že musí běžet a že je už velká, tak to určitě zvládne. Bylo mi jí moc líto, ale moje Terezka se o ni postarala, od toho okamžiku se z holek staly velké kamarádky. I já jsem si Markétu oblíbila, na rozdíl od Terezy byla tichá, poslušná a svým způsobem za všechno vděčná.
Postupně jsem se dozvídala, z jakých pochází poměrů. Její otec byl o dost starší než matka, když ji přivedl do jiného stavu, donutila ho k rozvodu. Po narození Markéty se vzali. Jenže mateřské pudy se u Markétiny matky nijak zvlášť neprojevily, o dceru se sice jakž takž postarala, ale lásky jí moc nedala. Otec byl pořád v práci, dceři se příliš nevěnoval.
Náhradní rodina
Markétka tak našla náhradní rodinu u nás. Chodila si k nám hrát, spát, později dá se říct bydlet. Holky navíc měly stejného koníčka, tancování. Takže na tréninky i soutěže jsem jezdila s oběma. Také všechny výlety, dovolené, návštěvy u babičky a dalších příbuzných absolvovala Markéta s námi. Na její matce bylo vidět, že jí to maximálně vyhovuje, už se nemusela starat, sice si hrála na úžasnou, jak je skvělá, že dává Markétce takový prostor, ale mně to bylo jasné, holky se ráda zbavila. Třeba k nám dala dceru na odpoledne si hrát, a když jsem jí druhý den volala, jestli jí nechybí dítě, její odpověď vždy byla, zrovna jsem vám chtěla volat, jak se má ta moje cácorka.
Školka utekla, holky byly stále velké kamarádky a začaly spolu chodit i do školy. Jenže Markétina matka se rozvedla, zjistila totiž, že je lesba. Markétin otec se prý vrátil k bývalé ženě a o svou dceru prakticky přestal jevit zájem. Matka si k sobě nastěhovala mladou lesbu, feťačku. Pro Markétku začalo velké trápení. Matka ji najednou potřebovala mít stále doma, aby jim posluhovala.
Trápení trvalo asi dva roky, než se s tou dívkou rozešla. Jenže se objevila nová přítelkyně, ale nebydlela v našem městě, takže matka se po pár týdnech i s Markétou za ní odstěhovala. Dálka nás ale nerozdělila a každý volný víkend a o prázdninách k nám Majda přijela a byla u nás šťastná. Když nám vyprávěla, v čem žije, bylo mi z toho nanic. Její matka má velké dluhy a je jí úplně jedno, že neplatí. Exekutoři už jí prý nemají ani co zabavit. I její přítelkyně je zadlužená, vlastně je to už registrovaná partnerka.
Ztratila se nám
Chápala jsem, že Majda je u nás tak spokojená, když jsem věděla, co musí s vlastní matkou snášet. Ovšem to, co se stalo před několika měsíci, nás obě s Terezou dostalo na dno. Na Facebooku Majdiny matky se objevila zpráva, že se odstěhovaly do Německa.
Od té doby se snažíme Markétu kontaktovat, ale marně. Mobil jí vzaly, FB stránku smazaly, a když už jsme hodně dotěrné, a píšeme jim na messenger, ať Majdě dovolí aspoň psát si s kamarádkami, tak buď se do nás pustí, nebo dělají, jako že píše Majda, že už nás nikdy nechce vidět a že chce jiný život. Vzhledem k tomu, že ji znám odmalička, byla jako moje dcera, vím, že takto se opravdu nevyjadřuje, tato slova nepoužívá.
Kontaktovala jsem i jejího otce, ale ten nic moc řešit asi nechce, chce mít svůj klid. Prý život je pro něj život s Majdinou matkou už uzavřená kapitola. Má sice dceru, ale svou povinnost (alimenty) plní, a víc už ho nezajímá.
Vůbec nevím, co mám dělat. Z právního hlediska jsem úplně cizí. Bohužel. Jenže já bych moc chtěla vědět, jestli je Markéta vůbec v pořádku, jak se má. S Terezkou jsme se obě už dost nabrečely, moc nám chybí. Ale kdyby to bylo normální odstěhování, tak se s tím dá žít, mohly bychom si volat nebo si ji vzít na prázdniny, navštívit se, ale takto máme jen nejistotu, jestli je vůbec v pořádku.
Bára
Názor odbornice: Buďte obezřetná
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12
Vážená Báro! Je to, jak píšete. I když vás i Terezu pojí k Markétě silné přátelské pouto, příbuzní ani jinak právně spřízněni nejste.
Máte v zásadě dvě možnosti. První možností je počkat, až Majda povyroste a nenechá si mluvit do toho, s kým je v kontaktu. Dokážu si přestavit, že ani pubertální dívka ze stabilní a dobře fungující rodiny nesdílí se svou matkou veškeré údaje o kamarádech. Máte-li však z nějakého důvodu podezření, že by Majdě mohlo být ze strany matky nebo její přítelkyně ubližováno, kontaktujte OSPOD (Orgán sociálně právní ochrany dětí). Ten by měl mít prostředky, aby dítě od nevhodného přístupu, neřkuli týrání, ochránil. Buďte však obezřetná, abyste neuvalila na kohokoliv vážné obvinění bez pádného důvodu.
Jedna věc je, že vám Markétina matka nemusí být sympatická, ale z tohoto bodu je ještě dlouhá cesta k něčemu tak vážnému, jako je týrání dítěte. S Markétou jste měla pěkný vztah a věnovala jí hodně času i lásky. Tato investice se neztratí, buďte bez obav. A to jak v případě, že kontakt s dívkou v budoucnu obnovíte, ale i tehdy, kdyby by se to nepodařilo.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 11. února 2019. Anketa je uzavřena.
