Pás železničních kolejí, rezavějící stožáry a zchátralé žluté budovy jsou trvalou připomínkou doby, kdy byla Budapešť součástí starého východního bloku. Oblast, která se nachází v těsné blízkosti oblíbeného parku Városliget a termálních lázní Széchenyi, se však stala také nejnovějším bojištěm odlišných vizí budoucnosti.
Podle agentury Bloomberg vláda premiéra Viktora Orbána plánuje přeměnit toto území na centrum v dubajském stylu projektem v hodnotě 5,8 miliardy eur (143 miliard korun). V březnu podepsala dohodu se Spojenými arabskými emiráty. Maďarský parlament následně projekt schválil a v oblasti již začalo stěhování několika málo dosavadních obyvatel.
Boj s větrnými mlýny
Zamýšlená výstavba však vyvolala odpor budapešťské radnice, která by raději na pozemcích viděla dostupné bydlení a tvrdí, že výškové budovy zkazí panorama města. Problémem je, že pro zastavení projektu nemůže udělat téměř nic, ani nemá peníze na alternativu.
Jde o zatím poslední střet v pokračujícím politickém sporu mezi maďarskou vládou a hlavním městem. Orbánova vláda podporuje obří projekty od přeměny budapešťské hradní čtvrti na vládní čtvrť až po revitalizaci největšího budapešťského parku.
„Nemáme žádné právní nástroje, jak stavbu vetovat, máme pouze politické,“ řekl Zoltan Ero, hlavní budapešťský architekt. „Městská samospráva v tomto případě nemůže dělat nic.“
Maďarský premiér Viktor Orbán na sjezdu strany Fidesz (18. listopadu 2023)
Budapešť je opoziční baštou v zemi ovládané Orbánovou stranou Fidesz. Nejdéle sloužící lídr v Evropské unii čelí kritice za poskytování ekonomických výhod pro přátele a spojence a korupci, Brusel stále zadržuje Maďarsku finanční prostředky ve výši dvacet miliard eur (494 miliard korun) kvůli obavám o dodržování zásad právního státu.
Spory o budoucnost maďarského hlavního města jsou však podle Bloombergu podobné těm, které se odehrávají po celém světě. Zástupci měst se v nich snaží najít rovnováhu mezi zachováním historických památek a moderními přáními developerů, přičemž se často dostávají do politického konfliktu s centrálními vládami. Podobné debaty se odehrávají od Londýna a Istanbulu po New York a Sydney.
Maďarská vláda tvrdí, že chce být katalyzátorem rozvoje Budapešti, a obviňuje radnici z nedostatku vize a ambicí. Spolupracuje se společností Eagle Hills Properties se sídlem ve Spojených arabských emirátech na zástavbě pozemků ve vlastnictví státní železniční společnosti ve čtvrti Rakosrendezo.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podle ministra výstavby Jánoše Lazara je díky své velikosti, poloze a jedinému vlastníkovi území jedinečné. V plánu je výstavba nové infrastruktury i rezidenčních nemovitostí.
„Rakosrendezo je možná nejcennějším pozemkem v Evropě,“ řekl Lazar v rozhovoru pro zpravodajský web Portfolio.hu. „Považuji za tragikomické, že proti tomu nejhlasitěji křičí ti, kteří s touto výzvou v posledních letech či desetiletích nic neudělali.“
Podle dohody mezi Maďarskem a Spojenými arabskými emiráty, která se oficiálně zveřejnila v květnu, návrh počítá s novým nádražím, případně s expresním spojením na budapešťské letiště, s prodloužením metra a novými pěšími a cyklistickými trasami.
Orbán plánoval nás vyvlastnit, tvrdí šéf Sparu. Řetězec si stěžuje v Bruselu |
„Ve čtvrti by rovněž zůstaly zachovány zelené plochy,“ uvedl hlavní vládní architekt Rego Lanszki. Podle něj by radnice měla přestat strašit lidi šířením obrázků věžáků vyrůstajících za náměstím Hrdinů.
Před čtyřmi lety se budapešťský starosta Gergely Karacsony zasadil o zastavení vládního programu na úpravu poněkud zchátralého parku s odkazem na zájem o zachování zeleně. Projekt, který již probíhal, se mu zastavit nepodařilo.
Dnes má City Park upravené trávníky, nejrůznější hřiště na rozloze třináct tisíc metrů čtverečních a nejmodernější muzejní budovy včetně Domu hudby, futuristické stavby japonského architekta Sou Fujimota.
Maďarskou byznysovou štikou je Orbánův zeť. Vrhl se na budapešťské hotely |
Obavy ze zničení budapešťského panoramatu částečně pramení ze zkušeností srbského Bělehradu. Společnost Eagle Hills přeměnila zanedbaný břeh podél řeky Sávy v srbském hlavním městě a proměnila pustinu v luxusní rezidence, kanceláře a obchodní prostory doplněné školami, školkami a kavárnami.
Tento oblíbený projekt prezidenta Aleksandara Vučiće však vyvolal kontroverze kvůli dohodám s developery a nedostatečným konzultacím s veřejností. Jeho středobodem je 168 metrů vysoká věž, kterou kritici popisují jako obří obrácenou láhev zapíchnutou v bahně na břehu řeky.
Je to přesně ten typ přestavby, které chce budapešťský starosta zabránit. Už se mu podařilo zablokovat nejméně jeden gigaprojekt – Orbánův plán postavit na jihu hlavního města obrovský kampus pro čínskou státní univerzitu. Projekt se prozatím uložil k ledu poté, co premiér nikdy nesplnil slib, že o návrhu uspořádá referendum.
Bělehradský projekt se potkal s kritikou. (7. července 2023)
„Byl jsem v Bělehradě a podíval se na jejich Minidubaj,“ řekl Karacsony. „Větší urbanistickou katastrofu si ani nedokážu představit.“ V maďarském hlavním městě je na to ještě brzy. Existuje jen málo vizualizací nové čtvrti a vláda stále ještě dolaďuje detaily celého projektu.
