Ona se svobodne rozhodla opustit rodinu, a deti se svobodne rozhodly matku nepustit zpet do sveho zivota. Uz jednou s nima vydrbala a kde je zaruka ze to neudela podruhe. Lidsky to nepochopim , nemusim ale sama jsem takovou zenu poznala. Opustila syna , a pak narikala kolik ji to stalo penez , ze mu roky posilala penize. Ale sebe poslala letadlem az za dlouhych 15 let. Zklamana chladnym prijetim.

Nepochopím, že někdo dokáže opustit své děti. 8 a 10 let, úplně jim rozumím, pro mě by to byl taky cizi člověk. Má co chtěla.

Tak když někoho den ze dne vymaže ze života, ať se pak nediví že je cizím člověkem. Nějaké trapné dopisy když cestování je snadné jako nikdy nemůže obhájit. Zajímala se jen o svou radost a 3 lidi nechala bez zájmu jak to snáší. Určitě to měli taky těžké a prošli si těžkým obdobím. Teď se jí to vrací. Prostě Karma. Netřeba ji litovat.

Takže kdyby nebyla vdova, která žije asi jen s kočkou, na děti by si nevzpomnela, ale protože je teď potrebuje, klidně si vletne do jejich životu, otevře staré rány a vlastně jen zase kvůli svému sobectví. Někdy az člověka překvapí, jak odporná dokáže být biologická matka ke svým dětem. Věk okolo deseti let je pro děti to nejhorší období, kdy je rodič může opustit. Neuvěřitelné, že to někdo dokáže.

A trvalo jí 30 let, než si koupila tu letenkuKdyby měla s novým partnerem děti, tak by si na tyhle ani nevzpomněla. Kdyby jí manžel nezemřel, letenku by si nekoupila. Měla kontakt na nějakou tetu expřítele, ale že její ex je po smrti, to nevěděla. Btw. v šedém rámečku se uvádí, že příběhy jsou upraveny, tak byste měli před úpravou trochu přemýšlet

zhodnotme si situaci:

1. zamilovala se, je to blby ale nekdy se to stava

2. sveho pritele a deti asi moc nemilovala, protoze je vsechny ze dne na den opustila. Nechapu proc deti rovnou nevzala s sebou, nebo jim to nevysvetlila a neodesla postupne, holt nejaka kulturni specifika.

3. Ted prichazi ta perlicka, Osud ji dalsi deti nenadelil a nova laska ji po krasnem a harmonickem vztahu zakukala a odesla pod kytky, nebo jakym zpusobem v te jeji nove domovine pohrbivaji.

4. Cele roky se snazila deti kontaktovat a to dokonce i pres jejich tetu, ale netusila ze jeji ex je po smrti.

Uprimne chapu ze se ji splasily hormony a tahla za novou laskou. Nechapu, ze deti 8 a 10 opustila neznam situaci, ale kdo po ni chtel, aby je nechala byt ona sama nebo jeji novy pritel? Pro ty deti to bylo stejny jako kdyby zemrela, proste nebyla. Vsechno hodila na krk jejich otci, v pribehu se nepise jestli si otec nasel novou partnerku a jak deti vyrustali, proste nevime tudiz to nemuzeme hodnotit.

Po nejake dobe si uvedomila jak to bylo strasne, ze nechala deti doma, ale nevratila se aby jim vysvetlila co a jak, nekontaktovala cerveny kriz, atd,... proste najednou kdyz ji nova laska natahla backory tak zjistila, ze by shnila nekde samotna a opustena a snazi se vratit nekam kde ji nechteji.

Jejim detem preju hodne sily s takovouhle osobou a doufam, ze si od ni uz nikdy nenechaji ublizit. Ji preju, at dozije svuj zivot v poklidu a osamneni o ktere se zaslouzila vlastni vinou.

Pokud nekdo ma pocit, ze jsem hruby a cynicky tak ma pravdu a nemusi mi to nijak komentovat. Nemam s takovym rodicem soucit a nikdy mit nebudu. Budu mit soucit s temi kterym svojim rozhodnutim ublizil(-a).

"Nechapu proc deti rovnou nevzala s sebou" Tím by to moc nevylepšila.

Stává se to. Matce mých dětí také jednoho dne ruplo v bedně a rozhodla se "žít". Mám dnes úžasné dospívající děti a pevné pouto s nimi. Zaráží mne, že se teď po letech jejich matka diví, že o její názory nemají děti zájem a že s ní minimální kontakt udržují jen formálně, aby se neřeklo, i když jsem je nikdy od jejich matky neodrazoval (ale ani jsem je k lásce k ní nenutil). Ona vůbec nechápe, co jim udělala, a ve svém sobectví si neumí ani přiznat, že brala ohled jen na sebe. Tyto kroky jsou většinou nevratné, proto se jim říká "pálení mostů". Absence sebereflexe jen potvrzuje, že ten člověk je naprosto mimo a tak jak nedokázal pochopit své jednání a jeho důsledky tehdy, tak dnes nechápe, proč to nelze vzít zpět, jako by se nic nestalo.

Vůbec si nedokážu představit, že bych opustila své děti, rodiče jsou pro ně to největší bezpečí, o které najednou přišly a určitě to pro ně byla od matky zrada a šok. Po třiceti letech paní zůstala sama a v sebelítosti si najednou vzpomněla, ze má děti. Co čekala ?

Ona se ale pokoušela o kontakt už mnohem dříve, takže to nebylo prozření po 30 letech.

"Zmizela jsem z jejich života a oni se s tím všichni zřejmě docela dobře sžili. Prostě jsem pro ně přestala existovat."

Pokud je tento příběh reálný, tak paní pisatelka je tak mimo, že více už to snad ani nejde. Krkavčí matka chce navázat pouto, které sama o své vůli zničila? Magor!

jo, představuje si, že zatímco ona si spokojeně žila v zahraničí, tak děti se měly každý den modlit, aby se měla hezky a jednou se k nim vrátila.

Neumím si představit, že bych opustil dítě. Prostě neumím.

Totální zrada.

Před třiceti lety spálila mosty a táhla za hlasem frndy.

Na odpuštění nemá nárok, ale třeba pomůže čas.