ČTĚTE TAKÉ:
Jak jsme si najali luxusní společnici
Nebo se elegantně obléct, učesat, nalíčit a se značkovým kufříkem vyrazit na letiště a za pár hodin přistát třeba v Dubaji. A tam zjistit, kdo si je na několik hodin nebo i dnů koupil.
České vysokoškolačky nečekaně často volí třetí možnost. Nikomu se nechlubí, na čele to napsané nemají, stovky studentek však na internetu nabízejí své speciální služby. Říká se jim luxusní společnice.
Jaký je jejich typický zákazník? Cizinec, manažer nebo podnikatel, který má například v Berlíně obchodní jednání. Ve městě bude muset přespat, ale nikoho tam nezná. Objedná si tedy dívku, která mu bude dělat společnost. Ve dne i v noci.
Kdy bude chtít a jak bude chtít. Zaplatí jí letenku, odveze na hotel, zaplatí nemalou sumu - průměrná cena se pohybuje někde mezi 100 až 800 eur za hodinu. Pokud si dívku koupí na delší dobu, hodinová taxa se snižuje. Půlku peněz dostane agentura, pro kterou dívka pracuje, půlka zůstává jí. I ty studentky, které si nenápadně „odskočí“ dvakrát, třikrát do měsíce, si tak mohou vydělat padesát, ale i sto tisíc.
„Peníze jsou to hlavní, proč to dělám,“ vysvětluje Dana, která se takto živí necelý rok.
Pochází z východních Čech, v Praze studuje a potřebuje dost peněz na slušný podnájem. Na ulici byste ji minuli bez povšimnutí, nejen díky brýlím vypadá jako typická svědomitá studentka. Dokonce je tak svědomitá, že dostává prospěchové stipendium... K netradiční brigádě ji přivedla spolužačka. „Je to super! Pracuješ pár dní do měsíce, zadarmo poznáš nová místa, lidi, kulturu, získáš nové kontakty!“ lákala ji.
Že občas bude dělat něco, co se jí bude hnusit, bude vystavena obrovskému riziku v cizí zemi, s cizím mužem, o tom už pomlčela. „Zatím jsem asi měla štěstí, žádný konflikt jsem nezažila. Spíš mám permanentní strach z toho, aby se na to nepřišlo,“ přiznává Dana.
Jako studentka vysoké školy má ty nejlepší předpoklady, aby se jí v této „práci“ dařilo, aby byl o ni zájem:
- Má rozhled, zvládne širokou škálu konverzačních témat. Od společnice se očekává, že bude klienta bavit, bude iniciativní v navázání konverzace. Rozhodně se neočekává, že bude dva dny mlčet.
- Ovládá cizí jazyky. Je dokonce možné, že se zúčastní obchodních jednání, musí rozumět a být v obraze.
- Je samostatná. Při příjezdu na smluvené místo musí sama kontaktovat klienta, zařizuje různé formality, v hotelu například musí do sejfu uložit vyinkasované peníze. Musí si hlídat, aby byla dochvilná. To je základ.
- Nevypadá vyzývavě. To působí věrohodně, ne všichni zákazníci chtějí prvoplánové sexbomby s našpulenými rty a velkým poprsím. Vyžadují elegantní, přirozené vystupování.
Vysokoškolačky jsou také zvyklé používat neustále počítač a internet: ke studiu, pro zábavu, k seznamování, komunikaci s kamarády... Kam jinam si tedy dát svou fotku s výzvou: jestli se ti líbím, můžeš mě mít!
Jenže tahle práce opravdu není k chlubení, studentky mají obvykle jedno přání: Proboha, ať mě někdo ze známých nebo z rodiny na internetu nepozná! A dělají pro to maximum. Kdo měl možnost porovnat vizáž dívek v civilu a pak jejich fotografie na internetu, nevěřil by vlastním očím. Skoro vůbec si nebývají podobné. Fotograf a stylista si dávají velkou práci, aby dívce vytvořili novou image...
„Nikdy se neptám zákazníků, na co ty fotky potřebují. Prostě jen splním jejich přání. Pokud si přejí retušovat, udělám to. Pokud si přejí vypadat jinak než v civilu, pokusím se jim vyhovět. Samozřejmě, že líčení dokáže každou ženu neuvěřitelně změnit,“ říká fotograf Michal Marel, který se specializuje na portréty, komerční a reklamní fotografie.
„Nikdo se to nesmí dozvědět. Naši by to nepřežili. Už tak mi dá strašnou práci vysvětlovat jim, odkud beru peníze, kdo mi půjčil na auto, proč nepřijedu na víkend a tak,“ přiznává Dana. Ale je to opravdu největší úskalí téhle profese?
Dvaadvacetiletá Magda je už ostřílená profesionálka. Pracuje sama na sebe, bez agentury, se svými rodiči se nestýká, a nemusí se tedy bát jejich reakce a výčitek, její kamarádi vědí, čím se živí. A o tomhle světě, kde si muži kupují sex a přízeň mladých žen, ví dost. Má hlubší, příjemně znějící hlas a na otázky laika odpovídá věcně, logicky, bez zábran. Skoro se dá říct, že se to hezky poslouchá.
„První půlrok až rok to musí tyhle studentky hrozně bavit. Je to pro ně něco jiného, dobrodružství, adrenalin, nová zkušenost. Zároveň ještě mají i jiný svět -školu, spolužáky rodinu, takže mají kam uniknout a kam se vrátit. Jenže jestli si zvyknou na pravidelný přísun snadno vydělaných peněz, bude těžké se vracet,“ tvrdí Magda. Ale prý takové případy jsou. Třeba si najdou přítele, kvůli kterému se této práce vzdají.
Co je na prodávání sama sebe může bavit? Co když narazí na někoho, komu by se za normálních okolností štítily jen podat ruku? „Ani vás vaše práce vždycky nebaví a netěšíte se tam. Snažím se chovat jako profesionálka, ale samozřejmě občas někoho odmítnu,“ reaguje Magda.
Daleko nepříjemnější a nebezpečnější je podle ní návyk. A to nejen na peníze a vyšší životní standard. Ale návyk na drogy. Odhaduje, že osmdesát až devadesát procent dívek z této profese bere drogy. Nejčastěji kokain a pervitin. „Jen droga zaručí, že vydržíte nespat, otupíte a snesete víc a ještě budete mít větší chuť na sex. Navíc na ni máme naneštěstí relativně dost peněz,“ varuje Magda.
Je to začarovaný kruh, z kterého se dá jen těžko dostat ven. A točí se v něm stovky mladých žen. Vstoupily do něj dobrovolně - vždyť to bylo tak lákavé!
