Jaromír Škola (46), který pracuje jako prodejce ve firmě s polovodiči, o sobě říká, že je „mentálně zaostalý“ a jeho partnerka Jana Šebková (27) naopak vzhledem ke svému věku více vyspělá. I díky tomu prý velký věkový rozdíl není tak markantní.
„Reálný rozdíl, ne inteligenčně, ale nasbíranými zkušenostmi, bych odhadl tak na sedm let,“ popsal v druhém dílu dokureality Jaromír. Vztah mají podle svých slov harmonický a jsou hrdými rodiči malého Toníka. „Žiju teď nejlepší roky svého života,“ zářil štěstím ženich.
Jaromír se považuje za obyčejného chlápka, který miluje fotbal, a na prahu padesátky se chce usadit. S Janou zatím žijí v Praze, časem se ale plánují přestěhovat do Jaromírových rodných Ratíškovic. Janě se plán zamlouvá i proto, že by tam mohla mít svého vlastního koně. Právě koně a jezdectví jsou její největší vášní už od dětství.
O vlastním koni sní Jana už od pěti let. Pár se proto plánuje přestěhovat z Prahy zpět na venkov.
Vzít si tě? Asi budu muset!
Snoubenci se seznámili na služební cestě v Kazachstánu. První krok musela udělat Jana, oba ale rychle zjistili, že si budou rozumět. Jarek svou nevěstu pozval na první rande k sobě domů na vývar, špagety a originální program: „Leželi jsme tady na koberci a sledovali lampu. Když se rozehřeje, dělají se v ní bubliny,“ ukazoval budoucí ženich kamerám lávovou lampu. „On z ní byl hrozně nadšený, ale mě přišla jako děsný kýč,“ přiznala se smíchem Jana.
Jarek ji nakonec požádal o ruku až po narození syna Toníka, během oslavy křtin na zahradě Janiných rodičů. Zapomněl však na jednu důležitou věc – požádat o její ruku rodiče. „Já jsem se měl zeptat rodičů a pak teprve žádat o ruku? To jsem vůbec nevěděl, to je pro mě úplná novinka,“ divil se během natáčení. Nevěsta neřekla obligátní „ano“, ale z její odpovědi: „asi budu muset“ má rodina dodnes legraci.
Jaké měli snoubenci představy o svém dni D? Jana si vysnila svatbu zámeckou, zatímco Jaromír chtěl fotbalovou. Nakonec převážila idea ženicha – veselka se měla konat na fotbalovém hřišti.
S jeho nápadem na program, který měl zahrnovat i jízdu drezínou, nevěsta nejprve nesouhlasila. Nakonec alespoň v této záležitosti našli kompromis. Vyjížďku se rozhodli využít jako dárek v tombole. Moderátorka Monika Absolonová během natáčení mnohokrát pomohla jako mediátor. Díky ní byl vzat na milost i přístroj na přípravu párku v rohlíku a stal se součástí svatební hostiny.
Noční můra před oltářem
Jaromír se Monice Absolonové přiznal k častým nočním snům, jak utíká od oltáře. Jana ale měla hned jasno: „To se mu jenom zdá, není to realita a nevěřím tomu, že by mě tam nechal.“ Jaromír dodal: „To bych si u nás na vesnici, kde svatba bude, nemohl dovolit.“
Na rozebírání snů a nočních můr nezbylo moc prostoru, čas do svatby se krátil a bylo třeba vyřešit palčivější záležitosti. „Plánování je tak z 80 % v režii Jany,“ objasnil divákům ženich. „Já asi nebudu úplně řešit detaily, mě samozřejmě zajímají peníze.“
Svatební noc nakonec nebyla, smutnila nevěsta v novém pořadu Den jak sen |
Pár si stanovil rozpočet 200 tisíc korun. „Myslím si, že reálně to bude více,“ předpověděla Jana. Jaromír se uvolil zaplatit většinu, původně měl ale úplně odlišnou představu. Na jižní Moravě podle něj panuje zvyk, že svatbu platí otec nevěsty. Nastávající tchán ho však poučil, že po čtyřicítce už tento zvyk neplatí.
Nevěsta nejdříve pokukovala po šatech bohatě zdobených krajkou, nakonec ale uznala, že fotbalové hřiště si žádá něco minimalističtějšího.
Vzhledem k tomu, že se svatba měla odehrávat na fotbalovém hřišti, chtěla Jana spíše minimalistické, nadčasové svatební šaty. V salónu strávila celé odpoledne, než našla ty pravé. Následně ještě svému snoubenci pomáhala vybrat oblek. Jaromír zvolil konzervativní tmavý odstín, bílou vestičku a kravatu v barvě slonové kosti.
Následovaly obě rozlučky se svobodou, ani jeden ze snoubenců na nich však kamery nechtěl. „Co jsi dělal s tou košilí? Máš na ní přesné otisky boty a nejde to vyprat,“ vyzvídala Jana. „Pamatuju si, že jsem na parketu skočil rybu a byla tam pošlapaná zem a nějaký alkohol,“ vzpomínal Jaromír. Jana měla rozlučku klidnější, šlo prý jen o poklábosení s šesti kamarádkami.
Na další přípravy si pár najal profesionální koordinátorku. Řešili s ní soutěž v žonglování s fotbalovým míčem, kterou si prý vymyslel pan starosta, i hostinu, jež se měla konat ve spolkovém domě v Ratíškovicích.
Starosta podal výkon řečnický a hned poté i fotbalový. Ženicha porazil v driblingu s fotbalovým míčem a odnesl si odměnu v podobě lahve šampaňského.
Koně jí dávám po částech
Den před svatbou se snoubenci i s Monikou Absolonovou šli podívat na „místo činu“. Obhlédli spolkový dům a po peripetiích se zamčenou bránou se dostali i na fotbalové hřiště. Zatímco se nevěsta ráno česala a líčila, Jarek na kole sháněl párky do svého přístroje na přípravu hot dogů. Před řeznictvím ještě stihl posnídat pár koleček vysočiny.
Protože se oba snoubenci připravovali v jednom domě, nastal problém s koordinací. Podle plánů se totiž měli potkat až před oltářem. „Jaromíre? Jsi dole v obýváku? Tak nevylézej, jdu na záchod,“ volala Jana.
Těsně před vypuknutím celé akce začalo pršet. Naštěstí se počasí po pár minutách umoudřilo. Jaromíra při pohledu na nevěstu na chvíli přemohly emoce. „Pak ale zafoukal vítr a slzy mi usušil,“ líčil později.
V netradičním prostředí tribun byly pořízeny i skupinové fotografie.
Jak ženich, tak i starosta odehráli na hřišti v Ratíškovicích nejeden zápas. Hned po obřadu si tak střihli soutěž v driblingu s fotbalovým míčem. Výhru v podobě lahve šampaňského si nakonec odnesl starosta.
Celé osazenstvo pak zamířilo na hostinu. Ještě před tím došlo na zvyky, tentokrát netradičně jihomoravské. „V jednom hrníčku je voda, v druhém slivovice. Kdo si vytáhne slivovici, bude vládnout v rodině,“ dozvěděli se novomanželé. Hned po prvním doušku se Jaromír začal šklebit, ukázalo se však, že alkohol dostala Jana.
Následovala hostina a odpolední program, který byl, jako ostatně všechno na této svatbě, netradiční. Hosté si setřeli losy, zavěšené na fotbalové bráně a vystoupil folklorní soubor, kterého je ženich sám členem. Došlo i na Jaromírovy vysněné hot dogy, na které ovšem zapomněl ohřát párky.
„Cítím se stejně jako včera,“ svěřila se ráno po svatbě čerstvá novomanželka a její choť jí dal za pravdu. Teď už se podle svých slov budou soustředit hlavně na výchovu Toníka, na případné stěhování a nákup koně. „Já jí ho dávám po částech. Za porod dostala dvě nohy, za něco pak další nohu, takže teď už chybí jen hlava a ocas,“ prohlásil Jaromír.
