V práci trávíme daleko více času než doma, proto bychom se měli v práci cítit dobře. Jenže to mnohdy pokulhává. Často se setkáváme s dvojsmysly, uštěpačnými poznámkami od kolegů a nevhodnými vtipy. Jenže tohle všechno je součástí firemní kultury a má to na nás jako zaměstnance podstatný vliv. Podle genderové expertky ve většině firem v Česku přetrvává šovinistický přístup.
„Jsme na to pyšní. Děláme si legraci z věcí, kterých se bojíme a které nás děsí. Přitom nerovný přístup k ženám má dopady i na muže,“ říká Petra Kubálková, která se věnuje genderovým problémům ve firmách a pomáhá s jejich řešením.
Zaměřuje se na audit diverzity, tedy rozmanitosti, který rozkrývá, jaké mají zaměstnanci ve firmě postavení nejen z hlediska pohlaví, ale například i věku, státní příslušnosti nebo pracovních zkušeností. Jejími klienty jsou nadnárodní firmy, které se snaží o moderní přístup k firemní kultuře.
Výsledky auditu mohou pomoci i při rozvoji dlouhodobé strategie firmy. Ukazuje se, že benefity, práce z domova, neformální prostředí nebo rovné platové podmínky mužů a žen motivují zaměstnance k lepším výkonům. Firmy by pak měly pozorovat konkurenci a opisovat úspěšné strategie, které vedou ke spokojenosti zaměstnanců.
Podle Petry Kubálkové je pro atmosféru ve firmě klíčové její vedení. „Vedení svým vystupováním dává najevo svoji toleranci a určuje, kde je hranice mezi humorem a urážkou. Zaměstnanci na základě toho vědí, co si mohou dovolit a co už nikoliv,“ popisuje expertka a dodává, že součástí firemních pravidel by měly být i genderové kodexy.
Zmiňuje také obory jako je školství a ošetřovatelství, které jsou v drtivé většině ženskou doménou. Zde podle ní může fungovat diskriminace naruby, což je podle ní také špatně. „Nemohu přeplácet muže na úkor žen.“
Paradoxem je, že podle dat Českého statistického úřadu, které odbornice na gender cituje, je platový rozdíl mezi ženou a mužem 21,8 %. Ženy mezi 35 až 49 lety pak mají příjem menší dokonce o 30 %. „Jedná se většinou o ženy, které se vracejí po mateřské a pracovní trh na to nereaguje.“
Podle Kubálkové pak k odstranění diskriminace může výrazně pomoci i zavedení kvót. Mohou pomoci rozložit moc ve firmě. „Kvóty potřebujeme, protože pouze 5 až 8 % žen je na vysokých manažerských pozicích. Jsme v tomto ohledu na chvostu Evropy,“ myslí si odbornice, která upozorňuje, že právě gender je o rovnosti a férovém přístupu k oběma pohlavím.
Připouští však, že samy ženy kvóty často odmítají, protože se k nim chtějí propracovat vlastním úsilím. „Mají pocit, že budou na pranýři. Jenže bez kvót bude společnosti trvat velmi dlouho, než se naučí ženy ve vedení přijímat. Jedná se o velkou společenskou změnu a o střed zažitých pravidel.“
Za nerovným přístupem k druhému pohlaví často stojí také stereotypy. Ten typický je například ten, že ženy mají jiné vlohy než muži, nebo že matky od dětí nechtějí pracovat více než 8 hodin, protože pospíchají domů za dětmi. „Stereotypy jsou důležité, protože nám pomáhají se orientovat ve společnosti. Některé jsou platné, jiné však nikoliv. Měli bychom to umět rozlišovat,“ míní expertka a dodává, že i ona sama trpí předsudky, ale snaží se s nimi bojovat.
