Profesorka Darcia Narvaezová z katedry psychologie university Notre Dame v americké Indianě hledala ve své mezioborové studii důvod, proč je u dnešních mladých lidí i teenagerů vyšší míra osob s psychickými poruchami nebo trpícími úzkostmi v porovnání s obdobím před padesáti lety.
Jak nastavit výchovu dítěte?O metodách výchovy diskutujte na eMimino.cz. |
V souvislosti s vývojem mozku se často hovoří o nevhodnosti telefonů, televize nebo počítačových her, zejména pokud obsahují násilí, vulgarismy nebo erotiku. Zcela zásadní vliv na vývoj mozku však podle vědců hrají zejména první roky miminka. Právě na počátek lidského života se specializuje i profesorka Darcia Narvaezová.
Nejde samozřejmě s naprostou určitostí připsat vinu pouze jednomu faktoru(nebo následujícím čtyřem), svou roli jistě hraje více aspektů a jejich vzájemná kombinace (včetně daleko větší otevřenosti mladších generací v těchto otázkách).
Krmení z lahve
Spratek, nebo hodné dítě?Jak taková definice spratka vlastně vypadá?  Ilustrační fotografie |
Kojení je nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy novorozenců a miminek. Některé ženy s ním mohou mít obtíže, nebo se musí brzy po porodu vrátit do práce a nemohou dítě pravidelně kojit. Ale i další matky se uchylují z nejrůznějších důvodů ke krmení dítěte mléčnou formulí namísto mateřského mléka, občas pouze kvůli špatným radám tvrdícím, že mají slabé mléko nebo že ho mají málo (více zde).
Při kojení navíc nejde jenom o výživu, ale také o kontakt s kůží matky, který dítě uklidňuje a dodává mu pocit bezpečí, v matce pak vyplavuje hormon lásky oxytocin a oba si díky němu posílí vzájemné pouto. Pokud tedy matka (nebo jiná pečující osoba) musí přistoupit ke krmení z lahve, měla by dítě i nadále krmit ve své náruči, i když si lahvičku třeba dokáže i udržet samo.
Ať se vybrečí
Za velmi škodlivou považuje autorka výzkumu Darcia Narvaezová radu, aby rodiče nechávali miminka „vybrečet“ - tedy aby okamžitě nereagovali na jejich pláč. Metoda radí rodičům, aby na pláč dítěte v postýlce reagovali vždy o chvilku později, dítě pak podle teorie přestane samo v postýlce plakat a dožadovat se pozornosti. Pro miminko je ale pláč jediným způsobem komunikace a to, že přestane plakat, může také znamenat rezignaci na sdělování svých pocitů, protože to k ničemu nevedlo. Neznamená to ale nutně, že miminko přestane toužit po přítomnosti rodičů a naučí se v klidu a spokojeně usínat samo.
Malé děti potřebují cítit doteky, fyzickou blízkost a něhu od svých pečovatelů. Přiměřené reakce blízkých na potřeby miminka mají pozitivní vliv na rozvoj jeho mozku, včetně reakcí na stresové situace, kontrolu svých nutkání, rozvoj empatie i konceptu svědomí, píše ScienceDaily.
Málo pohybu venku
Fyzického kontaktu mají děti v posledních letech stále méně také kvůli popularitě kočárků a autosedaček (které mnozí často používají i mimo vůz, přestože jsou pro dlouhodobé nošení miminek nevhodné). V kočárcích dnes navíc vídáme děti ve věku, kdy by již celkem obstojně zvládly jít samy, ovšem nejsou na to zvyklé.
Jak děti přivést a udržet u sportu?Trpělivostí a chválou, radí psycholožka  ilustrační snímek |
Nedostatek pohybu venku a volného nestrukturované hry mnoha dětem mladších generací také schází. Kvůli většímu množství aut, ale i větším obavám rodičů dnes děti již málokdy chodí samy s kamarády na hřiště nebo hrát si před domem. Divoká fyzická hra venku jim přitom pomáhá zvládat agresivitu a zlepšuje jejich sociální dovednosti, stejně jako hraní bez daných pravidel a bez dospělých za zády. Velice prospěšná je zábava venku i po fyzické stránce (více zde).
Péče jediné osoby
Moderní matky se často cítí na mateřské dovolené vysílené a osamocené, přestože oproti svým praprababičkám mají k dispozici pračku, myčku a spoustu dalších vymožeností domácnosti. Proč si tedy připadají tak uštvané? Naši předci žili ve společenstvích a tak vychovávali i své děti. Děti s sebou brali do práce na poli, kde si na remízku hrály s ostatními dětmi z vesnice pod střídavým dohledem žen a dívek. Dítě se tak již odmalička setkávalo s mnohými lidmi všech věkových kategorií, často se o něj staraly také babičky, sourozenci apod.
Dnešní společnost je mnohem více individualizovaná, práce se odehrává často u počítače a prarodiče a další příbuzní jsou na druhém konci republiky nebo rovnou na jiném kontinentu. Přesto by rodiče neměli spoléhat na to, že dítěti budou stačit jenom kontakty vrstevníků ze školky. Děti mají rády pocit bezpečí, který jim dodává právě síť blízkých příbuzných, ale třeba i rodinných známých, učitelů nebo trenérů. Větší množství lidí zainteresovaných ve výchově dítěte má podle vědců pozitivní vliv na IQ, empatii i odolnost vznikající osobnosti.
„Pravá hemisféra, která zodpovídá za naše sebeovládání, kreativitu a empatii může růst během celého života. Roste při činnostech se zapojením celého těla, jako je fyzické hraní, tanec nebo různé druhy uměleckého tvoření. Takže rodiče mohou kdykoliv zkusit se svými dětmi kreativní činnost a společně při ní mohou růst,“ navrhuje na závěr psycholožka Darcia Narvaezová.
