Doby, kdy se lékaři domnívali, že nenarozené dítě vlastně ještě není lidskou bytostí, a tudíž je v podstatě jedno, jak se k němu matka chová, jsou už dávno pryč. Nové studie a výzkumy ukazují, jak fascinující schopnosti mají už plody v matčině těle. Přečtěte si výsledky méně známých studií, které vás určitě překvapí.
Jed jménem cigareta
V žádném z období se člověk nevyvíjí tak rychle, jako v prvních devíti měsících v děloze matky. Už osm a půl týdne starý plod reaguje na podráždění vláskem. V pátém měsíci se u něj začíná oddělovat stav bdění od spánku a v tomto věku je už také plod schopný reagovat například na bleskové světlo, které projde břišní stěnou matky.
Poměrně záhy si také plod osvojí schopnost habituace, což znamená, že je schopný rozpoznat opakující se podnět a zvyknout si na něj. Ukázalo se například, že děti, které se narodily do rodin bydlících blízko letiště, dálnice, nebo jiného hlučného místa, dokázaly usínat už od narození bez problémů i s těmito rušivými zvuky. Budily se však při zvucích, které byly sice mnohem tišší, ale pro ně nezvyklé.
Schopnost habituace přitom závisí na aktuálním stavu centrálního nervového systému a studie prokázaly, že klesá nejenom při nedostatku kyslíku matky, při podávání léků, ale i při vykouření jedné cigarety. Po jediné cigaretě, kterou matka vykouří, je tato schopnost utlumena po dobu jedné a půl hodiny.
Porodní spolupráce
S postupujícím těhotenstvím se plod stále více připravuje na samostatný život mimo matčino tělo a vyvíjí stále větší samostatnou aktivitu. Jakmile matka změní polohu, dítě si samo aktivně vyhledá svou vlastní nejpohodlnější polohu.
Stejně tak aktivní je dítě i při porodu, v průběhu kterého samo pomáhá a podílí se na něm. Ostatně můžete si všimnout, že pokud leží novorozenec v postýlce, kde má dostatek prostoru, pohybuje se vždy ve směru hlavičky. Stejně tak, jako se pohyboval při porodu.
O těsném vztahu, který se mezi matkou a dítětem vytváří už během těhotenství, svědčí i výsledky studie, kterou provedl francouzský porodník Fréderick Leboyer. Srovnával v ní děti, které byly po porodu okamžitě ošetřeny zdravotnickým personálem a odvezeny od matky, a děti, které zůstaly s matkou. Pokud se dítě těsně po porodu, s ještě nepřestřiženou pupeční šňůrou, položilo na břicho matky, projevovalo se mnohem živěji, lépe prospívalo a snáze se kojilo.
První dny po porodu
Hned po narození je dítě schopné rozeznávat základní tvary a barvy. Nejvíce preferovaným a vyhledávaným objektem, který děti dokáží pozorovat také nejdéle, je lidský obličej. Ačkoli novorozenci nevidí stejně ostře jako dospělí a objekty, které pozorují, jsou silně rozmazané, už v prvních dnech jsou schopni rozpoznávat obličej matky od obličejů ostatních lidí.
Stejně tak je novorozené dítě okamžitě schopno zapamatovat si specifickou vůni těla své matky. Britští psychologové provedli experiment, v němž dávali dětem "očichat" oblečení, která na sobě měly různé ženy včetně jejich matky. Novorozenci neomylně přivraceli hlavu k tomu, které patřilo jejich matce.
K dalšímu zajímavému závěru došli psychologové z Newyorské univerzity, kteří zjistili, že všechny matky drží dítě v prvním týdnu po porodu na levé ruce. A to bez výjimky, ať jde o pravačky, nebo levačky. Matky v podstatě nedokázaly vysvětlit, proč zvolily právě tento způsob držení. Instinktivně ale přikládaly hlavičku dítěte ke svému srdci a novorozené děti byly také mnohem klidnější, než když je matky, na pokyn vědců, držely naopak. Psychologové to vysvětlují tím, že děti přirozeně uklidňuje rytmus srdce, jaký slyšely v matčině těle a který je jim tedy důvěrně známý.
