Když se při loňských volbách dostala do rady pražského magistrátu, začal Haně Třeštíkové pracovní kolotoč. V té době už byla radní v Praze 7 a navíc po sedmi letech dokončovala časosběrný dokument Manželské etudy: Nová generace. Navázala tím na práci své matky Heleny Třeštíkové, která osudy „svých“ manželských párů sledovala od roku 1980.
„Věděly jsme, že chceme vyzkoušet, jak bude formát fungovat s novou generací. Bylo by však zvláštní, kdyby máma jako šedesátnice sledovala život třicátníků. Přirozeně tak vyplynulo, že se natáčení ujmu já,“ říká režisérka a producentka Hana Třeštíková, která natáčela s pěti manželskými dvojicemi.
Hana Třeštíková (36)
|
V prvním filmu, který má tento čtvrtek premiéru, sleduje sedm let života mladých manželů Mirky a Jakuba: od svatby, narození druhého dítěte a stěhování za město až po krize a konflikty, které půjde jen těžko překonat.
Navázat na předchozí etudy byla pro Hanu Třeštíkovou velká výzva, k níž prý přistupovala s maximální pokorou a respektem, ale také směsicí pochyb.
„Manželské etudy a celá mámina tvorba jsou takový fenomén, že nestačí udělat to samé a myslet si, že to bude stejně dobré a stejně úspěšné,“ vysvětluje režisérka, která s předchozími Manželskými etudami vyrůstala, má je tedy pod kůží.
„Jako malá jsem na ně koukala pořád dokola. Což je možná divné, ale my jsme měli kvůli mámině práci jako jedni z prvních video a kazet tenkrát mnoho nebylo. Když pak máma připravovala pokračování, vnímala jsem celý ten proces i z tvůrčí strany. A jakmile se rozhodlo, že další generaci budu točit já, bylo jasné, že formát zůstane stejný, že ho zachovám.“
Do kin nyní míří první z filmů, celou sérii uvidí diváci České televize na podzim. A za pár let možná další, ačkoliv to nezáleží jenom na režisérce.
„Sedm let jsme točili do šuplíku, teprve teď přijde ta nejtěžší chvíle, kdy se film dostane ven, soukromí protagonistů se bude exponovat a je klidně možné, že se strhnou komentáře, jak žijou a nežijou. Což může být těžké. Vždycky jim říkám, ať v zájmu zachování svého duševního zdraví nečtou diskuse a komentáře na sociálních sítích, ale nedá se tomu úplně vyhnout. Budu doufat, že je to nijak nepoškodí a že se třeba za pět let zase sejdeme.
