„Naším cílem je, aby se v jídelnách vařilo zdravě a chutně, ubrala se sůl i cukr a aby kuchařky při vaření využívaly regionální potraviny,“ říká Radka Ondrušková, regionální koordinátorka projektu.
Projekt už běží v celé republice, v kraji je do něj zapojeno zatím pouze osm mateřských a základních škol. Do roku 2020 by jich mělo být v každém regionu 250.
„Není to jen o tom, aby se zdravě vařilo, ale chceme, aby děti chodily na exkurze do místních farem a viděly, jaká cesta vede k tomu, než se jídlo vůbec dostane na stůl,“ dodává koordinátorka.
Pokud se školy rozhodnou do projektu zapojit, je to dobrovolné a zadarmo. Za to dostanou jídelníčky, materiály, jak postupovat, jak zapojit děti a informovat rodiče. A také získají možnost napojit se na regionálního dodavatele.
Zatím pouze jediným je v kraji Řemeslná Koláčkova pekárna. Chléb i sladké pečivo vyrábějí v Janově nad Nisou.
„Projektu se účastníme od samého začátku a podporujeme ho. Některé školy a školky zásobujeme už déle než rok, i když přiznávám, že více jich máme v Praze,“ zmínil majitel pekárny Jiří Koláček.
Olivy nebo mrkev do chleba
Chléb z žitné mouky si připravují z vlastního kvásku a přidávají do něj třeba olivy, nebo mrkev. „Vybíráme pečlivě vstupní suroviny, ať už je to žito nebo všechna semínka, která do chleba dáváme,“ přiblížil majitel.
Kromě chleba si tu zákazníci mohou koupit i sladké pečivo. I to se peče z celozrnné žitné mouky a místo cukru používají pekaři jako sladidlo datle.
„Je pravda, že některé školky, když si chtějí chléb koupit, tak narážejí na cenové limity, které mají na nákup potravin. Svému zřizovateli pak třeba nezdůvodní, proč spíš, než ten náš, sice dražší, ale kvalitnější chléb nekoupí raději levnější,“ dodal Jiří Koláček.
Jenže Radka Ondrušková tvrdí, že právě příprava jídla z kvalitních a hlavně čerstvých surovin je základem pro zdravou kuchyni.
„Chceme, aby se omezila smažená jídla, používání polotovarů, protože ty jsou vždy ošetřené konzervantem. Mezi zakázané složky patří glutamáty, barviva, přemíra soli a omezit by se mělo také vaření ze ztužených rostlinných tuků. My neříkáme, že se v jídelnách nemá vařit knedlo, vepřo, zelo, jde ale o to, aby suroviny byly kvalitní, čerstvé a jídelníček byl vyvážený. Navíc můžete jídlo ozvláštnit, do knedlíků přidat třeba čerstvé bylinky,“ popsala koordinátorka.
Stejně tak by z jídelen měly zmizet sladké nápoje. „Nabízíme školení pro kuchařky, lektorky přijedou přímo do školní kuchyně a na místě uvaří řadu jídel, ukáží, jak ozdravit tradiční jídla, která chutnají, protože základ je, aby to ty děti jedly, stavět jen na tom, že je to zdravé, to nemá význam,“ upřesnila.
Místo bílého cukru třtinový
Do projektu je od jeho začátku zapojena i univerzitní školka Škatulka v Liberci. Na tvorbě jídelníčku spolupracovala v prvních měsících s výživovou poradkyní.
„Bylo to hodně o tom, aby zdravé stravování přijali hlavně rodiče. Některé děti si také musely zvyknout, nějaké luštěniny ochutnaly třeba úplně poprvé, upozornila Ivana Honsnejmanová, ředitelka školky.
A přiznává, že příprava jídla je určitě dražší, než kdyby používali klasické suroviny. „Musíte o té skladbě více přemýšlet. Nemáme třeba obyčejný bílý cukr, ale vždy používáme například třtinový, stejně nevaříme ani z obyčejné mouky, ale ze špaldové, pohankové. Teď jednáme i o chlebu z Koláčkovy pekárny, alespoň jednou týdně bych ho chtěla do školky pořídit. Ten chléb je dobrý a vláčný a některé děti mají návyky, že jedí pečivo samotné,“ doplnila ředitelka.
Ve školce mají děti na výběr i tři druhy pití, mléko, vodu a neslazený čaj, a také velké množství ovoce a zeleniny.
Podle náměstka primátora pro školství Ivana Langra je zdravé stravování na školách cílem i samotného města.
„Těch projektů je více, některé naše školy už jsou zapojeny do Zdravé školní jídelny, což má na starosti krajská hygiena se státním zdravotním ústavem. Školy si tedy mohou vybrat, ale pro nás je podstatné, aby získaly certifikát. Letos by se tedy měly všechny do toho procesu zapojit,“ přiblížil.
Problém je prý s tím, že ne všechny školy mají svou vlastní vývařovnu a jsou tak závislé na externích dodavatelích. „To se týká osmi základních a jedné mateřské školy, ale u pár z nich už jsme s dodavatelem domluvení, že se do programu zapojí, aby kritéria zdravého stravování splňoval,“ uzavřel náměstek.
