To nejlepší z hor Česka: Poznejte výjimečná místa Českého středohoří

Seriál
Nejsou tu žádné kopce dotýkající se nebes, přesto patří České středohoří k nejdramatičtějším českým krajinám. Stojí za tím sopečná minulost oblasti, po které do současnosti zbyly dramatické pozůstatky dávno vyhaslých vulkánů.
Pohled od zříceniny hradu Oltářík na sopečné vrchy Českého středohoří. Vlevo je...

Pohled od zříceniny hradu Oltářík na sopečné vrchy Českého středohoří. Vlevo je Lipská hora, vpravo vzadu Milešovka. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Jedna druhá, pátá, dvacátá. Z řady vyhlídek Českého středohoří před vámi defiluje množství více či méně pravidelných kuželů, zbytků třetihorních sopek. Miliony let eroze obnažily tvrdé výplně těchto dnes již nečinných vulkánů a dodaly oblasti téměř monumentální ráz. Kdo má rád krajinu nabitou energií, přijde si tu na své tak jako nikde jinde v celém Česku.

Není divu, že České středohoří odjakživa přitahuje vedle přírodovědců také romantické duše všeho druhu, básníky i malíře. Zdejší scenérie obdivoval třeba Johann Wolfgang Goethe či Alexander von Humboldt, cyklus dramatických panoramatických obrazů z Českého středohoří namaloval Emil Filla.

A kdo by si v této souvislosti nevzpomněl na barda všech romantiků Karla Hynka Máchu? Vždyť požár Litoměřic, který se mu nakonec zřejmě stal osudným, měl Mácha zpozorovat z Radobýlu, jednoho z nejvýraznějších středohorských kopců.

Dominanty

Její až nechutně pravidelný kuželovitý tvar lze rozpoznat na desítky kilometrů daleko (mj. i ze severních předměstí Prahy). A výhled z vrcholu označil před více než dvěma stoletími Humboldt za „třetí nejkrásnější na světě“. Ano, to je Milešovka, nejvyšší hora Českého středohoří. S kótou 837 metrů převyšuje blízká údolí Labe a Bíliny skoro o 700 metrů, což je na poměry běžné české krajiny nevídaný jev.

Pohled od zříceniny hradu Oltářík na sopečné vrchy Českého středohoří. Vlevo je Lipská hora, vpravo vzadu Milešovka.

Díky své exponovanosti je Milešovka řádně větrná hora, o čemž svědčí i její německý název (Donnersberg, tj. Hromová hora). Pokud se chcete o Humboldtově výroku přesvědčit na vlastní oči, tak nahoru, k dnešní meteorologické stanici, nejsnáze vystoupáte z osady Bílka na severním úpatí. I odtud je to ale slušný kopec.

Jen pár kilometrů od Milešovky se tyčí další dominantní kopec, Lovoš. Je sice o dost nižší (570 m), zato „vyrůstá“ přímo nad labským údolím. Řeka je od vrcholu Lovoše vzdálená jen dva kilometry. Výletníky na vrcholu potěší turistická chata.

Nádherné defilé hned několika izolovaných sopečných vrchů se otevírá na horizontu severně od Loun, v nejzápadnější části Českého středohoří. Vrcholové části Oblíku (509 m) a Milé (510 m) jsou na rozdíl od Milešovky či Lovoše nezalesněné a vyhlídky odtud proto kruhové. Na obou kopcích lze pozorovat výrazný rozdíl ve vegetaci v závislosti na světových stranách. Zatímco severní svahy jsou porostlé lesem, ty jižní pokrývá step či rozptýlené křoviny. Nedaleká Raná (457 m), jinak ráj paraglidistů, je pak holá skoro celá.

Takto se jeví Raná pohledem z jižního úbočí Oblíku. Při pravém okraji snímku je vidět obec Raná.

Všechny tři zmíněné kopce disponují charakteristickými tvary, díky nimž se snadno poznají. Oblík má velmi strmé svahy, ale „useknutý“ vrchol, Milá působí zdálky dojmem velmi pravidelné obří krtiny a Raná se dvěma vrcholy může připomínat koňské sedlo.

Posledně zmíněný vjem, jak název napovídá, platí i o nejvyšším vrcholu tzv. Verneřického středohoří (tj. oblasti na pravém břehu Labe), kopci Sedlo (726 m). Izolovaný vrch je na rozdíl od Oblíku a spol. kompletně zalesněný a s přehledem ovládá krajinu východně od Litoměřic.

Hradní zříceniny

Žádný div, že řadu strmých kopců Českého středohoří si od středověku vyhlídlo ze strategických důvodů lokální panstvo pro stavbu opevněných sídel. Jejich dnešní zříceniny přidávají koloritu středohorské krajiny další romantické body.

Střekov je nejlépe dochovanou hradní stavbou v Českém středohoří.

Nejzachovalejší z hradních staveb je dnes Střekov, vypínající se na skále nad řekou na okraji Ústí nad Labem. Dnešní podoba objektu založeného ve 14. století je silně ovlivněná romantickými úpravami 19. století, dnes patří Střekov rodu Lobkoviců. Hrad je přístupný v rámci návštěvnického okruhu, v objektu jsou i dvě restaurace.

Z ostatních středohorských hradních staveb zbyly jen zříceniny, které jsou vesměs volně přístupné. V případě hradu Kamenice nad městem Česká Kamenice se dochovalo výrazné obvodové zdivo někdejšího hradního paláce, součástí areálu je i rozhledna. Nahoru dojdete z centra České Kamenice asi za 45 minut.

Představu romantických zřícenin ovládajících krajinu splňují zbytky hradů Košťálov a Oltářík nedaleko Třebenic. Z jejich zdí se otevírají výhledy na všechny strany, od Řípu přes Hazmburk po Milešovku. I tento zážitek si ale musíte zasloužit: převýšení na pěší trase z Třebenic na Košťálov dělá 250 metrů, výstup na Oltářík je zase v závěru téměř krkolomný.

Zřícenina hradu Košťálov, v pozadí je vidět Milešovka.

Naopak návštěva zříceniny hradu Kamýk nad stejnojmennou obcí nedaleko Litoměřic je docela snadná, tedy pokud tam přijedete autem. Vidět jsou odtud hlavně kopce Verneřického středohoří, podobně jako z nepříliš vzdáleného Kalichu nad obcí Třebušín.

Rozhledny

Míst, odkud je dobře vidět do dálky, je v Českém středohoří díky krajinnému rázu bezpočet. I přesto jsou některé kopce a návrší ještě „vylepšeny“ rozhlednami. Najdete je zejména ve Verneřickém středohoří na pravém břehu Labe.

Skvělý je výhled z volně přístupné železné věže na Varhošti (638 m). Přehlédnete z ní všechny důležité středohorské kopce, specialitou jsou ale pohledy do údolí Labe, za dobré viditelnosti totiž spatříte hladinu řeky na více než deseti různých úsecích! Na Varhošť se zpravidla chodí z ostrého sedla silničky nad osadou Kundratice, kam je třeba dojet autem. Pokud byste se vydali nahoru pěšky od vody, tak počítejte s téměř alpským převýšením, od Labe nastoupáte 500 výškových metrů.

České středohoří rozhledna a vrch Varhošť

Dvě rozhledny stojí na kopcích východně od Děčína. Věž Velký Chlum, pocházející z meziválečného období, má tradiční podobu kruhové kamenné stavby a je volně přístupná. To nedaleká rozhledna Sokolí vrch na úbočí stejnojmenného vrchu (506 m) je moderní, slouží v první řadě jako telekomunikační věž a nahoru se dostanete po zaplacení vstupného. Z obou „děčínských“ rozhleden je vedle středohorských sopečných kuželů vidět také morfologicky velmi odlišná pískovcová krajina Labských pískovců a Českého Švýcarska.

Mnohem méně frekventované, zato v případě použití automobilu poměrně snadno dostupné, jsou dvě vyhlídkové věže při jihovýchodním okraji oblasti. Rozhledna na Strážném vrchu (601 m) je dřevěná, volně přístupná a představuje snadnou kořist pro pohodlnější výletníky. Z osady Velká Javorská půjdete pěšky dva kilometry jen s malým převýšením.

Víťova (Náčkovická) rozhledna u obce Náčkovice v Českém středohoří

Ještě blíž je to na Víťovu rozhlednu nad osadou Mukařov, od silnice je potřeba urazit pěšky jen 400 metrů. Posledně jmenovaná vyhlídková věž je zpoplatněná a přístupná pouze v rámci otevírací doby.

Geologické zajímavosti

V důsledku vývoje ve třetihorách, kdy se podél zlomů v zemské kůře v oblasti dnešních severních Čech dostávalo na povrch žhavé magma, převládají v Českém středohoří sopečné horniny. Fandové geologie si zde přijdou na své jako málokde jinde a plno geologických zajímavostí se tu najde i pro úplné laiky.

Atraktivní jsou odkryté příklady tzv. sloupcovité odlučnosti čediče, nejběžnější místní horniny. Typické pěti- až sedmiúhelníkové sloupky vznikly pozvolným chladnutím magmatu a nikde nejsou k vidění tak pěkně jako na Panské skále na okraji Kamenického Šenova. Impozantní dojem příliš neruší ani fakt, že známé „varhany“ se dostaly na světlo díky lidské činnosti, jde totiž o bývalý čedičový lom.

Kamenné moře pod vrcholem Plešivce

Čedič buduje i vrch Plešivec (510 m) nedaleko Litoměřic, tady jsou zajímavostí rozsáhlá suťová pole. Pokud sem dorazíte s koncem jara nebo začátkem léta, věnujte pozornost sutím na západním a severozápadním svahu Plešivce. Na jejich úpatí se totiž během zimy hromadí velmi chladný vzduch, který nemá kam odtékat a díky tomu tam vznikají tzv. ledové jámy. Sníh a led se tam zpravidla drží až do poloviny kalendářního roku.

Zajímavé efekty vyvolané prouděním chladného a teplého vzduchu v podzemí fungují na vrchu Boreč (449 m) nedaleko Lovosic. Trachytový masiv Borče je protkán složitou sítí podzemních puklin, které ústí jak při úpatí, tak nedaleko vrcholu.

Horní partie Borečského vrchu bývají v zimě bez sněhu.

V zimě je relativně teplý a vlhký vzduch, ohřátý v nitru hory, přirozeně „vyfukován“ ven z puklin při vrcholu. V létě zase vůči okolí poměrně chladný vzduch „vytéká“ z puklin při úpatí. Rozdíl teplot může dělat i přes 20 °C, nejvíce v období tuhých zim. Kolem výdechů na Borči vede naučná stezka.

Tajný tip

S kótou 752 metrů jsou Hradišťany sice druhým nejvyšším vrcholem Českého středohoří, náporu turistů ale rozhodně nečelí. Může za to i poměrně nesnadná dostupnost, dostat se nahoru znamená našlapat větší množství kilometrů pěšky a přiblížit se pod kopec vyžaduje přijet autem. A trochu odrazuje i fakt, že Hradišťany postrádají atraktivity jinde v Českém středohoří běžné. Zalesněný kopec neposkytuje žádné výhledy a nemá ani prvoplánově zajímavý tvar, jde o vyzdvižený hřbet s plochým vrcholem.

Z jiného světa: louka na vrcholu Hradišťan je dokonale izolovaná od okolí.

Přesto mohou být Hradišťany pěkným výletním cílem. Vrcholovou plošinu totiž pokrývá „historická“ louka, v současnosti chráněná v přírodní rezervaci. Dnes na tomto volném prostoru, obklopeném ze všech stran lesem, můžete opět spatřit některé vzácné druhy rostlin, jako jsou upolíny nebo lilie. Původní vstavačovité rostliny ale po druhé světové válce bohužel vymizely.

Nejkratší výstup na Hradišťany vede z osady Dřevce. Není sice prudký, ale měří pět kilometrů. Může to být tip třeba na lenošnou letní „zašívárnu“ s piknikem, tedy pokud budete ochotni si proviant a další propriety vynést nahoru na zádech. Na Hradišťanské louce budete mít jistotu klidu v prostředí dokonale izolovaném od okolního světa. A to je pocit, který je v Česku čím dál tím vzácnější.

Na kole k nebesům

Vedle pěších turistů si na své přijdou v Českém středohoří také cyklisté,  přinejmenším ti, kteří se rádi postaví pořádným výzvám. Takových je na svazích strmých středohorských kopců víc než dost a některé z nich si zejména mezi silničními cyklisty vydobyly celostátní proslulost.

Kopec Buková hora (v pozadí za obcí Zubrnice) je známý i kvůli svému televiznímu vysílači.

V první řadě to jsou „střechy“ stoupající z Litoměřic směrem k severu. Třeba na trase přes Mentaurov a Lbín do sedla Pod Homolkou nastoupáte z Litoměřic na šesti kilometrech skoro 450 výškových metrů. Místní cykloklub tu občas pořádá amatérské závody. Hluboko do paměti každému se vryje také výjezd z obce Hlinná do sedla pod Varhošť. Tady sklon asfaltu místy přesahuje 15 procent.

Kvalitní test fyzické kondice představuje i výjezd z údolí Labe k vysílači na Bukové hoře (683 m). Třeba trasa z Těchlovic obsahuje sice jednu milosrdnou mezihru kolem osady Příbram, celkem ale nastoupáte skoro 600 výškových metrů.

To nejlepší z hor Česka. Prozkoumejte turistické klenoty Orlických hor

Zemskou bránou můžete projít mezi Pašeráckou lávkou a silničním obloukovým...

Masiv Orlických hor vystupuje nad okolí padesát kilometrů dlouhým hřebenem, po němž vedou cesty...

To nejlepší z hor Česka: objevte nejkrásnější místa Slavkovského lesa

TŘI KŘÍŽE VE SLAVKOVSKÉM LESE. Jsou na krásné vyhlídce nad Slavkovským lesem...

Seriál Málo známá a téměř liduprázdná klenba Slavkovského lesa se zvedá na západě Čech do výšky téměř...

To nejlepší z hor Česka: poznejte perly Českomoravské vrchoviny

Jih Českomoravské vrchoviny vymezuje hranice s Rakouskem a právě pohraničí...

Seriál Najdete tu dlouhé krajinné vlny s mozaikou luk, pastvin a polí, atraktivní říční údolí i krásná...

To nejlepší z hor Česka. Nejkrásnější místa, kde vás pohltí Český les

Huťský rybník u Nové Knížecí Hutě. Také zde v minulosti stávala sklářská osada.

Seriál Opuštěný, zapomenutý, prázdný. Takové přívlastky se vám možná vybaví, když přijde řeč na Český les,...

To nejlepší z hor Česka: Králický Sněžník je rájem pro opravdové turisty

Pohled zpod vrcholu Králického Sněžníku k jihu do údolí Moravy

Horský celek na historickém česko-moravsko-kladském pomezí nevyniká rozlohou, patří však mezi...

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Jak jsme jezdili do Jugoslávie. Cesta k moři, které už dneska mladí neuvěří

Přeji dnešním mladým lidem, že mohou jet prakticky kdykoli a kamkoli. Naše generace to měla mnohem a mnohem složitější. Když někomu mladému vyprávím o našich cestách do Jugoslávie, tak jen nevěřícně...

Koupání, pohoda, krásná příroda. Prozkoumejte nejkrásnější jezera Evropy

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde....

OBRAZEM: Dovolená jako žádná jiná. Balaton lákal turisty i v 19. století

Balaton je největší jezero ve střední Evropě a také je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Místní mu říkají Magyar tenger – Maďarské moře. Množství turistů u jezera začalo poprvé výrazně...

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

Dovolená za socíku. Jak a kam se jezdilo k moři za totality

Sbalit batoh, plavky, sandály, sluneční brýle a vyrazit podle libosti třeba do Egypta, na asijské pláže či ještě dál? Před rokem 1989 to byl pro nás prakticky nesplnitelný sen. Přesto jsme už tehdy...

Příroda, památky i gastronomie. Proč Češi objevují Gruzii

Relativně malá asijská země se stává stále častějším turistickým cílem. Pomáhají tomu i přímé lety z Prahy. Většina lidí přijíždí kvůli horským trekům a často jsou překvapeni, jaké pláže a relaxační...

17. června 2025

Barevná nádhera. Ravenna a její mozaiky jsou skanzenem posledních císařů

Premium

Ravenna zůstává pro většinu turistů tak trochu ve stínu slavnějších italských měst. Přitom se může pochlubit unikátním souborem raně středověkých památek, jaký nenajdete nikde jinde na světě. Ve svém...

17. června 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  16.6 22:55

Taje francouzské Riviéry. Chudá ves Cannes, ostrov tajemného vězně i vynálezy

Premium

Akty v kostele, vlak v kině a sport, u kterého se nemusíte hýbat – francouzská Riviéra má v rukávu nejedno překvapení. Asi by se nad tím podivoval zdejší nejslavnější vězeň se železnou maskou i...

16. června 2025

Užijte si cestování jinak. Dvacet tipů na pohodovou dovolenou s obytňákem

Cestování obytným autem je aktuálně jeden z nejvýraznějších turistických trendů, uchyluje se k němu i řada lidí, kteří by o tento způsob dovolené před pár lety ani nezavadili. Pojďme si vysvětlit...

16. června 2025

Po smrti Hanče se lidé hor začali zase bát, líčí historik život v Krkonoších

Premium

Krkonoše. Nejvyšší české hory, které odedávna přitahují zástupy poutníků, turistů i sportovců. Jak je vnímali naši předkové? A co nás na nich uchvacuje dnes? Jak vypadaly výpravy prvních turistů?...

15. června 2025

Evropa, jak ji neznáte. Španělské národní parky umí opravdu překvapit

Země k uzoufání vyprahlá, vysušená úpalným sluncem? To možná platí pro většinu Španělska, ale jeho národní parky se tomu popisu výrazně vymykají. Chráněná území na pevnině i ostrovech překvapují svou...

15. června 2025

VIDEO: Žigulíky řádí v ulicích Varny. Retro výlet do socialismu v Bulharsku

Dnes by taková atrakce nebyla možná. Dvojice žigulíků s nápisy Autorodeo a Tempo se v sedmdesátých letech 20. století prohání bulharskou Varnou a jejich posádky předvádějí kaskadérské kousky přímo v...

15. června 2025

Vydejte se na cyklovýlet po Olomoucku. Čeká vás šest tras plných krás

Olomouc se může pyšnit hustou sítí cyklostezek. Hanáci kolo s oblibou využívají i na cesty do práce. Díky rovinatému terénu se snadno a ekologicky dostanete skoro všude. Olomouc je také dobrým...

14. června 2025

Autem do Itálie na vlastní pěst. Tipy, jak projet bez stresu a zdržení

Cesta autem do Itálie je skvělý způsob, jak si užít flexibilitu při objevování krás této temperamentní země. Abyste si užili sluncem zalité pláže, historická města a tu nejlepší pizzu, je třeba celou...

14. června 2025

Nádherný dubový les vypěstovali ve Švédsku kvůli válce. která nenastala

Na nenadálé situace je Švédsko dobře připraveno. Svůj potenciál k rozvoji vojenského námořnictva nechává vytrvale růst poslední dvě století. A jak že to celé souvisí s rodinnými výlety a cyklostezkou...

14. června 2025

KVÍZ: Jak dobře znáte strašidla a přízraky v Česku?

Soutěž

Bubáci, strašidla, přízraky, bílé paní nebo třeba i Jožin z Bažin. Bájných strašidelných postaviček je v Česku plno a určitě jste o nějaké takové bytosti přinejmenším slyšeli i vy. Znáte ty...

vydáno 14. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.