Když se rozezněly zvony pražského chrámu svatého Mikuláše a na hlavu malého Luďka Marolda kápla svěcená voda, nikdo netušil, že byl právě pokřtěn jeden z největších českých malířů. Muži v jeho rodině byli totiž po několik generací zejména vojáci a válečníci.
Třeba děd Jan, hrdina napoleonských válek. Ve slavné bitvě u italského Marenga přišel o ruku, což mu ale nepřekáželo v oblasti lásky a záhy se mu narodily dvě nádherné holčičky, dvojčata Aloisie a Josefa. První z nich se zamilovala do chorvatského důstojníka Aloise Kwetkovitze a brzy povila syna Luďka.
