RECENZE: Táta Oty Pavla se maminky bál jen o trošku míň než Hitlera
Dům U Raka. Věřte, nevěřte, tato roubenka je také v těsné blízkosti Hradu. | foto: Petr Ryska - Prahaneznama.cz
Jsou to specifické dějiny naší (a to i českoněmecké či hebrejské) literatury a zčásti i filmu, z různých pohledů nazírající židovskou tematiku.
Židé žili v zemích Koruny české od nepaměti, a třebaže v polovině 19. století získali postavení rovnoprávných občanů, neznamenalo to zmizení předsudků a stereotypů. Jiří Holý, editor kolektivního díla, jež vyšlo v nakladatelství Akropolis, píše v úvodu o „takřka nepřekonatelné vzdálenosti mezi menšinovým světem Židů a většinovým světem, který je obklopuje“. Nemuselo jít zrovna o fikci o krvi křesťanských panen a dětí, kterou Židé používají do svého pečiva; nemalá část české společnosti se ztotožňovala s představou Žida jako kapitalistického vydřiducha nebo později židobolševika.
Ota Pavel vzpomíná
Je zarážející, jaké antisemitské postoje se promítají do díla našich klasiků, třeba bratří Mrštíků či Petra Bezruče. Autoři knihy uvádějí četné příklady, snad za všechny minidialog z románu J. Š. Baara Jan Cimbura, vztahující se k vyhnání Žida z vesnice:
„To jsem rád, zase je naše osada panenskou.“
„Jak to myslíte?“
„Je osadou, na které není žida.“
Řada studií se logicky zabývá jednou z nejděsivějších událostí světových dějin – holokaustem (v knize je převážně používán termín šoa). Rozebírají se zde texty jak deníkové, tak poetické, jež vznikly v terezínském ghettu, tak pozdější reflexe holokaustu v literatuře či filmu. Snad jen pár titulů pro připomenutí: novela Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce, povídkový soubor Josefa Škvoreckého Sedmiramenný svícen, Pan Theodor Mundstock a Spalovač mrtvol Ladislava Fukse a přirozeně knihy Arnošta Lustiga.
Nebo Oty Pavla, jehož dětský vypravěč vzpomíná. Na bratra: „Co dělá Hugo? Snad vozí místo značkovaného chleba káry mrtvých ke spalování...“ A na tatínka: „Můj tatínek těžce nesl, že nesměl na Křivoklát, a nebýt naší maminky, které se bál jen o trošku míň než Adolfa Hitlera, už dávno by tam zajel.“
Nebo z poslední doby román Davida Jana Novotného Sidra Noach, odehrávající se za povodní v roce 2002 a plný smutku i leckdy až černého humoru. V závěru Avi Kolman, jeden z jeho hrdinů, vyhlédne z okna na Starý židovský hřbitov a řekne: „Už šedesát let tady neměl být nikdo z nás...“
Cizí i blízcíeditor: Jiří Holý nakladatel: Akropolis 1048 stránek, 650 Kč Hodnocení: 80 % |
Ale jsou tady, stále jsou naší součástí, i když antisemitismus nevymřel. Po únoru 1948 k němu komunistická moc přidala další kamínek, státní antisionismus. Jak známo, Československo pomohlo svými zbraněmi zachovat při životě Izrael, když ho hned po jeho vzniku chtěli arabští sousedé vymazat z mapy (a mnohým ty choutky zůstaly dodnes), ale záhy se postoj režimu změnil.
V knize Cizí i blízcí je demonstrován nejen na rozboru procesu s Rudolfem Slánským či připomínkou skvělého filmu Davida Ondříčka Ve stínu, ale také kapitolou věnovanou obludnému románu Alexeje Pludka Vabank. Pludek v něm pojímá pražské jaro 1968 jako výsledek „židovského spiknutí“ přesně ve stylu těch nejhorších stereotypů: co Žid, to zrůda. Ale jak už bylo uvedeno, v české literatuře nebyl osamocen. Naštěstí v ní ten negativní pohled nepřevažuje.
Tipy z televizního programu
Recenze: Vlk z Wall Street 85 %, Terminátor: Temný osud 60 %, Obsluhoval jsem anglického krále 60 %, Bridget Jonesová: S rozumem v koncích 65 %, Šéfové na zabití 2 50 %, 22 výstřelů 60 %, Batman 85 %, Zrodila se hvězda 70 %, Logan: Wolverine 70 %
Klíčová slova: Případy 1. oddělení, Utajený šéf, ZOO, Chlap, Pražské jaro, Simona Votyová
Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali
Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...
Proč naše hlasy v Eurovizi anulovali a přidělili Ukrajině? ptají se Rumuni
Rumunská televize se ohradila proti rozhodnutí organizátora mezinárodní písňové soutěže Eurovize, který anuloval hlasy...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
RECENZE: Vyznavači ohně. Rammstein živě jen těžko hledají konkurenci
Marschieren Marsch! chtělo se občas zvolat během pražského koncertu metalové úderky Rammstein. Německá preciznost a...
Zemřel skladatel Vangelis, autor hudby k filmům Ohnivé vozy či Blade Runner
Ve věku 79 let zemřel řecký hudební skladatel Vangelis, informovala jeho právní kancelář. Umělec byl hospitalizován s...
Pepík je nenahraditelný. Milovanou Popelku má opět u sebe, vzpomínají režiséři
Na zesnulého herce Josefa Abrháma vzpomínají režiséři, se kterými se během své bohaté filmové i televizní kariéry...
GLOSA: Péče o duši. Kamarád Boba Dylana popsal svůj vztah k němu
Knih o Bobu Dylanovi už vzniklo nespočet, ale poměrně útlý svazek Dylan a já – Padesát let dobrodružství, který vydalo...
RECENZE: Bílá Voda za sto procent. Kateřina Tučková je zpět na vrcholu
Po dekádě mlčení rovnou zpátky na vrchol! Tak by se dal opsat aktuální prozaický počin Kateřiny Tučkové. Její Bílá Voda...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Zemřel spisovatel Toman, autor Strážců či Kruana ze zadní strany „ábíčka“
Zemřel Vlastislav Toman, bylo mu 92 let. Během svého života publikoval řadu dobrodružných i populárně-naučných knih a...
Napsal román o třetí světové válce. Rusko jsem jako hrozbu neviděl, říká Follett
Když spisovatel a nositel Řádu britského impéria Ken Follett psal nejnovější román Nikdy, mohl jen stěží tušit, jak...

Prodej chalupy, 3791 m2, Maleč u Sušice
Strašín - Maleč, okres Klatovy
4 800 000 Kč