RECENZE: Nezvladatelná rebelka, které se klaněl Bondy i Hrabal

  17:48aktualizováno  17:48
Zatímco jméno novinářky Mileny Jesenské si pamatuje ze školních let skoro každý, jméno její dcery Jany Černé, příležitostné spisovatelky, ale především bohémky a zničující femme fatale, si vybaví málokdo.

Honza Krejcarová (Černá) a Egon Bondy v říjnu roku 1949. | foto: Profimedia.cz

A když, tak přes legendu, kterou ji obestřel v řadě svých textů Egon Bondy, nebo z literárních poklon, které jí složil Bohumil Hrabal. Anebo nejnověji z monografie polské bohemistky Anny Militzové (1990) nazvané Ani víru, ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse.

Černá (1928–1981), za svobodna Krejcarová, sice zemřela tragicky dva roky po své padesátce, prožila však život, který by vydal na několik tlustých románů. A nejen proto, že dospívala za druhé světové války, která jí vzala matku (Jesenská byla zavražděna v koncentračním táboře Ravensbrück v roce 1944) a vyhnala jejího otce, architekta Jaromíra Krejcara, do exilu. Taky pro své výbušné, naprosto nezvladatelné osobnostní vyladění. Žila to, co vlastně definovalo romantismus kraje 19. století: intenzivní emoce, bezohledné fantazie, denní snění. Není divu, že byla zoufale nepraktická, asociální, bez odpovědnosti k čemukoli a komukoli, včetně svých pěti manželů a dlouhé řady dětí, ať už těch narozených, nebo potracených.

Militzová napsala portrét Černé podle vzoru polské reportáže, kterou aktuálně reprezentuje hlavně Mariusz Szczygieł, třeba úspěšným titulem Udělej si ráj. Tedy žádné analýzy a interpretace díla, ale trochu zjednodušující zájem o dějový příběh, soustředění na dramatickou životní linku. Černá totiž k takovému čtení přímo vybízí. Jejím hlavním dílem nebyly prózy z šedesátých let (Hrdinství je povinné, Nebyly to moje děti, Adresát Milena Jesenská) nebo sbírka pornografické poezie z konce čtyřicátých let V zahrádce otce mého – ale sám její explozivní, nepřizpůsobivý život. Ne náhodou se v mládí zhlédla v Salvadoru Dalím. A kdyby žila dnes, určitě by jí svým silně autostylizačním gestem imponoval všeuměl Eugen Brikcius.

Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

autor:

nakladatel: Burian a Tichák

152 stran, 189 Kč

Hodnocení­: 70 %

Polská bohemistka putuje životem Jany Černé chronologicky, vesměs cituje a kolážuje už publikované a snadno dostupné informace. Nicméně ve dvou případech je objevná: jednak našla dopisy Jesenské, posílané z válečných věznic a koncentračního tábora Ravensbrück, jednak dohledala cenné výpovědi Černé při hospitalizacích na pražských klinikách. Chronologie je sice ta nejjednodušší metoda, ale pro čtenáře má své výhody. Z knihy je záhy patrné, jak tragicky kopírovala Černá svou matku, jak dělala stejné a ještě větší chyby, včetně problematického soužití s otcem, nekonečných vztahových disharmonií, závislosti na drogách. A pak ještě něco – snaha o závěrečné zklidnění, sebereflexi, narovnání vztahu aspoň s nejstarším synem. Prostě snaha o dospělost.

Militzová měla s Janou Černou štěstí. Ve své studii selhala možná jako vykladačka jejího díla, ale určitě ne jako vypravěčka výjimečného života, poskládaného z nekonečné série absurdních příhod na pozadí hrůz druhé světové války a později komunistické totality. Nakonec je to tak možná lepší: Černá by sotva stála o nějakou literární kanonizaci. Šlo jí o něco jiného – o maximální svobodu. Navzdory všemu, navzdory všem.

Autor:

Nejčtenější

Přetočte poslední řadu Hry o trůny, žádají v petici statisíce fanoušků

Záběr z předposledního dílu seriálu Hra o trůny

Více než sedm set tisíc lidí z celého světa už podepsalo petici, která žádá producenty seriálu Hra o trůny, aby právě...

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

Z finále seriálu Hra o trůny

Představa, že ve stejném okamžiku miliony lidí na celé světě zklamaně vyhrkly: „A to má být všechno?!“, je svým...

GLOSA: Leoš Mareš na koncert v O2 areně přivedl i Freddieho Mercuryho

Leoš Mareš 16. května 2019 v pražské O2 areně

Po roce je Leoš Mareš opět v O2 areně. Ve čtvrtek v Praze absolvoval první ze série tří koncertů. Měl vyprodáno a...

Eurovizi vyhrál favorizovaný Nizozemec, Lake Malawi skončili jedenáctí

Duncan Laurence z Nizozemska ve finále Eurovize 2019.

Příští ročník Eurovize se díky vítězství Duncana Laurence bude konat v Nizozemsku. Česká kapela Lake Malawi si vedla...

GLOSA: Madonna v Eurovizi? Naživo dost ostuda, ze záznamu úplný výsměch

Madonna jako host na finále Eurovize 2019 v Tel Avivu

Ještě několik dní před vysíláním sobotního finále letošní Eurovize nebylo jisté, zda americká zpěvačka Madonna v Tel...

Další z rubriky

RECENZE: Drsný ponor do duše dravce líčí Vzorný syn

Román se odehrává v Jižní Koreji

Proboha, co se tady stalo, ptá se šestadvacetiletý Judžin, když ho brzy ráno probudí telefon. Kde se vzala všechna...

Za normalizace u vás nebylo šedo, míní Rakušan. V knize má českého všeuměla

Rakouský spisovatel Robert Menasse

Přední rakouský intelektuál, spisovatel a zastánce evropské integrace Robert Menasse vydal knihu Hlavní město. Vychází...

Svět knihy vítá erotickou novinku a podivné vraždy. Dojde i na totalitu

Herta Müllerová

Začíná Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy. Čtenářům do Česka nepřiváží jen plejádu literárních hostů, ale i knižní...

Najdete na iDNES.cz