Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

GLOSÁŘ: Kožená si hrála se zvukem a barvou, Essenští zazářili s Dvořákem

  17:55
První týden Pražského jara přinesl recitál Magdaleny Kožené nebo koncerty České filharmonie a Essenských filharmoniků. Mnohaletá souhra zapůsobila víc než hostování vycházející dirigentské hvězdy.
Houslista Frank Peter Zimmermann, dirigent Tomáš Netopil a Essenští...

Houslista Frank Peter Zimmermann, dirigent Tomáš Netopil a Essenští filharmonikové na Pražském jaru | foto: Petra Hajská

Magdalena Kožená se v neděli vrátila na Pražské jaro spolu s japonskou klavíristkou Mitsuko Uchidou. Obě dámy spolu koncertovaly v Praze naposledy v lednu roku 2019; český a německý romantický repertoár ale tehdy odhalil některé limity Kožené. Tentokrát se pěvkyně přiklonila k čistě francouzské hudbě, jež vždy patřila k tomu, co umí nejlépe.

V Rudolfinu postupně zazpívala písňové cykly od Clauda Debussyho Tři Bilitiny písně, Pět Baudelairových básní a Zapomenuté arietty. Vložila do nich pečlivost deklamace, smysl pro poetiku, lehkost a schopnost vystihnout zvláštně odtažitou či zastřenou krásu těchto zpívaných básní, která ostatně dobře ladí s hlasovým i osobnostním typem Kožené.

Také cyklus Básně pro Mi od Oliviera Messiaena z 30. let 20. století Kožená zvládla vkusně a inteligentně. Jakkoli je tato skladba dramatičtější, nevznikal pocit, že se pěvkyně snaží zpívat něco, na co nemá hlas, naopak, vytěžila z něj víc efektu než některé pěvkyně s mohutnějšími hlasy. Vlastní bohatou paletu odstínů přidala i Mitsuko Uchida. Jako přídavek Kožená nabídla píseň Lavečka od Leoše Janáčka.

V hlavní roli viola

Středeční koncert České filharmonie patřil k nejočekávanějším akcím festivalu, protože s orchestrem se měla představit vycházející hvězda světového dirigentského nebe, 27letý Fin Klaus Mäkelä, jehož si za nového šéfa vybral Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam.

V Koncertu pro violu od Alfreda Schnnitkeho (1934-1998), rusko-německého skladatele s židovskými kořeny, jednoho z největších autorů 20. století, pak vystoupil Francouz Antoine Tamestit, rezidenční umělec letošního festivalu a předseda jeho soutěžní poroty v oboru viola.

Jeden z velkých koncertů pro violu, která jinak nemá obsáhlý repertoár, pochází z roku 1985 a zajímavostí je, že v orchestrálním doprovodu nejsou housle, ze smyčců pouze violy, cella a kontrabasy, nadto třeba cembalo nebo cellesta. Takové obsazení posiluje ponuré vyznění skladby, která osobitě moderním rukopisem propojuje dřívější styly.

Sám Schnittke ji nazýval „předtuchou toho, co mělo přijít,“ čímž narážel na záchvat mrtvice, který utrpěl nedlouho po dokončení díla. Interpretace Tamestita byla technicky famózní, jeho nástroj i v přetěžkém partu zněl hebce a krásně se poslouchal. Orchestr je tu stejně důležitý jako sólista a výsledný dojem z nastudování díla byl silný.

Po pauze zazněla Symfonie č. 1 od Gustava Mahlera, proslulá mimo jiné pohřebním pochodem, v němž se ozývá motiv písně Frère Jacques. Mäkelä byl výborně připraven, orchestr hrál též výborně, vlastně nic nemělo chybět k vrcholnému zážitku. A přesto – začátek působil poněkud rozpačitě v jakési zdrženlivosti či nejistotě, co vlastně dirigent chce.

Pak se „vlak“ rozjel, nicméně v sousedství dvou dalších orchestrálních večerů, předchozí Mé vlasti v podání Orchestru Velšské národní opery a následného hostování Essenských filharmoniků, jakoby celé provedení připomínalo perfektní prezentaci perfektního produktu, ale bez posluchačsky chytlavé bezprostřednosti.

Možná proto, že dirigenti oněch dalších koncertů, Tomáš Hanus a Tomáš Netopil, přijeli jako šéfové a s hudebníky byli jedna duše, kdežto Mäkelä k České filharmonii, jež navíc Mahlerovy symfonie provádí a natáčí s vlastním šéfem Semjonem Byčkovem, zavítal poprvé, takže to celé dělalo dojem vzájemného seznamování.

Lepší obrázek si člověk nejspíš udělá, pokud Mäkelä s Českou filharmonií nastuduje nějaký abonentní program. Každopádně Mahler má v sobě tolik síly a efektu, že kvalitní provedení vždy zdvihne lidi ze sedadel.

Loučení na úrovni

Koncert Essenských filharmoniků se uskutečnil v pátek a byl jakýmsi završením desetiletého šéfování dirigenta Tomáše Netopila u tohoto německého tělesa. V Praze spolu nevystupovali poprvé, a i tentokrát to byl příjemný večer.

Napřed zazněl Koncert pro housle a orchestr od anglického skladatele Edwarda Elgara, proslulého hlavně svými pochody, případně Variacemi na vlastní téma. Houslový koncert z roku 1910 je spíše lyrický, intimní, hloubavý, melodicky ne zrovna nápaditý, poměrná dlouhý (trvá kolem 50 minut), takže se občas dostavuje pocit, že se autor zamotává sám do sebe.

Svou komplikovaností nicméně představuje výzvu, proto jej dodnes studují i nahrávají mnozí sólisté. Na festivalu se ho chopil německý virtuoz Frank Peter Zimmermann. Bylo to vyzrálé provedení, výrazově měkké a ladné, s orchestrem sladěné, přesto posluchačsky nevděčné, což v tomto případě nebude jen vina posluchače, ale tak trochu autora.

Po pauze jakoby se rozsvítilo. Po trochu únavném Elgarovi do sálu doslova vtrhl Antonín Dvořák se svou invencí. A to přesto, že jeho Symfonie č. 5 ještě nepatří k těm vrcholným, byť už k nim má nakročeno. Ale Dvořákova lyrika, to je svěžest a jiskřivost a vrchol díla už směřuje k dramatickému výrazu Symfonie č. 7. Orchestr hrál krásným jasným zvukem, jímavě vyzpíval melodie, ani na okamžik neztrácel kultivovanost.

Dramaturgicky to nebyla nelogická sestava. Jak připomněl text v tištěném programu, Edward Elgar se jako mladý houslista podílel ve Worcesteru roku 1884 na provedení Dvořákova oratoria Stabat mater pod autorovou taktovkou a setkání s Dvořákovou osobností i hudbou na něj hluboce zapůsobilo.

Zlatou špici celému večeru dodal přídavek – předehra ke Smetanově Prodané nevěstě, nadupaná energií a současně podaná s lehkostí a grácií. Netopilovo působení v Essenu bylo bezesporu úspěšné.

Byla jsem na sebe přísná. Trvalo najít pochopení pro své „chyby“, říká Langerová

  • Nejčtenější

Strach posílá muzikál Anděl Páně k soudu. Karlín jej uvede v upravené verzi

12. června 2024  16:29

Hudební divadlo Karlín vypustí pasáže muzikálu Anděl Páně, o kterých režisér Jiří Strach tvrdí, že...

Žena žaluje Netflix kvůli seriálu o stalkerce. Poznala v ní samu sebe

7. června 2024  11:41

Žena ze Skotska, která údajně inspirovala postavu Marthy v seriálu Sobík (Baby Reindeer), žaluje...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Byla jsem na sebe přísná. Trvalo najít pochopení pro své „chyby“, říká Langerová

11. června 2024

Rozstřel Aneta Langerová letos slaví dvacet let na scéně. Výběrovým albem Zázračné písně krajina 20 LET,...

Drogy a aktivismus. Umělci ostře vystoupili proti směru AVU i Národní galerie

14. června 2024  17:31

Údajně neúnosné poměry na Akademii výtvarných umění a v Národní galerii kritizuje petice, kterou...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

To on z nás dělal osobnosti. Se Schmidem se loučili Eben, Dejdar i Lábus

13. června 2024  12:51,  aktualizováno  15:09

Poslední rozloučení se zesnulým legendárním divadelníkem Janem Schmidem se za účasti všech předních...

Máme více práv, ale trápí nás stejné věci, říkají hvězdy seriálu Bridgertonovi

15. června 2024

Premium Jak vzniká seriálový kult? A kdy se v něj proměňuje z obyčejného hitu? Úspěch Bridgertonových od...

Drogy a aktivismus. Umělci ostře vystoupili proti směru AVU i Národní galerie

14. června 2024  17:31

Údajně neúnosné poměry na Akademii výtvarných umění a v Národní galerii kritizuje petice, kterou...

VIDEO: Vzdor i naděje. Ewa Farna nazpívala ústřední skladbu Mádlova filmu Vlny

14. června 2024  15:15

Úřadující Absolutní slavice Ewa Farna nazpívala stejnojmennou ústřední píseň k filmu Vlny režiséra...

Hledání pokladu. Do českých vod připlouvá japonský komiksový fenomén One Piece

14. června 2024

Premium Zápis v Guinessově knize rekordů za celosvětový prodej přes 523 milionů výtisků, více než...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Za srážku vlaků únava nemohla, ukázalo šetření. Strojvůdce si chybu uvědomil

Strojvedoucí havarovaného rychlíku RegioJet, v kterém minulý týden zemřeli v Pardubicích čtyři lidé, si těsně před...

Jen ať mě kritizují, moje šperky vydělávají, říká zpěvačka Lucie Bílá

Zatím jí to pořád zpívá, ale i Lucie Bílá (58) si uvědomuje, že jednou její kariéra skončí. Hlava ji z toho ovšem...