Underground temple story
Je-li vůbec řeč o tom, co této životní etapě předcházelo, bývá jmenovitě zmiňována jen jihočeská punková kapela Dural. Album Underground Temple Story ovšem představuje další, pro mnohé z nás netušenou tvář pozdějšího „depešáka“ a romantického popaře.
Bez drog, alkoholu a masa
Český underground nebyl, jak by se mohlo zdát, jen jedna jediná „plastikovská“ komunita. Existovaly skupinky, které na ni sice byly více či méně napojeny, ale v podstatě si žily, ať už v Praze, nebo mimo ni, vlastním životem, vyznávaly i částečně odlišné myšlenky a měly nastavená jiná pravidla. Ukázal to ostatně také rozsáhlý televizní dokumentární seriál Fenomén underground.
Jednou z takových společností byl pražský „templeground“. Jeho hlavní osobnost, hudebník a filozof Mirek Vodrážka, jej v obsáhlém bookletu alba Underground Temple Story definuje takto: „Undergroundový styl vyznačující se důrazem na duchovní symboliku, estetiku transcendence hudební formy a alternativním životním stylem (No Drugs, No Alcohol, No Meat). Vyjadřuje politický postoj vůči ateistickému totalitnímu režimu.“
Tato společnost měla od druhé poloviny 70. let centrum ve Vodrážkově bytě v historickém domě v pražské Celetné ulici, zvaném V Templu. Zde se mimo jiné konaly bytové semináře, na nichž přednášeli Egon Bondy, Milan Machovec a Milan Balabán.
V templu (zleva Iva Vodrážková, Kamil Varga, Petr Muk a jeho tehdejší žena Michaela Muková)
Nebo židovský filozof Maxmilián Duren – a právě na jeho přednášky jezdili z Českých Budějovic bratři Dušan a Jan Vozáryové, Pavel Kučera a Petr Hons, vesměs osobnosti spjaté s pozdějším Oceánem. A časem spolu přivezli i tehdejšího studenta průmyslovky Petra Muka.
Mirka Vodrážku na něm zaujal „jeho vokální expresivní projev a mladistvá odvaha jít ve svém sebevyjádření do extrémních poloh i jeho zvláštní femininita“. Petr Muk si na Vodrážkovo vyzvání koupil baskytaru a spolu s ním na varhany a manžely Milanem (kytara) a Ivou (violoncello) Švábovými založili kapelu.
Hlavně dokument
Kvarteto, k němuž se jako vokalistka občas přidávala Vodrážkova žena Iva, se věnovalo poměrně specifickému „undergroundovému artrocku“. Vodrážkovy ambiciózní skladby bezesporu vycházely z klasické hudby, jak soudobé, tak třeba i barokní.
Zleva Mirek Vodrážka, Milan Šváb, Iva Švábová a Petr Muk
Nahrávky, které jsou na tomto albu nyní poprvé oficiálně k dispozici, místy v instrumentálních pasážích připomínají tvorbu Mariána Vargy v kapele Collegium Musicum. Jindy zase nelze přeslechnout vlivy (anebo alespoň podobné hudební myšlení) francouzské Magmy nebo britských King Crimson.
Ne vždy tu všechno ladí, jak by mělo, což platí i pro exponovaný, ale znatelně nezkušený Mukův zpěv. Dokumentární hodnotu nahrávky to však nesnižuje.
