Nejde o nijak náhodné nebo nečekané spojení. Kurt Uenala, kromě aktivit pod vlastním jménem činný rovněž v rámci projektu Null + Void, se autorsky i muzikantsky podílel na albu Spirit skupiny Depeche Mode a s Davidem Gahanem spolupracuje na jeho sólových aktivitách pod hlavičkou Soulsavers. A když v roce 2017 vydal jako Null + Void album Cryosleep, figuroval Gahan v soupisce hostů.
Během let strávených prací s Gahanem a cestováním s Depeche Mode si Uenala dobře povšiml, že frontman kultovní kapely si ve volných chvílích často něco poznamenává do zápisníku. Když se zpěváka zeptal, co si zapisuje v okamžicích, kdy stojí ve studiu stranou dění nebo se zamyšleně kouká z okna, dostalo se mu odpovědi, že jde o postřehy, myšlenky a pocity, které s největší pravděpodobností nikdy nespatří světlo světa.
Jednoho dne ale Kurt Uenala obdržel nahrávku, na níž Gahan část svých deníkových zápisků recituje. Zavřel se s ní do studia, které si postavil v již nefunkční islandské nemocnici, a začal Davidova slova a věta obalovat hudbou. Křehkými zvukovými plochami reagoval na melodii jeho hlasu a vytahoval stále zřetelnější zárodky pěti ambientních skladeb, které krátce před koncem roku vyšly pod názvem Manuscript.
Vzhledem ke jménu obou protagonistů po hluboce intimní, atmosférické a nesmírně působivé nahrávce nejprve sáhnou kompletisté Depeche Mode, ale tahle hudba obstojí sama za sebe. Je otevřená mnoha interpretacím, skýtá bohatý prostor pro fantazii.
Je to soundtrack k nočnímu rozjímání, pohled z okna hotelového pokoje, v němž jsme se právě ubytovali. Procházka městem, které bychom měli důvěrně znát a přece jsme v něm cizí. Je to hudba, která zní i v okamžiku, kdy utichnou poslední tóny závěrečné I Think Not.
