RECENZE: Ze tří čtvrtin revoluce, ze čtvrtiny sex, ale hlavně plakát

Německý snímek Je suis Karl, který vstupuje do kin, zahrnuje Karlův most, české herečky a tak úpornou propagandu ve stylu hodní uprchlíci a zlí neonacisté, až se výsledek paradoxně obrací proti záměru.

Z filmu Je suis Karl | foto: Bontonfilm

Žili byli v Berlíně manželé, veselí nezávislí sluníčkáři, kteří v dokonalé harmonii vychovávali tři děti a propašovali arabského utečence do Německa. Jenže jednoho dne jim byt rozmetal výbuch.

Přežijí jen otec s dcerou, mezi nimiž se následně vytvoří bariéra, a totální nálož citového vydírání od ohořelých relikvií po dokonale pitomý symbol mrtvého ptáka je nakonec (dočasně) rozdělí. 

Zatímco otec zapochybuje o svém chráněnci jen na sekundu, dívka hledá na internetu pojem „islámský teror“ a ze strachu před přistěhovalci i médii ji vysvobodí až charismatický mladík, který ji pozve do Prahy na sraz mladého evropského hnutí Re-generace, což je slogan účelný i účinný.

Ovšem za půlhodinku se ukáže, co strážci tradic Evropy ve skutečnosti páchají, a protože zpětná stavba prakticky vymaže detektivní záhadu, zbude pouze tezovitý plakát.

Nosné i varovné téma, jak lze zneužít soukromou lidskou bolest pro politické cíle extrémismu, se zkrátka dočkalo filmařsky neumělého, aktivisticky naučného zprznění. 

Přitom přirozená potřeba náctiletých někam patřit i opojná až elektrizující nálada skandujícího davu sedí přesně, jenomže režisér Christian Schwochow a scenárista Thomas Wendrich je podávají doslova po lopatě, ať se vysvětluje odmítání hesla Sieg heil!, proměnlivost pojmů levice a pravice nebo schopnost sebeobětování pro společnou ideu.

Proklamace zkrátka každou podívanou umrtvují, fanatici všeho druhu jsou už z principu nezajímaví a stavba tvořená ze tří čtvrtin revolucí a ze čtvrtiny sexem se rychle bortí. Alespoň že (anti) hrdinové plynně střídají několik jazyků, když už jinak provozují nekonečný „eurotrip“, aniž by řešili peníze.

Je suis Karl

35 %

Režie Christian Schwochow, scénář Thomas Wendrich, hrají Luna Wedlerová, Jannis Niewöhner, Milan Peschel, Anna Fialová, Elizaveta Maximová

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 48 %

IMDb: 5.5

Z tuzemského pohledu se dá ocenit poměrně výrazné využití zdejších profesí i tváří v čele s Annou Fialovou v roli „Jitky, nejchytřejší holky z Prahy“.

Obecně pak pomáhá osobitá hudba, za kterou stojí Floex a Tom Hodge, a z herců Jannis Niewöhner v úloze Karla, kterému lze manipulátorské kouzlo uvěřit. 

Ale hromadou probruselských šablon se silnější okamžiky prostě neprokoušou, nemluvě už vůbec o gestu prozření ve finále, kde má poslední slovo kanalizace ve Štrasburku. Ovšem takové světlo na konci evropského tunelu notně zavání.