RECENZE: Portmanová a Deppová. Jedna hezčí než druhá, jenže film kulhá

Čekalo by se, že pařížská nálada sklonku 30. let nemůže ve filmu Planetárium selhat, zvláště když se příběh s nádechem mystéria točí kolem dvou pohledných mladých žen.

Ale pokud tvůrce, v daném případě spoluscenáristka a režisérka Rebecca Zlotowski, nemá jasno, co chce vlastně vyprávět, nepomůže ani pohledný tandem filmových sester, jež se živí vyvoláváním duchů a které představují Natalie Portmanová a Lily-Rose Deppová.

Jedna hezčí než druhá, opravdu; Portmanová coby ztělesněná ozdoba salonů, dcera Johnnyho Deppa jako křehké médium s výrazem lolitky. Jejich hrdinky právě končí své turné, když od mocného filmového magnáta, kterého při seanci přesvědčily o svých schopnostech, dostanou nabídku snů. Muž chce totiž jejich umění zachytit na kameru, aby pozvedl skomírají francouzskou kinematografii novou senzací.

Bohužel zhmotnění přízraků je filmařsky nevděčné, pokud nemá sloužit komedii, což v Planetáriu bohužel nehrozí. Naopak se do něj promítá ještě stín hrozící války, stav filmového průmyslu, postranní úmysly hlavního hrdiny, takže ve výsledku chaotický snímek vypovídá o všem a o ničem. Jako by scénu pro dvě krásky budoval na vícero vratkých nohách, které dohromady kulhají.

Planetárium

40 %

Francie / Belgie, 2016, 105 min

Režie: Rebecca Zlotowski

Scénář: Rebecca Zlotowski, Robin Campillo

Hrají: Natalie Portmanová, Lily-Rose Deppová, Emmanuel Salinger, Amira Casarová

Nejzajímavější součástí vyumělkované historky tak zůstává motiv „filmu ve filmu“, zákulisí natáčení včetně zkoušek, kdy si Portmanová vychutnává pózy, převleky a účesy jako dychtivá modelka a Deppová přihlíží s výrazem přející i vědoucí Popelky.

Naneštěstí vyprávění stojí na konverzaci, jež vědecky, esteticky, ekonomicky i politicky rozebere každé téma na prvočinitele a diváka rozloží. Ostatně i dobový film, jenž v druhém plánu vzniká, spadá do kategorie brak. Takže Planetárium lze popsat jako umělecky se tvářící slátaninu o natáčení slátaniny.