Ladislava Hojera hrajete velmi přesvědčivě. Studoval jste si ho před rolí? Pomohly vám ke ztvárnění nějak skutečné historické záběry z policejních rekonstrukcí, které tehdy na začátku osmdesátých let kriminalisté poprvé zaváděli?
Díval jsem se na ně. Ono je to ale trochu složitější. Ve skutečnosti se zachoval jenom jeden filmový materiál, z rekonstrukce vraždy na Slovensku. U Ružínské nádrže nedaleko Košic. Jelikož to byla už jedna z pozdějších vražd, k nimž se policistům doznával, je na záběrech vidět i jeho neobvykle blízký vztah k vyšetřovateli Jiřímu Markovičovi. Ale zřejmě to nedělali jenom jeden den, protože Ladislav Hojer má na různých záběrech rozdílné oblečení. Zřejmě je to takhle sestříhané. Zajímavé je, že k těm záběrům neexistuje zvuk, nedochoval se. Přitom je na nich vidět, že tam byli i lidé s mikrofonem. Mimochodem to je dost zvláštní věc, která mě provázela v rámci přípravy na tuhle roli. Neexistuje zvukový záznam jeho hlasu, ani z dalších rekonstrukcí, které s ním probíhaly i na jiných místech. Na filmech, ale i na fotkách jsou mikrofony vidět, ale asi se prostě nedochoval.
Je velmi obtížné se divadlem živit. Dokonce bych kvůli nízkému finančnímu ohodnocení v nadsázce řekl, že to vyžaduje určitý druh mučednického života.
