„Současná AVU rezignuje na vzdělávací poslání vysokoškolské instituce v zájmu nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době,“ píše se v úvodu petice, kterou dosud podepsaly veličiny svých oborů, jako jsou profesoři Stanislav Kolíbal, Milan Knížák, Michal Rittstein, Kurt Gebauer, Jiří Sopko či Vladimír Šlapeta a dále Josef Pleskot, David Černý či třeba Theodor Pištěk.
K malířům, sochařům a architektům se přidali i režiséři Jan Svěrák, Václav Marhoul, Jan Hřebejk, fotografové Antonín Kratochvíl a Jindřich Štreit, kameramani Ivan Šlapeta a Vladimír Smutný či třeba herečka Eliška Balzerová a hudebníci Milan Cais, Michal Pavlíček a Bára Basiková. Autorkou petice adresované ministerstvu školství i Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství je česká malířka Barbora Šlapetová. Za dva dny nasbírala přes pět set podpisů.
Nechat, nebo odstranit Krista na kříži od Myslbeka? Na AVU se přou o sochu |
Signatáři své požadavky rozdělili na tři oblasti. Ta první se týká nekompetentnosti stávající rektorky AVU Marii Topolčanské, která je ve vedení instituce od roku 2022. Petice viní jedenapadesátiletou architektku z nedostatku erudice a zkušenosti v oboru. „Rektorka Topolčanská se zjevila na pražské AVU před sedmi lety jako řadová pedagožka katedry teorie. Tři roky poté již působila v senátu. V posledních dvou letech, už jako rektorka, uskutečňuje jeden destruktivní krok za druhým. Její profesní životopis je nedohledatelný, stejně jako profesní životopis její ‚kamarádky’, prorektorky Jany Bernartové,“ píše se zde.
Drogy, Myslbek a Olivová
Petice Topolčanskou viní z destrukce dosavadního systému vyučování, který prý udržoval v rovnováze klasické a experimentální školy. „Mizí klasicky zaměřené ateliéry se zodpovědností vedoucího pedagoga, které jsou nahrazovány týmy nezkušených vedoucích, praktikujících nejasnou sdílenou výuku bez hierarchie. AVU teď nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu,“ píše se zde. Autoři petice se odvolávají k principům, které stanovila reorganizace školy po roce 1989.
RECENZE: Vrchol roku. Študáci a kantoři zažívají vtipnou Zkoušku umění |
Mimo jiné škole vyčítají i „stále uvolněnější vztah k drogám“. „Loni tak došlo k tragické smrti dvou studentů na zahraničním výletu ateliéru. Místo, aby studenti byli vedeni ke studiu, negativně se zasahuje do jejich ‚duší a ideálů‘ v důležitém období formování osobnosti,“ uvádí petice a zmiňuje oceňovaný filmový dokument Zkouška umění, který dal nahlédnout do průběhu přijímacího řízení na AVU. A nebo nedávné kontroverzní vystoupení umělkyně Kateřiny Olivové taktéž na zdejší půdě.
„V období akce paní Olivové vedení školy rozhoduje o odstranění Myslbekova monumentálního díla Ukřižování z hlavní budovy školy tak, jako se to stalo s mnoha odlitky antických soch, s vysvětlením, že studenty ‚straší‘. Toto chování vyvolalo masivní protestní petici,“ pokračují signatáři.
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie |
Druhým trnem v oku je podepsaným současný stav prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého, tedy ocenění udělované umělci do 35 let věku. Ztratilo prý zcela kredibilitu a prestiž.
„Cílem zakladatelů bylo ocenit komisí vybraného umělce finančně a následně mu umožnit tvůrčí pobyt v ateliérovém programu v USA. Cena měla motivovat a představit vybraného umělce veřejnosti. Tento status zcela změnilo rozhodnutí, že hlavní cena se udělovat nebude, ale rozdělí si ji mezi sebou všech deset finalistů,“ píše se v petici.
„Cenou se od roku 2020 pyšní seskupení a týmy mnoha lidí, kteří odmítnou soutěžit, ale poté, co cenu získají, žádají na tomto základě o granty,“ pokračují signatáři a navrhují, aby se v takovém případě udílení ceny raději zastavilo.
Národní galerie míří do bezvýznamnosti
Třetím velkým tématem petice je pak stav Národní galerie, kterou od roku 2021 vede Alicja Knast, tedy jednapadesátiletá muzikoložka a manažerka z Polska. Podepsaní ji viní z neznalosti zdejšího kulturního prostředí a nulové snahy spolupracovat s českými umělci. „Celou instituci strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi, z nichž naprosto nejabsurdnější je její pokus o dekolonizaci české kultury, jež je hlavní téma českého pavilonu v Benátkách,“ uvádí petice.
„V praxi to znamená, že na bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy, přivezené z Keni v době, kdy zde komunisti popravovali Miladu Horákovou a další. Paní Knast si zřejmě neuvědomuje, že naše země vždy spíš trpěla nadvládou (kolonizací) jiných národů a že z bohatství tzv. ‚globálního jihu‘ u nás není postavena, na rozdíl od Londýna či Paříže, jediná budova. Dokonce prezident Masaryk odmítl pro Čechy jemu nabízené kolonie v Africe,“ komentují program galerie. Reakci dotyčných institucí iDNES.cz zjišťuje.
