RECENZE: Druhý díl filmu G. I. Joe hlídá, aby si Bruce Willis neublížil

Jako by si zákazník v restauraci objednal klasický steak a na talíři mu přinesli hromadu oblohy, pod níž se krčí čtvereček masa velikosti dvakrát dva centimetry. Načež obsluha přidá vysvětlení, že podle současných trendů zdravé výživy mají zelené výhonky přednost.

Bruce Willis a Dwayne Johnson ve filmu G.I. Joe 2: Odveta (2013) | foto: Foto: Cinemart

Podobně ošizený se může cítit divák, který se na premiérový film G. I. Joe 2: Odveta vydá jen kvůli jménu Bruce Willise. Neboť tradiční hrdina se na plátně vyskytuje zřídka, a když už, chovají ho tu jako v bavlnce, snad aby si neublížil. Většinu akční parády i rámusu totiž obstará mladý tým a 3D.

G. I. Joe 2: Odveta

50 %

Pravda, z americké centrály prosákl vzkaz, že studio počítá hlavně s cílovou skupinou chlapců od deseti do čtrnácti let, kteří milují počítačové hry na vojáčky, bez trojrozměrné projekce se do kina už nevypraví, vědí, kdo jsou to nindžové čili speciálně vycvičení japonští bojovníci. A hlavně tráví dětství s figurkami firmy Hasbro, představujícími příslušníky armádní elity.

Willis zosobňuje jiný svět: skanzen vysloužilců, kteří však v nouzi nejvyšší dovedou ještě nepříteli, jak s gustem prohodí, "nakopat zadek". Ovšem na penzisty se nesmí spěchat, pročež se celá první hodina filmu obejde bez hvězdy. Hluboce nepůvodní scénář založený na zásadě, že kdo dlouho žvaní, bude vzápětí zastřelen, nejprve nechá v zákeřné pasti celou speciální jednotku pobít. Přežije pouze účelově vybraná parta: silák Dwayne Johnson, fešák D. J. Cotrona, kráska Adrianne Palicki. Když trio zjistí, co divák dávno ví, tedy že zlosynové tentokrát přímo z nejvyšších pater Bílého domu hrozí celosvětovou jadernou zkázou, jdou si pro pomoc k Willisově důchodci.

Takže teď to konečně začne? Chyba lávky. Veterán poskytne krátkou radu a znovu se vytratí, až ve finále své následovníky osobně vyzbrojí a vyrazí do bitvy s nimi, leč hrubou práci jim přenechá.

Záchranné lano, které snímek nakonec vytáhne k průměru, přijde odjinud, od výškového baletu, jak by se daly popsat souboje nindžů "létajících" mezi vysokohorskými štíty. Utkví v paměti coby jediný originální prvek, jejž nevymaže ani hlučný spojenecký orchestr tvrdé muziky a štěkající střelby, ani střih tak zběsilý, že je na plátně nepřehledno. Úlevně.

Jelikož vedle 3D znamená Willis jedinou přidanou hodnotu v porovnání s "jedničkou" G. I. Joe z roku 2009, je jeho chabé využití trestuhodnou chybou dramaturgie. I s vědomím, že legenda může sice jako vždy zachránit svět, film však nespasí.