RECENZE: Syna slovenského prezidenta unesli. Přijdou i čeští diváci?

Slovenský Únos, který se inspiroval kauzou z 90. let - zavlečením syna prezidenta Michala Kováče do Rakouska - zatím nemá distributora pro celé Česko. Od 22. června jej však nasadí pražské kino Lucerna. Může zajímat i tuzemské diváky?

Ponurá detektivka z dob, kdy do boje o moc zatáhla politická reprezentace tajné služby, státní správu i zločinecké podsvětí. Tak si říká autorský film režisérky Mariany Čengel Solčanské. Jaký je?

Vlastně skoro český – způsobem, jak zachází s fakty. Vyjde ze skutečného, nikdy nedořešeného případu, ale aby obešel riziko, že bude nařčen z jednostranné interpretace, vynechá konkrétní jména a připíše ženskou hrdinku. Samozřejmě tu nejobehranější, statečnou mladou novinářku, která nejprve hledá vraha svého bratra a posléze oživí hříchy vlastního dospívání mezi kolotoči. Propojení její postavy s politickou aférou je značně kostrbaté a zejména v melodramatickém závěru – či přesněji v jednom z mnoha konců – ubírá filmu dosud nastřádané body. Ale to u nás také dobře známe: slabá dramaturgie podléhající úsloví „proč to dělat jednoduše, když to jde složitě“.

Realizačně se Únos dá přijmout i na velkém plátně, třebaže typem vyprávění má blíže k televizi a titulní akci vlastně odbude. Co se týče mafiánských praktik od vražd po mučení psa i hrdinky, tuzemská Expozitura, ba i brutální italská Gomora představují vedle slovenského příběhu neškodný bylinkový odvar.

Únos

50 %

Slovensko, 2017, 102 min

režie: Mariana Čengelová-Solčanská

hrají: Rebeka Poláková, Milan Mikulčík, Maroš Kramár, Ingrid Timková, Milan Ondrík, Daniel Heriban, Ján Greššo, Tomáš Hanák, Dávid Hartl, Vladislav Plevčík, Juraj Hrčka, Eva Pavlíková, Gabriela Dolná, Katarína Kolajová, Marko Igonda, Andrej Kováč, Kristína Farkašová

Svébytně slovenský je náboženský motiv a vůbec sklon k symbolice velkých gest ve finále, naopak světácké vzory se najdou v protivném hudebním podkresu i v pohádkově krystalickém zlu, které se buďto okázale prohýbá pod náklady zlatých řetězů, nebo rafinovaněji trousí úvahy typu „příliš mnoho svobody může být na škodu“.

Slušné obrázky, přepjatá osudovost a jako jediná divácká emoce neodbytný dojem z přehlídky babralů na obou stranách barikády, to je Únos v kostce. Kdyby se nedržel odkazů k reálným událostem, řeklo by se prostě krimithriller. Ale lze chápat, že Bratislava v něm má svou obdobu Gangstera Ka.