„Ani jsem nevěděl, že si mám připravit nějakou děkovnou řeč,“ žertoval před ceremoniálem Tříska, nicméně pak ji zvládl dokonale. „Jestli se pořád říká: ve mně je mladá dušička, tak ve mně teď opravdu je. Děkuji všem, děkuji panu prezidentovi - ale tím myslím pana prezidenta tohoto festivalu,“ zdůraznil.
Dotkl se také Donalda Trumpa. „Svět je plný krutosti, lidí musí prchat ze svých domovů. I já jsem jedním z utečenců v zemi, která je plná utečenců, a můj Kristián patří všem, kdo musejí utíkat,“ prohlásil Tříska, který už v sobotu letí zpět do Států. Brzy se však vrátí na Letní shakespearovské slavnosti, premiéru filmu Jana Svěráka Po strništi bos a natáčení snímku Jiřího Mádla.
Kristiána si odnesl rovněž americký režisér Abel Ferrara, provokativní tvůrce Pasoliniho nebo Poručíka, a také on našel spojnici s českou půdou. Byl jsme tu v roce 1973 a pamatuji si, jak tu zajímaví lidé v zastrčených barech vytahovali zakázané desky. Odnesl jsem si odtud velmi silný pocit boje za svobodu,“ děkoval Ferrara. „Navíc mám velmi blízko k Miloši Formanovi, který mě naučil víc o životě než o filmu,“ dodal.
Režisérka Agnieszka Hollandová pak uvedla českou premiéru svého snímku Přes kosti mrtvých, oceněného na Berlinale. Ještě předtím dostala na AMU, kde před lety studovala filmovou fakultu, čestný titul doctor honoris causa.
Ve svém projevu řekla, že historie se točí v kruhu. „Lidstvo se znovu ubírá na temnou stranu. Mohou tomu umělci nějak zabránit? Pochybuji. Ale nemáme jiné východisko, než to dál zkoušet,“ míní polská filmařka.
Všechny tři hosty slavnostního zahájení čeká také setkání s diváky Febiofestu po projekcích jejich filmů, Hollandová si navíc na půdě FAMU připomene svůj studentský film Hřích boha. Od pátku startuje rovněž doprovodný program festivalu a jeho kulinární sekce spojující filmové představení s večeří.
