Zatímco Kafkovo dílo je monologem „polidštěné opice“, před diváky předstoupí herci dva. „Režisérka Katharina Schmitt s dramaturgem Jakubem Režným se shodli, že nepůjde o monodrama, ale představení pro dvě postavy. Takže tam hraji já a Ivan Lupták,“ vysvětluje Zuzana Stivínová, která se představí v hlavní roli.
„Já hraji toho ‚člověka‘, který byl opicí. Ivan Lupták je něco jako můj majitel, chovatel, přítel. Může to být i asistent, vědec. Naše postavy jsou propojené a jedna druhou velmi potřebuje,“ přibližuje novinku, která má ve čtvrtek ve Studiu Hrdinů premiéru.
Žádní roboti
Web divadelní scény v souvislosti se Zprávou pro Akademii uveřejnil video představující humanoidního robota Lucy. Vkrádá se tak otázka, zda se tvůrci Kafkovu myšlenku nepokusí aktualizovat a spojit debatu o hranicích lidské existence s problematikou umělé inteligence.
„Určitě nehraji robotku,“ brzdí tyto úvahy Stivínová. „S Katharinou Schmitt nás spojuje to, že máme určitý společný zážitek. Obě jsme žily v zemi, kde jsme neuměly dokonale tamní řeč. To je strašně zajímavé – jste stejný jako ostatní, ale mluvíte jinak, nerozumíte. Téma představení bude hodně vyprávět i o integraci, transformaci,“ vysvětluje v souvislosti se svým dlouholetým pobytem v USA. I opičák v Kafkově povídce popisuje změnu prostředí; byl chycen v africké džungli a převezen do Evropy, kde se musel učit zdejším standardům.
„Podle mě to vypovídá o svobodě. Jestli vůbec existuje. Jestli když můžete jít, tak máte kam,“ uvažuje herečka o předloze. „Skoro bych řekla, že jde o opak Kafkovy Proměny. Jen si nemyslím, že je tak depresivní. Má to v sobě určitou naději, ale zároveň smutek,“ dodává.
„Každý se s tím může ztotožnit. Nebudeme dávat tolik odpovědí, spíše klást další otázky. Je to, myslím, velice intimní,“ říká ještě k divadelní adaptaci herečka.
