RECENZE: Klavír a fraky v sibiřském lágru? Výjimečně to není nesmysl

  13:02aktualizováno  13:02
Národní divadlo uvedlo novou inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu. Režíroval ji designovaný šéf činohry Daniel Špinar, který předvedl, že fantazie se může rozvinout, pokud se umí zkrotit. Na první české scéně – a nejen na ní - je to vzácná výjimka.

Štefan Margita a Michal Bragagnolo v opeře Z mrtvého domu | foto: Patrik Borecký/Národní divadlo

Vedle jiných operních inscenací Národního divadla, jejichž režiséři na jeden příběh přišpendlují jiný (Trelińského Salome), vrší páté přes deváté (Morávkova Kouzelná flétna) nebo ani nevědí, co a jak vyprávět (Keprtové Boris Godunov) je Špinarova režie z jiného světa.

Z mrtvého domu není nutné vnímat jako realistický, souvisle vyprávěný příběh trestanců ze sibiřské káznice. Libreto i hudební zpracování Dostojevského předlohy je spíše sledem různých asociací, útržků, vzpomínek. Vězni, kteří většinou spáchali zločiny z vášně a žárlivosti, si v horečnatých výpovědích vybavují minulost, tolik odlišnou od drtivé přítomnosti.

Špinarův nápad je neobvyklý, ale originální a jasně zpracovaný. Spočívá v surrealistických obrazech, inspirovaných samotným prostředím klasické hudby a opery. Dřívější život stylizuje do fraků, do scény připomínající zdevastovaný salón s lampami na zdech a rozbitým klavírem. Během předehry jsou jednotlivé postavy ještě ve fracích vyfotografovány a dostanou čísla. Pak už mají vězeňské hadry s ciframi na zádech.

Leoš Janáček: Z mrtvého domu

Dirigent Robert Jindra

Režie Daniel Špinar

Scéna Lucia Škandíková

Národní divadlo, premiéra 14.května 2015

Hodnocení­: 80 %

Uzavřená mužská komunita si přirozeně neustále a s gustem vybavuje ženy a sex, nejvíce v „divadle na divadle“, které si vězni smějí o svátku sehrát. Špinar však všechno drží v groteskní nadsázce, nesklouzává k povrchním obscénnostem. Ve třetím dějství, odehrávajícím se ve vězeňské nemocnici, horečka vrcholí, jakoby v deliriu se vše vrací do dřívějšího života ve fracích. Asi nejdramatičtější příběh, vrcholící zjištěním, že dávný rival v lásce je nedaleko, zazní jako zdánlivě statický koncertní recitál u klavíru. Posedlost ženou znázorňuje polonahá postava, křečovitě se zmítající na zemi a ovíjející se kolem klavíru. Ani zde však režie nesklouzne k laciné lascívnosti. Jeden z vězňů, který má štěstí a je propuštěn, nakonec zasedá ke klávesám, tedy vrací se „domů“. Ostatní jsou vytlačeni ven, do reality.

Některé věci jsou jistě diskutabilní, třeba názorně naddimenzovaný portrét Leoše Janáčka. Stylizace koncertního křídla do křídla orla, o nějž vězni pečují, už je možná příliš divoká. Nicméně inscenace je pohybově přesně rozehraná a nápady dávkuje tak, aby sledovala hlavní myšlenku.

Trochu jiná alegorie

Stejně přesně vedený a emocionálně působivý je tentokrát i orchestr pod taktovkou Roberta Jindry. Nadaný mladý dirigent vyvažuje celkový zvukový efekt s péčí o jednotlivé části Janáčkovy neobyčejné hudebně-dramatické fantazie či koláže.

Fotogalerie

Opera nemá hrdiny v pravém slova smyslu, nicméně někteří vězni se svými příběhy více vystupují do popředí. Dominantní je Luka Kuzmič v podání Štefana Margity, jakýsi nepsaný, leč přirozený kápo mezi ostatními trestanci, který musí čelit nejen vlastní minulosti, ale i příchodu vězně z „lepších“ kruhů Gorjančikova (František Zahradníček), jenž přebírá vliv a snad i lásku k mladičkému Aljejovi (Michal Bragagnolo). Přes silnou stylizaci se nevytrácí lidský rozměr postav a jejich vztahů, výrazní jsou Skuratov (Josef Moravec) i Šiškov (Pavol Remenár).

Ač to režisér jistě nezamýšlel, skoro naskakuje alegorie se současnou Operou Národního divadla, která je rovněž jakýmsi mrtvým domem, beznadějně produkujícím špatné inscenace a pouze v záblescích si vybavující elegantní minulost. Špinarova a Jindrova produkce je takovým zábleskem.


Nejčtenější

TELEVIZIONÁŘ: Herecký král filmu Schmitke objevuje Babylon Berlín

Ze seriálu Babylon Berlín

I když osobně zůstal u nominace, před čtyřmi lety německý herec Peter Kurth s kolegy nadšeně slavil ceny české filmové...

Zemřela Marie Kyselková, představitelka Princezny se zlatou hvězdou

Marie Kyselková a Josef Zíma v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959)

Ve věku 83 let zemřela Marie Kyselková, kterou proslavila role princezny Lady v pohádce Princezna se zlatou hvězdou....

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

TELEVIZNÍ CENY: Máte poslední možnost volit nejlepší seriál či film

TELEVIZNÍ CENY iDNES.cz

Na portálu iDNES.cz máte v pondělí poslední možnost hlasovat ve čtvrtém ročníku televizních cen. Čtenáři mohou vybrat...

VIDEO: Hra o trůny naposledy. Osmá řada bude mít premiéru v dubnu

John, Aria a Sansa se v teaseru na GoT sešli v hrobce Starků

Dlouhé čekání je u konce. Televize HBO odhalila datum premiéry poslední řady seriálu Hra o trůny. Arya Starková, Jon...

Další z rubriky

Válečný reportér Josef Polášek hlásí Výjimečný stav. Z kuchyně paneláku

Ze hry Výjimečný stav

O africké válce bude herec Josef Polášek v hlavní roli referovat přímo z paneláku. Hru Výjimečný stav uvádí od pátku v...

Jan Onder si Ypsilonku zamiloval. Po Astairovi tu chystá Slečnu Nituš

Záběr ze zkoušek Utíkejte, slečno Nituš!

Jednou z tváří současné tvorby Studia Ypsilon, které právě slaví pětapadesát let, se stal tanečník a choreograf Jan...

DIVADLA 2019: Němec zkouší Polednici, Adamovská Starce na chmelu

Plakát k inscenaci Kytice

Jen u výjimečných projektů odhalují divadla datum premiéry dříve než se začátkem nové sezony. Divák se tak při...

Advantage Consulting, s.r.o.
VSTŘIKOVÁNÍ PLASTŮ – TECHNOLOG

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 35 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz