RECENZE: Na jevišti vyjde bída muzikálu Mamma Mia! na světlo

Pražské Kongresové centrum zažilo premiéru muzikálu Mamma Mia!, známého z filmu s Meryl Streepovou. Hity skupiny ABBA tu znějí s českými texty, jimž občas není rozumět; možná naštěstí.

Fotogalerie4

Z pražské premiéry muzikálu Mamma Mia! (12. prosince 2014) | foto: Dark style agency

Když vstupovala do kin filmová verze, výjimečně se v MF DNES dočkala dvou hodnotících známek: 40 procent za snímek jako takový, 80 procent za jeho nakažlivou náladu. Na jevišti však smířlivá osmdesátka chybí, a není to pouze tím, že se představení musí obejít bez barvotisku řeckého moře a slunce. Film je milosrdný, umí dodatečně vylepšit intonační výkyvy či rychlým střihem předstírat, že se stále něco převratného děje. Kdežto na scéně se pravda o muzikálu Mamma Mia! vyjeví v celé nahotě.

Mamma Mia!

40 %

Kongresové centrum, Praha

Premiéra: 12. prosince 2014

Potlesk pro Křížkovou

Populární značka jde samozřejmě na odbyt, produkce oznámila, že již prodala na 73 tisíce vstupenek a hrát se má až do června 2015. Možná jarní divák zažije díky stálému reprízovému tréninku o něco vyrovnanější výsledek než premiérové publikum, nicméně na podstatě už se těžko něco změní.

Potrvá zejména fakt, že příliš rozlehlé jeviště ještě zdůrazňuje jak prázdnotu obsahu – nevěsta pozve na svatbu tři své potenciální tatínky a její matka dvě kamarádky, tak chudobu inscenačního dění. Hrdinové včetně nepočetných, povětšinou jen postávajících sboristů se na obří scéně téměř ztrácejí, a i když se vzácně roztančí, prostor působí stále pustě, polovičatě, nevyužitě.

Navíc libreto trpí popisnou výřečností, dlouhá seznamovací pasáž podobně jako představování otcovského tria jsou k nepřečkání tím spíše, že by potřebovaly činoherce. Jediný herecky zdatnější hrdina však přichází s Jiřím Langmajerem, kdežto Alenu Antalovou občas postihla pěvecká nejistota a ve výdeji nezdolné energie zůstala pouhým stínem Streepové. První představení tak v nejlepším smyslu slova „válcovala“ svým zpěvem, elánem, uvolněností i sebeironií Hana Křížková coby jedna z věrných přítelkyň nevěstiny matky.

Já chci znát, jak hrát

Třetí sporný bod představuje úprava písní. Čeština v překladu Adama Nováka je už patnáctým jazykem, kterým Mamma Mia! zpívá, a producenti zřejmě předpokládají, že mateřštinu místo angličtiny cílová skupina návštěvníků ocení. Leč texty na premiéře buď k uším vůbec nedolehly, nebo je rvaly vzdor vědomí, jak přísné podmínky licence musí překlad plnit.

Pro většinu platí, že česká verze ponechává světoznámým šlágrům skupiny ABBA jejich původní refrénový slogan – Honey, Honey, Dancing Queen, Mamma Mia či Money, Money, Money – a přilepí k nim nové české rýmovačky typu „s banditou i s ruletou“ nebo „hudbě patří díky, že radost dává nám“, případně „já chci znát, jak na pravdu hrát“ či „lásku svoji nerozdávej, já na ni nárok mám“. Třebaže naše mateřština nehýří výrazy s dlouhými hláskami, přece jenom obsahuje bohatší rejstřík než věčně opakované „já“ a „mám“.

Tu a tam zablikají světýlka – nejspíše zvláštní efekty; choreografii stačí hoši v ploutvích či pokus o řecké kolo. A vrcholné číslo někdejší dívčí kapely, ve filmu doslova smršť živelné radosti, v pražské jevištní verzi připomíná pozdní dámské karaoke. Rozklížené party se snad časem srovnají, ale sladký muzikálový kýč potřebuje velkolepost všech řemesel. A tu jen velké pódium nezajistí.

Podívejte se na záběry ze zkoušek muzikálu:

11. prosince 2014