„Špičkoví herci, citliví lidé s dobrou energií a pokorou. Mají kuráž a chuť vyplouvat do i pro ně ne úplně známých vod,“ popisuje Zuska spolupráci se zdejšími činoherci.
Dejvičtí s Trojanovou režií vyčkají. Živý kontakt je nejvíc, říká Myšička |
Diváci se mohou těšit například na Kláru Melíškovou, Zdeňku Žádníkovou-Volencovou, Pavla Šimčíka, Veroniku Khek Kubařovou, Hynka Čermáka či třeba Martina Myšičku.
„V obsazení mám osm herců, typově dost odlišných, což byl vlastně i jeden z mých záměrů. Vycházím z toho, co po každém jednom z nich mohu pohybově chtít, tak aby se cítili komfortně, aby to vypadalo přirozeně a aby to sloužilo věci jako celku,“ přibližuje Zuska kus, kde se potká poezie s činohrou, činohra s pohybem a pohyb s hudbou, aby společně vytvořily komplexní dílo. „Snad by mohl vyhovovat termín totální divadlo.“
Básně Ortena i Skácela
Motiv terapie napadl Zusku už během prvního jarního lockdownu. „Nějakým hnutím osudu jsem tehdy zhlédl film Davida Cronenberga
A Dangerous Method, který pojednává o vztahu Sigmunda Freuda a jeho žáka Carla Junga. Záhy jsem si po dlouhých letech znovu přečetl geniální knihu Irvina D. Yaloma Když Nietzsche plakal, v níž zase jde o fiktivní setkání a terapii onoho filozofa s proslulým vídeňským lékařem Josefem Breurem,“ vysvětluje bývalý šéf Baletu Národního divadla, kde bral inspiraci.
„Medicínský pojem terapie znamená proces, jehož cílem je vyléčit nemocného. V širším kontextu také soubor opatření prováděných s cílem pozitivně ovlivnit průběh onemocnění. Jak ale všechno tohle funguje v labyrintu našich životů, emocí a představ, už přenechám diváckému zážitku,“ naznačuje ke kusu, v němž zazní i poezie Jiřího Ortena, Jana Skácela, Václava Hraběte, Vladimíra Holana či třeba Pavla Zajíce.
Zuska je známý odpůrce současných protiepidemických opatření. Přiznává, že v Terapii diváci pár narážek najdou. „Konkrétně v básních současných čtyřicátníků, zmíněného Pavla Zajíce či Jana Škroba, najdete mnohé, co se skvěle hodí k současné situaci. V rámci mého jevištního pojetí ale nejde o prvoplánovou revoltu. Ta dle mého do divadla nepatří. Jde o nadsázku, nadhled, absurditu a humor, o což v našem představení všeobecně není nouze,“ dodává.
Dílo se premiéry dočká až po uvolnění opatření a otevření divadel.
