Pondělí 9. prosince 2019, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 9. prosince 2019 Vratislav

KOMENTÁŘ: Procházkový žánr her se změnil v nadávku, ale nezaslouží si to

  0:01aktualizováno  0:01
Krátce po příchodu titulu Death Stranding zaplavily internet poněkud smíšené první reakce, z nichž jsou nejhlasitější názory, že ve hře neděláte nic jiného, než jen chodíte z místa na místo. Na tom však není vůbec nic špatného, jak ukazuje spousta jiných her.

Firewatch | foto: Campo Santo

Hodnocení hry Death Stranding jsem přenechal kolegům a v úvodu chci upozornit, že sám jsem tento titul nehrál. Popravdě mě příliš nezaujal, což se ovšem nedá říci o debatě, která se okolo hry na internetu rozpoutala. Je přinejmenším zábavné sledovat masy zastánců Hidea Kojimy, kteří se do krve hádají s jedinci, kteří o Death Stranding tvrdí, že to je jen bezobsažný brak, ve kterém chodíte z místa A do místa B.

Fotogalerie

Argument odpůrců o „pouhém chození sem a tam“ se mi ovšem moc nelíbí. Ostatně že to „walking simulátor“ není, si můžete přečíst i v naší recenzi. V této souvislosti se žánr „walking simulátor“ (hra, ve které pouze chodíte po mapě a sledujete příběh) skloňuje jako něco negativního, opovrženíhodného. I když to není vůbec pravda.

Je nutné odlišovat odfláknuté tituly, od kterých se čekalo víc, od těch, ve kterých je chození sem a tam záměrné a hra zkrátka jen sleduje svůj zavedený žánr. „Walking simulátory“ jsou svou vlastní kategorií, ve které mohou být jak dobré, tak špatné tituly, ovšem nehodí se tímto označením titulovat hry, od nichž jste čekali více, než jak se na první dojem zdálo.

Někdy zkrátka stačí málo

Internetem ohledně negativních hodnocení Death Stranding koluje fáma, že titul hodnotili negativně hlavně hráči z regionu Severní Ameriky, kteří tíhnou k akčním a velkolepým hrám. Z tohoto pohledu se tak dá rozklíčovat, kde se vlastně vzalo spojení žánru „walking simulátor“ s něčím negativním. Ano, mnohdy se v takových hrách vlastně po celou dobu nic neděje, nikdo po nikom nestřílí a nic nevybuchuje. Chodíte jen od jednoho bodu zájmu ke druhému a sledujete cutscény, posloucháte dialogy a čtete texty.

Everybody’s Gone to Rapture

Everybody’s Gone to Rapture

Firewatch

Firewatch

Pokud vynechám prakticky zcela statické hry, ve kterých v drtivé většině pouze volíte dialogy (např. produkce původního Telltale), tak si vybavuji například titul Everybody’s Gone to the Rapture, kde je celá hra pouze o chození a poslouchání dialogů. Žádné minihry, žádné skákání, žádná větší interakce s předměty vyjma otevírání dveří a vypínání elektrospotřebičů. A přesto jsem si vyprávění o záhadě britského městečka, kde zmizelo v jeden okamžik veškeré obyvatelstvo, náramně užil.

Skvělý, byť zcela nenáročný dojem ve mně také zanechal Firewatch, kde bylo opět chození po přírodě amerického národního parku hlavním tématem. Občas jste si prohlédli mapu, pomocí vysílačky mluvili s druhou hlavní postavou, či něco vyfotili fotoaparátem, ale jinak šlo jen o poslouchání dialogů a dlouhé procházky po herní mapě. Firewatch mám dodnes v hlavě zafixovaný jako příjemně melancholický titul vhodný k hraní třeba v zimě, když se vám posteskne po letní dovolené v přírodě.

Kouzelně a emotivně zase působí What Remains of Edith Finch, kde sice najdete pár poměrně kreativních miniher, ovšem i tak se řadí k těm skutečně poctivým „walking simulátorům“. Ve hře odkrýváte historii poněkud bizarního rodu, který provázely tragédie všeho druhu, ovšem o to více vás další příběhy budou bavit. Mimochodem, tato hra už byla nabízena i na Epic Storu zdarma, takže kdo pravidelně sbíráte tyto hry a pak je ani nevyzkoušíte, tak zrovna tato za to opravdu stojí.

What Remains of Edith Finch

What Remains of Edith Finch

Oxenfree

Oxenfree

Dají se samozřejmě najít i takoví zástupci žánru, kteří podle mne příliš neobstáli. Například Tacoma, záhada vesmírné stanice, kde pomocí nahrávek zkoumáte, co předcházelo její evakuaci, má spíše otravné než sympatické postavy a dá se dohrát za asi hodinu a půl: autoři přitom za ni chtějí stále dvacet dolarů. Obecně u tohoto typu her bývá největší kámen úrazu krátká herní doba a hlavně nezáživný příběh.

Relaxační žánr

Pointou je, že v mnoha případech je absence všemožných strhujících podívaných, akčních scén a revolučních herních mechanismů účelem. „Walking simulátory“ jsou hry o odpočinku, relaxaci a obecně minimálních nárocích na hráče: pokud umíte mačkat klávesy pro pohyb, hru projdete od začátku do konce bez jakýchkoliv problémů. Maximálně můžete zabloudit.

Nahlížel bych vlastně na tento žánr (společně s typem „vyber si svůj příběh“ od Telltale) jako na větší interaktivní film, pro který musí být ta správná nálada a rozpoložení.

Kdo od her vyžaduje strategické přemýšlení, divoké přestřelky nebo potrénování reflexů, toho „procházkový žánr“ asi tolik neosloví, ale rozhodně to není oprávnění k tomu, aby jej celý házel do jednoho pytle ať už s vlastními předsudky o nepovedených hrách, nebo jej zkrátka označoval jako něco podřadného.

„Walking simulátory“ mají stále poměrně hodně nevyužitého potenciálu, kterého se v mnoha ohledech pokusilo využít právě Death Stranding. V budoucnu je každopádně lepší dávat už dopředu najevo, co se od hry dá očekávat, než až do poslední chvíle celý její smysl tajit. Procházka po virtuálním světě pak bude mnohem příjemnější těm, kteří ji od titulu skutečně očekávají, než jiným, kteří do tohoto světa zabloudili jen omylem.

  • Nejčtenější

Utratil jmění za virtuální postavu, kamarád mu ji omylem prodal za drobné

Kvůli nešťastnému ukliknutí přišel čínský hráč o svoji vypiplanou herní postavu v hodnotě 1,4 milionu dolarů. Půjčil ji...

Nejlepší hry roku 2019: nominujte své favority

Závěr roku již tradičně patří čtenářské anketě Hra roku na Bonuswebu. Kromě hlavní soutěže, k níž se pojí i cena v...

Pět nejočekávanějších her, které vycházejí v prosinci

Původně jsme prosincový přehled psát ani nechtěli, nicméně kromě několika nových her vychází i pár zajímavých portů....

Na nový Half-Life čekal dvanáct let. Oznámení novinky slavil v slzách

Jeden z největších fanoušků série Half-Life, Tyler McVicker, si na své zálibě vybudoval kariéru. Ačkoliv studio Valve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Šikana panuje i ve hře Fortnite, bez nových oblečků jsou děti „out“

Oblíbená počítačová hra Fortnite je sice každému k dispozici zcela zdarma, dají se v ní však utrácet i skutečné peníze....

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky

KVÍZ: Poznáte staré české videohry, na které už se dnes nevzpomíná?

České počítačové hry zažívají zlaté časy a do budoucna by se z nich mohl stát stejně významný vývozní artikl, jako...

Na nový Half-Life čekal dvanáct let. Oznámení novinky slavil v slzách

Jeden z největších fanoušků série Half-Life, Tyler McVicker, si na své zálibě vybudoval kariéru. Ačkoliv studio Valve...

ANKETA: Která herní postava je vám nejméně sympatická?

Známe to všichni. Čas od času narazíme ve hrách na postavy, které nám jsou velmi protivné. Může za to jejich charakter,...

Deset nejlepších videoher ze světa Star Wars

Podívali jsme se do dlouhé historie her s tématikou Hvězdných válek a pokusili se vybrat deset těch vůbec nejlepších....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz