RECENZE: Firewatch nabízí lidské drama v prostředí národního parku

Hra Firewatch, na níž pracovali dva z tvůrců úspěšné herní adaptace komiksu The Walking Dead, patří k nejočekávanějším nezávislým titulům letošního roku. Zaujme především neotřelým příběhem, na Playstation 4 se však potýká s problematickou optimalizací.

Začněme pěkně popořádku. Úvodní minuty hry vám dost možná vezmou dech a někteří citlivější herní drakobijci to takříkajíc „ořvou.“ Ale neprozradím nic konkrétního. Hlavní hrdina Henry mlčky vstupuje do Yellowstonského národního parku a záběry ze hry střídá čistě textové vyprávění událostí, které ho k práci osamělého hlídače uprostřed divočiny vlastně přivedly.

Pro fandy neotřelých příběhů

Firewatch patří přesně k tomu typu her, u kterého musí zákonitě zbystřit milovníci zajímavých herních příběhů. Vývojáři z nového nezávislého studia Campo Santo však kupodivu nevytvořili další filmovou hru ve stylu The Walking Dead, ani další „simulátor chození“ s němým hlavním protagonistou, ke kterým se řadí Vanishing of Ethan Carter, Gone Home nebo loňská Everybody’s Gone to Rapture. Firewatch je kříženec obou žánrů. Bohužel však neplatí, že si z nich bere to nejlepší.

Jeho příběh je ohromně smutný, a to především proto, že se může stát většině z nás. Srdceryvný prolog doprovází vynikající hudba, která mimochodem exceluje i v dalších částech hry. Míra mého očekávání prorazila díru k sousedům a já ani na chvilku nepochyboval o tom, že Firewatch bude naprostá emocionální bomba.

Firewatch

Velkou změnu oproti podobným titulům hraným z pohledu z vlastních očí představuje fakt, že hlavní hrdina mluví. A to navzdory tomu, že během celé hry téměř žádné jiné postavy nevidíte. Henryho nadřízená Delilah s vámi totiž často komunikuje prostřednictvím vysílačky, kterou máte coby novopečený strážce lesa stále při ruce.

Celkem unikátní herní mechanismus spočívá v tom, že pokud se ve hře díváte na určitou věc nebo specifický výhled do krajiny, objeví se vám ikonka vysílačky a vy můžete danou skutečnost šéfce nahlásit. Při rozhovorech s nadřízenou si můžete zpravidla vybírat, jakou repliku zvolíte, nebo zda budete prostě mlčet.

Firewatch

Prokletí zdánlivé nelinearity

Znamená to, že Firewatch je vlastně nelineární hrou s možností nějak ovlivnit děj? To ani náhodou. Vaše hlášky ovlivní následnou odpověď nadřízené, příběh, události a jejich posloupnost je však do detailů nalinkovaná tvůrci.

Při prvním hraní máte mít sice asi pocit, že jste děj občas ovlivnit mohli, ve skutečnosti jsou však vaše možnosti prakticky nulové a ač to zní k nevíře, větší nelinearitu nabízí i hry od Telltale Games jako již zmíněné The Walking Dead nebo Game of Thrones.

Firewatch jsem prošel dvakrát a bohužel musím říct i to, že logika děje a dialogů někdy evidentně reaguje na něco, co autoři čekali, že řeknete, ačkoliv vaše volba-nevolba byla jiná. V pár případech to hře škodí opravdu hodně a uvěřitelnost a logiku příběhu to vyloženě kazí.

Firewatch

Je to poměrně dost frustrující a po prvním průchodu hrou jsem měl pocit, že vývojáři v tomto smyslu moje reakce příliš neodhadli. Své nadřízené jsem absolutně nevěřil, mlčel o detailech z Henryho života a její nepříliš promyšlené rady neposlouchal, protože zcela evidentně smrděly průšvihem. Z logiky děje je ovšem vidět, že autoři počítali přesně s opačnými variantami.

Na druhý pokus s jinými dialogy mi proto hra na několika místech přišla vyloženě působivější a celkově lepší. Možná by stálo za to se na podobný přístup příště vykašlat a odvyprávět příběh s hlavní postavou pronášející prostě to, co je z hlediska celkového příběhu logické a pasuje k charakteru hlavního hrdiny, ať je jakýkoliv.

Firewatch

Autoři se opravdu snažili o to, abyste měli rádi oba hlavní hrdiny. Henry i Delilah jsou totiž skvěle nadabovaní a jejich rozhovory baví. Pro jadrnou nadávku nejdou daleko a vtipy nepůsobí křečovitě, ačkoliv po onom pochmurném úvodu je změna tónu hry přinejmenším zvláštní. Přesto vás Henryho příběh bude držet až do konce.

Nechci o něm příliš mnoho prozrazovat, snad jen naznačím, že boj s požáry nebo nějakou akci rozhodně nečekejte. Drama má povahu spíše rozkrývání záhady a pátrání po okolí a jeho hlavním tématem je vyrovnávání se s vlastními démony.

PC verze

Ondřej Zach

Na PC se mi hra občas zacuká, nejčastěji při zobrazení mapy, s výrazným poklesem snímkování jsem se však nesetkal. Testováno na core i3 / GTX 550 Ti. Níže si prohlédněte obrázky z PC verze.

Firewatch - obrázeky z PC verze

Přiznám se, že po prvním dohrání mi rozuzlení vyrazilo dech a nebylo to v dobrém slova smyslu. Je těžké kritizovat závěr bez jeho vyzrazení, ale snad postačí říci, že tvůrci se měli rozhodně více snažit a zdůraznit úlohu dalších důležitých postav, které v příběhu figurují.

Během druhého průchodu a hlavně poté, co jsem se nad koncem pořádně zamyslel a pročetl určité nalezené indicie, teprve pak mi síla závěru došla naplno.

Firewatch

Na samotě v lese

Již jsem se zmínil o indiciích, které tu na vás čekají. Hra mě v tomto ohledu trochu zklamala. Na hrách jako Gone Home nebo Everybody’s Gone to Rapture si cením toho, jak tvůrci využívají 3D prostředí jako vypravěče příběhu a svědka událostí, které ději hry předcházely. Firewatch spoléhá především na dialogy a na vnímavost hráče vůči okolí a detailnější průzkum příliš nesází.

Firewatch

Ve Firewatch je pohříchu jen velmi málo takto zajímavých momentů a hra se snaží podobně využívat schránky rozmístěné po lese. V těch najdete kromě map také zprávy a banální předměty, které vás spíše matou a většinou jsou naprosto irelevantní. Je to velká škoda, protože jak uvidíte v samotném závěru, hra má důležitou větev příběhu, která se ve změti dialogů a nepodstatných indicií jaksi ztrácí.

Do určité míry by bylo možné mluvit o otevřeném světě, ten je však třeba si představit jako mraveniště s různě širokými chodbičkami. Občas je to docela frustrující a samozřejmě nerealistické, když váš hlavní hrdina není schopen projít křovím nebo vylézt na větší balvan. Musíte se prostě držet stezek. K navigaci slouží arch mapy a kompas. Občas jsem se lehce ztrácel, když jsem kýženou stezku hledal, takže mé první dohrání, ve kterém jsem nasbíral snad všechny indicie a nevynechal jedinou příležitost k rozhovoru, mi tak trvalo asi sedm hodin.

Firewatch

Technické problémy verze pro PS4

Co se grafiky týče, Firewatch sází více na stylovost než na realismus. Detailní textury nečekejte, zato všemu dominuje doslova ohnivá záře slunce, které prosvítá působivou krajinou složenou z lesů, mýtinek, jezera, skal a potůčků. Na poměry nezávislých her nejsou její hardwarové nároky malé a sám jsem hru testoval na PlayStation 4.

I tam jsem měl bohužel co do činění s výrazným trháním prakticky po celou dobu hraní a můj celkový zážitek to v tomto případě rozhodně ovlivnilo. Dochází k němu zkrátka příliš často. Hra mi rovněž jednou spadla a při načítání nového dne se jedenkrát ošklivě kousla. Při restartu se mi nespustil dialog nutný k dalšímu postupu ve hře, ale naštěstí pomohl návrat ke klíčové lokaci hry. Hra používá jen jeden save, který se neustále přepisuje, takže jsem si docela oddechl.

Firewatch

Firewatch je z hlediska příběhu jistě zajímavý počin, byť ve výsledku nejde o takovou pecku, v jakou jsem doufal. Špatná optimalizace konzolové verze je rozhodně citelná, možnosti dialogů logice děje někdy výrazně škodí a autoři by se měli naučit více využívat prostředí coby formy vyprávění příběhu. Neotřelý, lidský příběh a kvalitní dialogy však drží po celou dobu hraní a Firewatch se neuchyluje k předpokládaným klišé, byť k tomu tematika častokrát vybízí.

Hra vyšla na PC, MAC a PlayStation 4.