„Je pro mě obrovská úleva, že jsem zpátky. Chodit na hokej jen jako divák už pro mě bylo utrpení,“ řekl jedenatřicetiletý forvard, který si letos vybral kopec smůly. Zkraje sezony ho vyřadil pochroumaný kotník, před Vánocemi zase lýtko. Musel na operaci a až doteď byl ze hry.
Vaše zranění zpočátku nevypadalo tak vážně, proč jste byl mimo tak dlouho?
Trvalo to dlouho, protože se to špatně vyšetřilo po zápase v Litvínově v mostecké nemocnici. Mysleli jsme si, že to bude během dvou tří týdnů zahojené a půjdu na led, ale nehojilo se to, udělala se další vyšetření a zjistilo se, že sval nebyl zašitý tak, jak měl být. Musel jsem na operaci a všechno se protáhlo.
Kdy se začal rodit váš návrat?
Musel jsem se do toho dostat postupně. Tréninky nebyly úplně stoprocentní a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli v prvním zápase proti Plzni nastoupím, nebo ne. Jsem rád, že to nakonec vyšlo.
Jak jste se na ledě cítil?
Musím říct, že to bylo lepší, než jsem očekával. Cítil jsem se docela dobře, chytil jsem tempo zápasu a kluci mi pomohli.
V Olomouci se nedohrálo, Kometa přetlačila Boleslav. Slaví i Třinec a Liberec |
Byl jste libereckým kapitánem, ale céčko teď zůstalo Petru Jelínkovi. To bylo vaše rozhodnutí?
Diskutovalo se o tom i s trenéry. Myslím, že to byla správná volba. Jelen odehrál většinu zápasů, když já jsem byl mimo, a týmu se dařilo, takže jsem s tím naprosto v pohodě.
Jak hodnotíte liberecký vstup do série s Plzní?
Bylo důležité, že jsme v první třetině šli do vedení 2:0, to dodá týmu sebevědomí a klid. Je dobře, že jsme zvládli začátek série. Potřebujeme ale udržet tempo, být dál zarputilí a udělat všechno proto, abychom postoupili.
Věříte, že už jste si letos všechnu smůlu vybral?
Když porovnám loňskou a letošní sezonu, je to nahoře a dole. Doufám, že se na mě už smůla přestane lepit, letos už odehraju všechno až do konce a budu platný pro tým.
