Ačkoliv se v zahradách Wala cítíte jako v botanické zahradě, všechny rostliny tu mají své praktické využití. Až nastane ta správná chvíle, budou sklizeny a jejich vnitřní síla vstřebána do medicínských a kosmetických preparátů.
Podle Dr. Rudolfa Hauschky, který tu působí, to je přirozený rytmus vycházející z polarity přírody. Přirozenost se stala Hauschkovi motivem při hledání postupů výroby léčebných přípravků na bázi přírodních surovin.
Historie jeho značky se začala psát v roce 1935, kdy začal vyrábět homeopatické přípravky pod značkou Wala. Jejich podstata spočívá v antroposofické medicíně, vznikají z léčivých rostlin i přírodních substancí, extraktů a rostlinných olejů, které jsou zpracovány podle takzvané rytmické metody, kterou Hauschka sestavil. Rytmický proces zpracování rostlin využívá sílu přírodních polarit, jako je střídání světla a tmy, tepla a chladu, pohybu a klidu během procesu získávání blahodárných výtažků z rostlin.
Srdcem společnosti Wala je zahrada ve švábském Eckwäldenu nedaleko Stuttgartu, kde se pěstují květiny potřebné pro výrobu substancí, z nichž se dále vyrábí homeopatika a přírodní kosmetické přípravky. Zahrada byla založena v roce 1953 a zpočátku se jednalo o úhor. Místní sedláci jen nevěřícně kroutili hlavou při představě, že by se v tomto bažinatém terénu dalo něco pěstovat.
Ekologicky vs. biodynamickyBiodynamická metoda Dr. Rudolfa Steinera formulovaná už v roce 1924 považuje zahradu za samonosný soběstačný cyklus. Biodynamické zemědělství jde oproti známějšímu ekologickému ještě o krok dále. Sice se také vyznačuje nepoužíváním synteticky vyrobených pesticidů a hnojiv, ale navíc vnímá zemi jako živý organismus. Osení, zemina, kompost nebo voda na zálivku by měly z velké části pocházet z vlastní produkce dané zahrady. Podstatou je přírodní koloběh. Nosným tématem biodynamického zemědělství jsou i kompostové preparáty. Jedná se o bylinné přípravky zušlechťující kompost. Ten pak výrazněji stimuluje fázi klíčení a zásadně posiluje rostliny proti chorobám a škůdcům. Třeba speciální směs z dubové kůry a heřmánku přidaná do kompostu pomáhá u rostlin zabránit vzniku houbových chorob. |
Zahradu se však podařilo doslova vypiplat. Dnes se o ni stará sedm zahradníků, k nimž během sezony přibývají brigádníci. Na 4,5 hektarech musí opečovávat více než sto padesát různých léčivých rostlin určených pro výrobu homeopatických přípravků a kosmetických produktů. Vše je důsledně podřízeno principům biodynamického zemědělství.
Například se dodržuje pravidelný proces výměny ploch záhonků za trávu. V praxi to znamená, že tam, kde je jeden rok záhon, se následující rok ponechá volně růst tráva. Země tak stačí přirozeně regenerovat. Vše má svůj systém a řád plně podřízený jednotlivým fázím růstu květin.
Zahrady jsou členěny do menších ploch, kde se pěstuje pospolu více druhů rostlin, aby se tak vzájemně podporovaly a získávaly vyšší odolnost vůči škůdcům. Třeba k růžím se zde sází česnek. Podobně to funguje i při pěstování květin na 90 ha polí, které má Wala v okolí zahrad k dispozici. Hranici mezi poli s pšenicí či ječmenem místních zemědělců a polem s květinami tvoří vždy pás lučního kvítí, které vstřebá agresivní hnojiva.
Když nastane čas sklizně, tak se květiny, z nichž se budou získávat extrakty, trhají v den výroby časně ráno těsně před východem slunce. Poté okamžitě putují ke zpracování do laboratoří, které jsou přímou součástí zahrad. Cesta rostliny od utržení ke zpracování je velmi krátká.
A o to jde. Udržovat rostliny po celou dobu v nejlepší kondici za pomoci jen přírodních postupů. To je podporováno už ve fázi setí a přihnojování. K dispozici je zde mnoho druhů vlastního kompostu. Do toho jsou navíc přidávány biodynamické kompostové preparáty udržující rovnováhu životních procesů v půdě a rostlinách, zvyšující jejich vitalitu a odolnost proti chorobám a škůdcům. Jedná se o ryze přírodní složky, které jsou vyrobeny z léčivek jako kozlík, kopřiva, heřmánek, pampeliška či řebříček. A i ty pocházejí z místní bylinkové zahrady.
Bez včel a hmyzu by to vůbec nešlo
Dalším článkem nutným pro harmonické fungování celého biotopu a opylovávání květů je přítomnost včel. Z toho důvodu jsou dva ze zahradníků včelaři, kteří se o zdejších dvanáct včelstev starají. I ty jsou chovány v biodynamickém souladu.
Hmyz v zahradě významně napomáhá opylování a v boji se škůdci rostlin. Na bydlení tu mají brouci a mušky tzv. hmyzí domečky.
Nechává se jim část medu, který se běžným včelám - určeným jen na produkci medu - odebírá. Ty místní jsou tak méně náchylné na nemoci.
Více či méně pozapomenuté taje přírodní moudrosti tady lze potkat na každém kroku. Hmyzu dokonce i některé rostliny poskytují ochranu. Třeba Echinacea, než plně rozkvete do krásy a poputuje do laboratoře, slouží jako oblíbené shromaždiště brouků.
Pokora k zákonitostem přírodyV zahradách se vše řídí právě probíhajícím ročním obdobím. Od předjaří do podzimu jde o každodenní péči o rostliny, počínaje únorovou skleníkovou výsadbou až po letní sběr semen, na který se klade velký důraz. Od října se soustředí energie k přípravám na zimu, jejíž průběh je zásadní pro další vegetační sezonu. Čas zpomalení a dovolených pak nastává v zimě, kdy i sama příroda má pomyslnou dovolenou a odpočívá. Právě teď je ale zahrada v plném rozpuku, všechno krásně kvete a úžasně omamně voní. |
Tyto zahrady a další inspirativní materiály najdete v červnovém čísle časopisu Krásný venkov.
