Původní zahrada byla pojata ryze účelově a užitkově, jak bylo dříve na venkově zvykem. „Na pozemku o velikosti 1000 m² se pěstovaly hlavně brambory a nějaká ta zelenina, u plotů bylo zplanělé maliní a pár keříků rybízu. Pozemek byl polorozpadlými dřevěnými ploty rozčleněn na čtyři části, v jedné části dvoru běhaly slepice a zahradě dominovala stará hrušeň,“ vzpomíná čtenářka.
Ona i její manžel mají k této lokalitě v jižních Čechách vřelý vztah, proto chtěli mít právě tam něco svého. A tato chaloupka se jim zalíbila, i když bylo jasné, že rekonstrukce chalupy i zahrady bude trvat roky, než budou obě odpovídat jejich představám. Pustili se do obojího v podstatě současně, svépomocí a ještě jen o víkendech, takže to trvalo opravdu dlouho.
Jakousi koncepci zahrady si paní Klára vytvořila hned na počátku. A sama. „Chtěla jsem zahradu víceméně pouze okrasnou, smíšené, hlavně trvalkové záhony, hodně růží. A jedním pohledem nepřehlédnutelnou zahradu, která by měla několik relaxačních zákoutí, kde bych měla krytá záda a pocit soukromí. A ještě bylo zároveň potřeba vytvořit i velkou travnatou plochu, aby měla kde parkovat auta a dalo se tam manipulovat se dřevem, což souvisí s manželovým podnikáním,“ popsala své počáteční plány paní Klára.
Nenechala se od nich odradit, přestože nadmořská výška 680 m není pro pěstování růží vhodná. „Bývají zde dlouhé a kruté zimy, dlouho zde ležívá sníh, někdy až do Velikonoc, a nejméně třetina pozemku je v trvalém stínu,“ popisuje autorka zahrady, která během dlouhé rekonstrukce musela většinu rostlin často přesazovat, jelikož překážely tu míchačce, tu hromadě štěrku či lešení.
Nafoťte také svou zahradu a popište její příběhChcete se také pochlubit svou zahradou, soutěžit o praktické pomocníky a zajímá vás, co by vám poradil odborník z atelieru Flera? Přečtěte si veškeré informace k soutěži a pošlete snímky a příběh své zahrady přes soutěžní formulář. |
Nicméně zhruba v roce 2005 byla rekonstrukce chalupy kompletně dokončena a rostliny od té doby kotví na svých trvalých stanovištích. „Zjistila jsem, že se u nás dobře daří stínomilným rostlinám: hostám, ploštičníkům, žluťuchám, kapradí, čemeřicím, bergeniím, škornicím, dlužichám a podobně, tak jsem toho využila a vytvořila záhony kolem plotů,“ popisuje nadšená zahradnice.
Ze zastíněné části zahrady udělala paní Klára přednost a nechala tam zabydlet třeba hosty.
V průběhu let prý také na manželovi vyškemrala několik zahradních staveb, které daly zahradě trvalejší obytný ráz: především altán, pergolu, houpačku, zastřešení studny či odpočívadlo ve stinné části zahrady.
„Než mi začaly problémy s koleny, byla pro mě práce na zahradě relaxací, ráda jsem plela a čistila záhony, začišťovala okraje, různě rostliny přesazovala a každý pátek sekala trávník. Nyní jsem ve fázi, že záhony opět ruším a snažím se zahradu provzdušnit a zjednodušit v maximální možné míře její údržbu.“
Jak to vidí zahradní architekt Ferdinand Leffler?Tak zahrada paní Kláry mi udělala obrovskou radost. Co vám? Z každé fotografie na vás dýchne pohoda, harmonie, celistvost. Hned bych se do takové nechal pozvat. Je to typ zahrady, který nedokáže napodobit architekt, tahle zahrada vychází z citu a vášně jejích majitelů a je to na ní opravdu znát.   Vypíchl bych citlivou práci s použitými materiály, odvahu zabydlet venkovní pokojíčky tak, jak to často vídáme v anglických zahradách, nenápadné zakomponování zasněné kamenné busty, rostliny v dostatečně velkých skupinách a skvělé barevné kombinace kvetoucích dřevin a trvalek. Za mě je tohle zatím nejlepší zahrada, která se nám do letošní soutěže dostala. Paní Kláře přeji, aby ji pobyt na zahradě dále naplňoval a když ta kolena zabolí, raději si v klidu sedla do některého z romantických zákoutí a užívala si naplno té zahradní terapie, kterou si zde za ta léta připravila. Díky za pozvání, Ferdinand |
Z něčeho však paní Klára přece jen není ochotna slevit, a to jsou především růže. „Ty miluji. Zpočátku jsem jich měla na zahradě 60 různých sort, jak sadových, pnoucích, půdopokryvných i mnohokvětých. A nyní po 20 letech mi jich zůstalo 38,“ popisuje, jak na růžích lpí.
Její láska ke starým věcem a přírodním materiálům se promítla i do zařizování zahrady, při němž se snaží uplatnit již dávno vysloužilé věci a nábytek jako dekorace. „Líbí se mi soulad starých věcí a rostlin, ale zároveň se držím hesla, že méně je někdy více. Jednoduše se v tomto směru řídím citem a vlastním vkusem. Mám ráda, když má zahrada trochu tajemnou a pohádkovou atmosféru,“ uzavírá svůj příspěvek majitelka zahrady, na kterou nezapomenete.
Výhry v soutěži Nejkrásnější zahrada 2020
Pro celkem deset výherců dvoukolové soutěže Nejkrásnější zahrada, kterou pořádá iDNES.cz se společností FAST ČR, je připraveno deset balíčků v celkové hodnotě sto tisíc korun. Každý z 10 výherců získá zahradní pomocníky značky Fieldmann.
V 1. kole soutěže každý z 5 výherců získá:
Elektrické nůžky na živý plot (Fieldmann, FZN 2305E)
Střih větví do průměru 16 mm, příkon 550 W, lišta 460 mm, bezpečnostní spínač
Vysokotlakou myčku (Fieldmann, FDW 202201)
Max. tlak 165 bar, průtok 450 l/h, velká pojezdová kolečka, navíjecí buben hadice
Elektrickou rotační sekačku (Fieldmann, FZR 2035E)
Motor 1600 W, záběr 38 cm, centrální nastavení výšky sečení do 5 poloh, 45l sběrný koš se signalizací zaplnění, sklopné madlo, ideální na trávníky do 800 m2
Ve 2. kole soutěže každý z 5 výherců získá:
Benzinovou motorovou pilu (Fieldmann, FZP 5016B)
Motor 50 cm3/1,7 kW, lišta Oregon 405 mm, řetěz Oregon, japonský karburátor Walbro
Elektrický vyžínač (Fieldmann, FZS 2050E)
Elektromotor 1400 W, záběr sečení 42 cm, dělitelná hřídel, hmotnost 6 kg
Víceúčelový vysavač (Fieldmann, FDU 201432)
Motor 1400 W, mokré i suché vysávání, kovová nádoba 30 l
Gumicuky 8 ks (Fieldmann, FDAG 1001)
Délka 20 až 120 cm, tloušťka 8 mm
